25. 11. 2005
Britský soudce: Opilé ženy jen těžko prokáží znásilněníŽeny, které byly znásilněny, když byly opilé, zřejmě jen s obtížemi prokáží své znásilnění u soudu, konstatoval soudce u britského Nejvyššího soudu. Ten tento týden v Británii odmítl obvinění jednadvacetileté studentky, která tvrdila, že byla znásilněna, když ležela v nevědomí v opilosti. Soudce rozhodl, že "souhlas s pohlavním stykem v opilosti je přece jen stále ještě souhlas". |
Případ se u britského soudu rozložil poté, že dívka přiznala, že si nepamatuje, zda s pohlavním stykem souhlasila. Studentku prý znásilnil jeden student, který si přivydělával jako bezpečnostní strážce, zatímco, jak studentka svědčila, ležela v bezvědomí v důsledku opilosti na chodbě před svým pokojem na koleji. Student - bezpečák - dostal úkol ochránit opilou studentku a odvést ji domů. Studentka přiznala porotě, že si vůbec nic nepamatuje, ale že by určitě s pohlavním stykem nesouhlasila. "Kdybych s ním chtěla spát, udělala bych těch pár kroků do svého pokoje," uvedla. Jennifer Temkinová, profesorka práva na Sussex University a odbornice na sexuální trestné činy, vyjádřila názor, že na první pohled je toto soudní rozhodnutí "nesmírně znepokojující". Dodala: "Už více než celé století zákon uznává, že pokud je žena kvůli opilosti v bezvědomí, znamená to, že s pohlavním stykem nesouhlasila. Podle britského Zákona o sexuálních trestných činech z roku 2003 souhlasí osoba s pohlavním stykem, pokud svůj souhlas vědomě vyjádřila a měla možnost a schopnost ten souhlas vyjádřit. Z toho z definice vyplývá, že žena, která byla v opilosti v bezvědomí, nemohla s pohlavním stykem vědomě souhlasit." Profesorka Temkinová však souhlasila, že opilost sama o sobě není žádnou obhajobou. "Pokud má žena s nějakým mužem pohlavní styk jen proto, že je opilá, a pak tvrdí, že kdyby opilá nebyla, že by se s ním nebyla vyspala, nemůže tvrdit, že ve skutečnosti se sexem nesouhlasila, protože byla opilá." Případ vyvolal širokou diskusi v tisku i na internetu. Někteří diskutéři (viz toto fórum BBC), že se ženy musejí být schopny zodpovídat z toho, co činí. Někteří diskutéři však byli šokováni tím, že "znásilnění" bylo ze strany tohoto muže porušením profesionální integrity. Mladík jako bezpečnostní stráž byl totiž požádán, aby "společensky unavenou" dívku ochránil a odvedl ji domů. Přitom, zdá se, zneužil situace. Jinou širokou diskusi vyvolal v minulých dnech v Británii průzkum veřejného mínění, který provedla organizace Amnesty International. Podle něho je v Británii přesvědčeno 34 procent lidí, že žena je částečně či stoprocentně odpovědna za své znásilnění, pokud s mužem, který ji znásilnil, flirtovala. Dotazovaní občané také vyjádřili názor, že žena je částečně či plně odpovědna za své znásilnění, pokud byla opilá, a 37 procent Britů je přesvědčeno, že žena si za znásilnění sama může, pokud jasně neřekla obtěžujícímu muži "Ne". Podle nejnovějších statistik britského ministerstva vnitra bylo podle odhadů v roce 2003 znásilněno asi 50 000 žen, z toho 11 867 své znásilnění udaly na policii. Z těchto případů šlo k soudu 1649, ale jen v 629 případech byl násilník shledán vinným. Pokud žena v Británii v roce 2003 informovala policii, že byla znásilněna, pravděpodobnost, že bude násilník odsouzen, byla 5,3 procent. I z České republiky vědí Britské listy o několika případech znásilnění, kdy se oběti rozhodly vůbec nejít k policii, "protože to nemá cenu". Podrobnosti v angličtině ZDE |