27. 11. 2005
DOKUMENT Z KONGRESU ODSVáclav Klaus - prezident všechvystoupení na XVI. kongresu ODS , Brno, 26. 11. 2005 foto ODS
Vážený pane předsedo, vážení delegáti, dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás - opět, po roce - co nejsrdečněji pozdravil a abych řekl, že jsem Vaše pozvání na kongres rád přijal. Jak asi víte, před dvěma týdny jsem navštívil i sjezd KDU-ČSL. Udělal jsem to proto, že považuji za správné, aby i prezident republiky přišel pozdravit jednání státotvorných, občansky orientovaných parlamentních stran. V případě ODS to platí dvojnásob, neboť se hrdě hlásím k tomu, že jsem ji na počátku devadesátých let spolu s řadou z Vás společně zakládal. Netuším, zda to tady dnes či zítra někdo hodlá připomenout, ale v dubnu příštího roku uplyne již celých patnáct let od okamžiku, kdy byla ODS založena. To už je docela pěkný kus našich životů. |
Jsem trochu na rozpacích, co zde dnes říci. Kdosi kdesi napsal, že i když zde řeknu, že je dnes v Brně hezké počasí, část českých médií to bude vydávat za útok na vládu, za zneužití pozice čestného předsedy nejsilnější opoziční strany v zemi, za pokus o vměšování se do vnitřních záležitostí ODS. Takže bych radši neměl říkat vůbec nic. To ale nejde. Titul čestného předsedy, který jste mi udělili před třemi lety, považuji za vyjádření jistého uznání za to, že jsem ODS dlouhá léta vedl. Neplyne však z toho pro mne vůči ODS žádná pravomoc, ale ani žádný závazek či povinnost. Ve funkci prezidenta republiky se snažím být nestranický, což je - alespoň doufám - převážné části naší veřejnosti, navzdory záměrně vytvářenému mediálnímu obrazu, známo. Vím, že toto mé jednání vůči Vám někteří z Vás vidí kriticky a dokonce mi ho vyčítají, ale já jsem přesvědčen, že to tak má být. Věřím, že se to jednoznačně prokázalo např. při nedávných vládních krizích, které jsem řešil zcela standardně, v souladu s ústavou, tedy bez ohledu na to, co bych si eventuálně já sám přál. Že to některým politikům a s nimi propojeným novinářům nebrání, aby mé čestné předsednictví ODS zneužívali k matení a manipulování veřejnosti, je - při rostoucí absenci věcné diskuse a seriózní argumentace - jedním z příznačných rysů politického stylu, který se v poslední době na naší politické scéně zabydluje. Pokud by byl tento styl výlučně projevem nervozity z blížících se voleb do Poslanecké sněmovny, bylo by to alespoň částečně pochopitelné. Obávám se však, že je to něco jiného. Obávám se, že je to signál návratu jistého typu osobností a jistého druhu kultury do našeho politického života. Tuto politickou, spíše "antikulturu" než kulturu jsme znali v éře minulé, ale mnozí jsme věřili, že je pád totality jejím koncem. Bohužel jsme se v tom mýlili. Je to však něco, s čím bychom se neměli smiřovat. Na minulém kongresu ODS jsem Vám řekl, že "jsem vůči Vám ještě kritičtější než k jiným politickým subjektům v naší zemi. Že na Vás kladu vysoké nároky a že si přeji, abyste se na vytváření podmínek pro svobodu našeho veřejného prostoru a pro naši prosperitu podíleli se zásadovostí, pracovitostí a neokázalostí, která je vlastní liberálně konzervativním politickým stranám." Dnes bych - po roce - tomu přidal ještě elementární lidskou slušnost. Nenechte si vnutit způsoby, v nichž je opak slušnosti pokládán za ctnost vedoucí k úspěchu. Není tomu tak. Jsem přesvědčen, že si většina našich spoluobčanů slušného chování, uměřenosti a rozumné míry zdravého sebevědomí cení, a že si přeje, aby byl politický souboj veden fair play. Jsme také svědky opakovaných pokusů o popírání důležitosti pevných ideových postojů a jasných a srozumitelných vizí budoucnosti. Vládnutí je představováno jako pouhá technologie, která se má řídit aktuálními náladami veřejnosti. Myšlenky, ideje, světonázorové postoje, politické přesvědčení jsou považovány za přežitek. Závažná rozhodnutí jsou činěna - či vzápětí účelově měněna - na základě posledního průzkumu veřejného mínění. To je projevem okázalého populismu a postojů, které já označuji za postdemokratické. Na něco takového nelze přistoupit. Volby se nesmějí stát střetem jen a jedině o to, kdo bude sedět ve vládě, ale musí být o tom, jaký pohled na svět a jaký styl vládnutí u nás získá většinový souhlas veřejnosti. Zda to budou principy svobody, demokracie, odpovědnosti každého za sebe i za celek, anebo principy státu, který občany kontroluje, řídí každý jejich krok, vnucuje jim své priority, umrtvuje jejich aktivitu a podplácí si je přerozdělováním obrovských finančních částek. Vážené dámy, vážení pánové, při Vašem minulém rokování jsem také řekl, že "ODS byla koncipována jako první demokratická, široce založená, tedy neparciální, tedy nikoli úzce zájmově orientovaná pravicová strana v celé moderní historii českého státu". A že "měla a má za směřování a vývoj naší země mimořádně velkou odpovědnost, kterou nesmí promarnit". Myslím, že tato má slova v tomto předvolebním čase platí dvojnásob. Dovolil bych si - na závěr - vyslovit jeden, možná trochu staromódní apel. Občas ke mně doléhají - ať již z médií či mimo ně - ozvuky některých sporů, které mezi sebou vedete. Pokud by to byla ostrá a kvalitní debata nad ideovými tématy, nad problémy, jimiž občanská pravice žije a jimž čelí, bylo by to více než v pořádku. Pokud by to byl souboj nových tváří s jistou setrvačností existujícího, bylo by to také dobře. Nenechte však mezi sebe zasít zrníčka vzájemné nedůvěry. Nedovolte, aby Vám byla - při silném postavení ODS v krajích - zvenčí implantována umělá řevnivost mezi regióny a celostátním vedením. Máte demokraticky zvolené vedení, které pro volební úspěch jistě udělá vše, co je v jeho silách. Kdybyste se právě teď nedokázali pevně semknout, veřejnost by Vás nemohla vnímat jako sílu, která může tento stát vést ke svobodě a prosperitě. Přeji Vašemu jednání úspěch a v nadcházejících předvolebních politických střetech odvahu, prozíravost a moudrost. Chtěl bych Vám také popřát úspěch v příštích parlamentních volbách. Děkuji Vám za pozvání a za pozornost. |