V případě novinářské fakulty nebylo hlavním cílem této školy vychovávat samostatně myslící a nezávislé nebo dokonce idealistické novináře. Právě naopak: tehdejší režim potřeboval hlasatele a propagandisty své politiky reálného socialismu.

Ideologický vliv byl silný i na jiných školách, ale nejsilnější byl právě na školách humanitnich směrů, poměrně nejslabší byl na přírodovědeckých fakultách (určitou výjimkou byla v padesátých letech biologie a zemědělské vědy, kde se vedla kampaň proti genetice a vzory s velkým vlivem a mocí byli "vědci" jako Lysenko, Lepešinská...) a na technice.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se z mnohých horlivých propagandistů reálného socialismu stali přes noc přičinliví propagandisté ultraliberálního kapitalismu a víceméně otevření zastánci politiky jedné (tentokrát jiné) strany.

Odtud ta zoufalá profesionální úroveň někerých našich novinářů počátkem devadesátých let, což bohužel do jisté míry trvá dodnes. Česká televize v tomto ohledu byla a zůstává jedničkou. Inu, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš!