Z průzkumu, provedeného v roce 2005 z pověření Lowyho Institutu pro mezinárodní politiku, vyplývá, že 57% Australanů je "velmi znepokojeno" a "zcela znepokojeno" vnější hrozbou způsobenou zahraniční politikou US a islámským extremismem.

"Ptali jsme se na řadu vnějších ohrožení " sdělil Allan Gyngell, výkonný ředitel Institutu, "nejvíce zarážející ze všech byl zřetelný rovný podíl, kladený mezi islámský fundamentalismus a zahraniční politiku USA jako zdroje obav".

"Otázkou je, zda se jedná o reakci na konkrétní vládu zda se to týká i kulturních rozdílů mezi USA a Austrálií. ." Více než dvě třetiny (68 procent) všech dotázaných řeklo, že Austrálie se v zahraniční politice příliš věnuje zájmům USA.

V jiném zjištění bylo 1000 dotazovaných lidí ostře proti paktování se s USA kvůli Taiwanu, což by mohlo zažehnout konflikt mezi Taipei a Pekingem.

Gyngell uvedl, že je velmi překvapen, že Čína byla hodnocena tak pozitivně. Pouze 35 procent respondentů mělo obavy ze vzrůstající moci Číny. "Nemyslím si, že by Australané měli zkreslenou představu o bojovnosti Číny, lidé spíše vidí v Číně přiležitosti, jak ekonomické, tak strategické."

Taiwan je momentálně velmi choulostivým problémem, eskalujícím mimo pevninu poté, co čínský parlament schválil výnos varující provincii před krajními důsledky, bude-li deklarována její nezávislost. Na dotaz, jaké měli kladné či záporné pocity v seznamu 15 různých zemí, institucí a regionů, respondenti vyhodnotili US pouze jako 11. v pořadí, tj. o šest procent více než získala Indonésie, která je tradičně vnímána mnoha Australany jako hrozba.

58 procent dotázaných posuzovalo US kladně, v porovnání s 94 procenty pro Nový Zéland, 86 procenty pro Velkou Británii a Japonsko a 69 procenty pro Čínu. 51 procent dotázaných si myslí, že dohoda s Čínou o volném obchodě je dobrá myšlenka, v porovnání s 34 procenty pro dohodu s US.

Nepřátelské země vlastnící nukleární zbraně a globální oteplení byly považovány za více znepokojující než mezinárodní terorismus. Na dotaz ohledně cílů australské zahraniční politiky, mělo největší podporu "zlepšování globálního životního prostředí", soudě podle 75 procent dotázaných, kteří je považují za "velmi naléhavé". Zabezpečení práce a posílení ekonomiky bylo vysoce hodnoceno, následoval boj s terorismem a prevence rozšiřování nukleárních zbraní. Prosazování demokracie bylo ohodnoceno nízko.