Konec září a mnozí začali jásat -- konečně klíčový investor, který může změnit vysokou nezaměstnanost. Komu vyrostl na tváři úsměv, byli především politici a co je zarážející, že se proti investici nikdo významně nebouřil. Sociálním demokratům spadl do klína nejeden triumf. Přilákání investora do země by bylo důkazem, že investiční pobídky fungují a mají smysl, navíc by vláda aspoň částečně zastřela skutečnost, že se jí nezaměstnanost nedaří snižovat (koho ještě zajímá slib ČSSD z roku vytvořit 200 000 pracovních míst?). Kritika překvapivě nezaznívala (a nezaznívá) ani z pravice. Na všem je smutné to, že nikdo nepřemýšlí nad případnými dlouhodobými následky tohoto megalomanského projektu. Jediní hlasití kritici -- ekologové (jak jinak) byli již tradičně označeni za nepřátele, kterými se není třeba zaobírat. Radost z toho, že je někdo ochoten nalít necelou miliardu eur (původní odhady byly ale až dva) do výstavby průmyslového závodu za podmínek, které připravuje česká strana a zástupci automobilky, ale může rázem zmizet.

Základní argument, na kterém celá snaha dostat výrobce aut právě do ČR, je jasný: až tři tisíce pracovních míst a produkce tři sta tisíce aut ročně. Z toho vyplývá, že ČR nejen sníží nezaměstnanost, podpoří vývoz a tím zvýší hospodářský růst, ale spolu s automobilkou mohou přijít další investoři, kteří budou dodávat například potřebné díly nutné pro stavbu jednotlivých vozidel. Na první pohled je vše hezké. Druhá strana mince, bohužel, nikoho příliš nezajímá. Jednání probíhají za zavřenými dveřmi, tudíž to, co se kuchtí mezi nejvyššími představiteli české vlády a asijskými šéfy, zůstává utajeno. I když nechceme předem nikoho podezírat, dá se spíše očekávat, že se po několika měsících budeme dovídat o nevýhodných podmínkách, o neošetřených či sporných bodech smlouvy či nerovnoprávných postaveních mezi českou a jihokorejskou stranou.

Výše nastíněné předpoklady pro to, proč chtít závod právě v ČR, jsou sporné. Vypadá sice pěkně, že ČR někdo nabízí až 3 000 pracovních míst. Zabývá se už někdo tím, jaké jsou reálné šance naplnit tento počet aspoň ze dvou třetin?

Zaprvé: Středoevropský trh s automobily je značně přeplněn. Na Slovensku vyrábí Kia, v Česku TPCA, Škoda a připočíst je třeba i německé producenty aut ( Volkswagen, Opel...). Hyundai vychází z loňských červených čísel, a proto doufá, že se jí podaří usadit v Evropě a následně masivně expandovat. Předpoklad 300 000 aut nemusí být pouhým plácnutím do vody. Je však důležité upozornit na to, že k produkci tolika aut je třeba rok od roku méně pracujících, neboť lidskou práci čím dál víc zastanou stroje a roboty.

Zadruhé: Kde najít kvalifikované pracovníky? Když před více jak rokem zahajovali v Kolíně výrobu, marně lákali potřebné zaměstnance z celé republiky. Rok uplynul a nejenže se slibovaného počtu (rovněž) tři tisíce míst nepodařilo dosáhnout, ale navíc z firem odcházejí čeští zaměstnanci. Malý plat, monotónní práce, nemožnost najít jakékoli levné bydlení a příliš drahé náklady na to nabízené; a co víc-výstavba bytů se poněkud zadrhla (v současnosti je k dispozici něco málo přes 300 bytů).

To má za následek to, že čeští zaměstnanci raději rezignují na možnost dojíždět do Kolína z regionů s vysokou nezaměstnaností a spolehnou se na štědrý sociální systém. Na jejich místa tak nastupují polští či slovenští občané, pro které je i práce za nízký plat (něco okolo 14 500 Kč měsíčně) vzhledem k nákladům stále výhodná. Je důležité brát zřetel na to, že o zaměstnance bude mít v nejbližší době nouzi i Škodovka, která hodlá rozvíjet výrobu nových modelů na severu Čech.

Je zcela reálné, že i Hyundai bude, v případě že zahnízdí v ČR, horko těžko shánět kdejakého pracovníka. Pokud-li namítáme, že se u nás opětovně rozšíří zástupy levné pracovní síly z východu, dostává se nám od zastánců příchodu opačné odpovědi i případného řešení. Naše instituce se prý zasadí o to, aby vzrostla atraktivita učebních oborů se zaměřením na automobilový průmysl a v řadách absolventů základních škol se budou hledat zájemci o učební obory související s tímto průmyslem.

Tím by mělo Česko být dostatečně schopné zásobovat závody svými občany. Je nasnadě se zeptat, jakým způsobem najít v krátkém časovém období (cca 2 roky) nejméně tři tisíce lidí ochotných vykonávat tuto práci a jak je hlavně během tak krátkého období na toto zaměstnání kvalifikovat. Je velmi nepravděpodobné, že by nastal nějaký zvrat a učební obory zažily svůj rozkvět. Krom učebních oborů je potřeba zahrnout i střední školy (převážně) technického zaměření.

K oněm třem tisícům pracovních míst má přibýt v nejlepším případě dalších 9 000, a to prostřednictvím firem, které budou například subdodavateli automobilky. Protože jsou odhady, jak už to tak bývá, přemrštěné, počítejme se čtyřmi tisíci pracovními místy. Celkem by díky Jihokorejcům vzniklo něco okolo sedmi tisíc míst. Všichni tito pracující by byli zaměřeni na automobilový průmysl. Zatímco zaměstnanci továrny by byli pouze kvalifikováni pro úkony na lince, u ostatních, v návaznosti na automobilku nově vzniklá pracovní místa, by již naštěstí panovala větší diferenciace v požadavcích na výkon určité činnosti (ne každý by byl samozřejmě dělník). Všechna tato pracovní místa by vznikla jen prostřednictvím nošovické továrny. Co by se dělo, kdyby se výroba dostala do potíží?

Automobilový průmysl je v současnosti vázán na ropu. Může se stát, že brzy nenastane ropná krize, ať už z nedostatku této suroviny, po které je stále větší poptávka, nebo, což je pravděpodobnější, z důvodu vyhrocení sporů mezi Západem a státy na Blízkém východě. Ekonomika je velmi citlivá na jakékoli manipulace s ropnými kohouty. V současnosti nejsou automobilky příliš svazovány tím, že by se musely ohlížet po jiném zdroji energie než je ropa či zemní plyn. S tím, jak je nahradit tak, abychom jezdili zároveň ekologicky a hlavně ekonomicky, bojují celé týmy vědců a odborníků. Ale například i výroba vodíku je opět vázána na černé zlato, protože vyrábět jej z vody je dosud značně nákladné.

Stejně tak i hybridní vozidla kombinující spalovací motor a s elektromotorem využívají nerostných surovin. Pokud by došlo k naplnění tragického scénáře, výrobci aut by museli reagovat. Nikde není řečeno, že se do pěti let neobjeví nějaká nová alternativa na zisk levnější energie s absencí dvou zmíněných surovin. Mohlo by se stát to, co třeba fabrice LG.Philips v Hranicích. LCD obrazovky dobývají svět a ty klasické už hromadně putují do sběru. Továrna nemá linky na to, aby vyráběla LCD obrazovky. Jak je to možné? Miliony nalité ze státní kasy se vypařily a ještě je ochota nabízet společnosti štědrou pomoc. Něco podobného by se mohlo stát i automobilovým výrobcům, jejichž linky by nebyly schopny vyrábět auta na jiný pohon.

Pojďme se ale zaměřit na reálnější možnost utnutí výroby. Nabízené daňové prázdniny na dobu neuvěřitelných deseti let. Deset let je dostatečná doba na to, aby bylo vyrobeno velké množství aut za poměrně výhodných (laikům dosud neznámých) podmínek. Poté by to tu Korejci mohli zabalit, třeba s tím, že, což by bylo i pochopitelné, jsou pro ně Češi příliš drazí. Česká republika jisto jistě bude brzy dražší pro zahraniční investory než nyní. Nelze vyloučit ani to, že se plány na masivní expanzi nepodaří realizovat a poptávka po autech Hyundai klesne. Abychom se pak nedivili, kam Asijci upláchnou. Česko sice vykazuje úspěch v exportu, ale ten je tažen především právě automobilovým průmyslem. Jsme příliš zaměřeni na jedno odvětví, což není v dlouhodobém časovém horizontu prozíravé.

Pokud by Korejci opravdu odešli, jak to třeba učinili v minulosti Flextronix, či po privatizaci Vagonky Studénky Američané, zůstaly by v ČR prázdné haly, davy nezaměstnaných a oči pro pláč. Vzpomínky na to, jak jsme se první roky radovali z úspěchu, by rázem zhořkly. Co s prázdnými plechovými objekty? Kam s (minimálně) třemi tisíci lidmi, jež by nedisponovali jinými schopnostmi a dovednostmi, než těmi potřebnými pro práci na lince? Spolu s rostoucí nezaměstnaností by ekonomika zaznamenala (přinejmenším) zcela jistě stagnaci a mnozí subdodavatelé by museli rovněž končit své působení na našem trhu. Abych pak ČR s nezaměstnaností bojovala, musela by opětovně vynakládat nemalé prostředky na rekvalifikace. Uplatnit se na trhu práce s výučním listem či středoškolským vzděláním s určitou specializací je daleko těžší než s vysokoškolským vzděláním, které se v automobilové montáži vyžaduje nejméně a předpokládá možnost širšího uplatnění daného jedince i v jiných odvětvích. Kromě nákladů na rekvalifikace by ČR byla nucena vytvořit další pracovní místa a vynaložit nemalé prostředky na sociální podpory. Jako reálné se jeví i sociální nepokoje.

Vidina práce zakrývá většině lidí oči a nenutí je přemýšlet nad potenciálními následky. Nejenže nabízí ČR Korejcům daňové prázdniny a další úlevy, ale je ochotna vyhodit peníze komínem za infrastrukturu, kterou je nutné vybudovat především pro nošovickou továrnu. Na první pohled výhoda pro obyvatele tohoto regionu, na druhou stranu chytrost investora, který jen čeká, která země se více přetrhne o to, aby ho získala.

Stát, nesoucí tíhu všeho, aby získal investora, ještě vynaloží obrovské kompenzace na škody způsobené výrobou aut. Investiční pobídky jsou placeny z našich daní a přitom nevíme, v jakém množství jsou rozdělovány, poněvadž se vše děje prostřednictvím neprůhledného státního aparátu. Investor pak se vším luxusem, který mu daná země královsky přichystá, pouze zahájí výrobu. Obyvatele Kolína trpí horším ovzduším, ti z krásného podhůří Beskyd na tom po případném uskutečnění investice nebudou určitě lépe.

Místo aby ČR usilovala o příchod investora, který se bude poptávat především po vysokoškolsky vzdělaných lidech, kteří budou zároveň flexibilnější při získávání pracovních míst v případě úpadku nějakého odvětví, a podporovali více malé a střední podniky, chytáme každou velkou nabídku za pačesy. Nelze zapomínat, že předmětem takovýchto smluv bývají i sankce, které jsou vymáhány v případě nesplnění nějakých podmínek. Příkladem může být tato sobotní zpráva:

Tlak takovýchto velkých investorů bývá velmi silný. Pokud se ČR rozhodne, že Hyundai chce, musí dobře zvážit všechna pro a proti. Plakat na rozlitým mlékem se v takovýchto případech nevyplácí. Je opravdu podivné, co všechno se kolem korejské společnosti dělo. Nejdřív divadlo ohledně výkupu pozemků a pak termíny, kdy padnou konečná rozhodnutí. V malé vísce poblíž Frýdku-Místku se v prosinci sehrálo drama ohledně výkupu pozemků. V hlavní roli byli výhrůžky, vydírání, osočování a otázka výkupu pozemků. Nakonec vše (prý na poslední chvíli) skončilo happy endem. Ostře sledované spory vyšuměly do ztracena. Zástupci vlády a Moravskoslezského kraje se poplácávali po ramenech se zástupci investora a podnikli několik společných prohlídek a jednání jak na severu Moravy či v Praze, tak i v Jižní Koreji. Přichází jaro a nejsme o nic moudřejší než na začátku podzimu. Třeba se to brzy změní a Korejci skutečně přijdou. Pokud bychom zůstali u nabízených podmínek, má smysl se ptát, zda to za tu cenu stojí. V sázce je příliš mnoho, a přestože by byl příchod automobilky v prvních letech určitě přínosem, osud takového projektu je v delší době nejistý.

Jak běžel čas:

27. září 2005 (idnes.cz)

Automobilka Hyundai chystá v Česku investici za 1,9 miliardy dolarů, tedy 46 miliard korun. S odkazem na korejský deník Korea Economic Daily to napsala agentura Bloomberg. Jako možnou lokalitu prý firma zvažuje Ostravsko. V továrně by se mohlo vyrábět kolem 300 tisíc vozů ročně.

29. září 2005 (idnes.cz)

Česko má na dosah novou obří investici. Korejská automobilka Hyundai hledá místo, kde by vyráběla 300 tisíc aut na vývoz do Evropy.

1. října 2005 (idnes.cz)

Moravskoslezský kraj nemá pro stavbu nové automobilky Hyundai připravený pozemek.

18. října 2005 (lidovky.cz)

Evžen Tošenovský odletěl za prezidentem automobilky Hyundai lobbovat za investici na Ostravsko.

4. listopadu 2005 (idnes.cz)

Pokud Korejci potvrdí, že svou novou automobilku umístí na Ostravsko, mohou se stovky lidí těšit na štědrý dárek. Krajské zastupitelstvo totiž rozhodlo, že každá ze 420 domácností z obcí Nošovice a Nižní Lhoty na Frýdecko-Místecku dostane 100 tisíc korun.

25. listopadu 2005 (idnes.cz)

V podbeskydských Nošovicích, kde chce korejský koncern Hyundai Motor vybudovat automobilku, stále není připravený pozemek. Někteří vlastníci dál odmítají půdu pro největší českou investici prodat.

12. prosince 2005 (idnes.cz)

Korejská automobilka Hyundai s největší pravděpodobností v zóně Nošovice nedaleko Frýdku-Místku nebude. Zástupci Moravskoslezského kraje se totiž nedohodli se zemědělským družstvem vlastníků půdy. Kraj korejskému investorovi nabídne zónu Mošnov v ostravském regionu.

> 16. prosince 2005 (idnes.cz)

Továrna jihokorejské automobilky Hyundai může vyrůst v Nošovicích na severu Moravy. Moravskoslezský krajský úřad na poslední chvíli přesvědčil vzpurné vlastníky pozemků, aby půdu v průmyslové zóně prodali.

13.ledna (novinky.cz)

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban ve čtvrtek řekl, že vedení společnosti Hyundai by mělo do konce ledna přijet do Prahy dohodnout poslední detaily investičních podmínek. "Jsem velmi optimistický a věřím, že do konce ledna dojde k dohodě na základních principech a to tak, abychom mohli (s Hyundai) neprodleně sepsat a podepsat memorandum o této investici," uvedl.

12.ledna (ihned.cz)

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Szurmana se Česká republika výrazně přiblížila k mnohamiliardové investici jihokorejské automobilky Hyundai, která v Evropě plánuje stavbu nové automobilky.

23. ledna 2006 (idnes.cz)

Do ČR v neděli přicestovali vyjednavači jihokorejské automobilky Hyundai. Měli by se zástupci CzechInvestu projednat poslední podrobnosti o možné výstavbě továrny na výrobu 300 tisíc automobilů. Na veřejnost mezitím pronikly zprávy, že se Hyundai již definitivně rozhodla pro Česko.

24. ledna 2006 1:00 (idnes.cz)

Konečné oficiální rozhodnutí o stavbě továrny jihokorejské automobilky Hyundai v Česku zatím nepadlo. Již teď se však horečně dolaďují detaily budoucí miliardové investice. Ani čeští vládní úředníci, ani šéfové Hyundai nechtějí na projektu prodělat.

17. února 2006 10:48 (idnes.cz)

Korejská delegace už pročítá smlouvu, která deklaruje, co všechno od České republiky očekává firma Hyundai i jaké bude mít povinnosti. Obě strany o smlouvě jednaly několik měsíců. Rozhodnutí o investici má padnout do konce února.

19.února 2006 (novinky.cz)

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) neskrývá optimismus ohledně investice jihokorejské automobilky Hyundai v Česku. Podle Urbana by měl jihokorejský koncern přinést do české ekonomiky 23 miliard korun, navíc by měla poskytnout pracovní příležitost pro 3000 lidí.

22. února 2006 11:11 (idnes.cz)

Po několika měsících jednání ovládlo Česko přesvědčení, že miliardová investice Hyundai je na dosah. Podle náznaků, které se objevily v maďarském tisku, se ale zdá, že Korejci nejsou s českými podmínkami úplně spokojení. O továrně totiž jednají i v Maďarsku.

28.2. 2006 (patria.cz)

Zástupce korejské automobilky Hyundai dnes na ženevském autosalonu uvedl, že firma je velmi blízko rozhodnutí ohledně případného umístění nové továrny v České republice. "V tomto určitém čase jsme velmi blízko," řekl viceprezident Hyundai Europe Gerry Dorizas a dodal, že věří, že kontrakt bude zajištěn. Hodnota investice Hyundai, o kterou usiluje Česká republika, je asi 1 miliarda EUR.

10. března (lidovky.cz)

Definitivní rozhodnutí jihokorejské automobilky Hyundai Motor o výstavbě nového závodu za minimálně 24 miliard korun v severomoravských Nošovicích by mělo padnout v dubnu. "Jsme v cílové rovince, myslím si velmi optimisticky, že duben je skutečně tím finálním horizontem," uvedl Urban.