31. 3. 2005
Jsou Britské listy intelektuální pevností, obehnanou vysokou zdí?V reakci na názor pana Radka Veselého z 29.3. tento článek chci podrobněji vysvětlit, proč mám na internetovou diskusi k uveřejněným článkům zcela shodný názor jako redakce Britských listů. Sama tyto listy čtu pravidelně, právě proto, že nejsou bez tváře, je v nich k přečtení nepřeberné množství článků širokého spektra, jak z různých západních periodik, tak i od četných přispěvovatelů, o kterých nelze pochybovat, že by psali jednotvárně. Zároveň jimi splňují své heslo v záhlaví: deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví. Nakonec ze všech článků si pochopitelně vybírám jen to, čemu sama mohu uvěřit. To je v zacházení s jakýmikoli médií naprosto nezbytné, nejen s internetovými informacemi, ty však vidím díky jejich rozmanitosti a četným zdrojům nesporně důležitější a zajímavější. |
Je znát, že pan Radek Veselý čte tyto listy jen výjimečně. Ovšem je to škoda, jednak proto, že jak sám uznává, jsou kvalitní, a jednak by si musel všimnout, že rozdílné názory čtenářů, které jsou slušně napsané a týkají se témat článků, jsou zcela pravidelně uveřejňovány přímo na hlavní stránce. Osobně tento způsob považuji za velmi úspěšné řešení kvalitní diskuse, tím se dostává i polemika, která není na stránkách Britských listů nijak ojedinělá, na žádoucí úroveň a pisatel jakéhokoli názoru se nemusí obávat, že se na jeho hlavu snesou útoky, nadávky a vulgarismy, kterých není ušetřena žádná nemoderovaná diskuze, nevyjímaje tedy i tu na Zvědavci. Sama jsem se delší dobu účastnila diskuse na zmíněném webzinu a věnovala ji hodně úsilí. Později jsem zjistila, že to je úplně marná ztráta času. Diskuze má dávat prostor k vytříbení názorů čtenářů, i když je nasnadě, že nikdo svůj názor nezměnní, jejím účelem má být hlavně zamyšlení nad oponentovým příspěvkem, zvláště když se v něm dá poznat životní zkušenost. To se samozřejmě často stává, vždy se najdou lidé podobného smýšlení, ale bohužel naprostá většina internetových diskutujících se zásadně opírá jen o své dogmatické předsudky, proto nejsou žádnou vyjímkou osobní urážky a ani samotní editoři či redaktoři nejsou ušetřeni velmi nevkusných útoků (jen zcela ojediněle jde o věcnou kritiku). Proto nemohu potvrdit, že zrovna jen v diskusi na Zvědavci jsou čtenáři k sobě tolerantní. Ano, je tam dostatek kvalitních příspěvků, ale k těm se musí jeden dobrat přes četné vzájemné výpady. Jsem přesvědčena, že kompetentnost a pluralita jde uskutečnit pouze při moderované diskusi, aby se mezi ní nedostal primitivní odpad. Pan Stwora, editor Zvědavce, mi kdysi nabízel, abych diskusi na jeho webzinu moderovala. Musela jsem jeho návrh odmítnout, protože rozhodně nemám náturu na to, abych pouštěla do diskuse ostře rasistické příspěvky nebo nacisticky orientované, i když by byly bez osobních útoků. Sám pan editor Zvědavce upředňostňuje (mimo jiné) i články, velmi mírně řečeno, s xenofobním obsahem. Všichni, kteří se čirou náhodou nenarodili jako bílí, jsou v jeho článcích peskováni a ponižováni. Jak by se dal asi například klasifikovat tento výraz : "Je to černoch jako poleno". Na Romy tam vždy jen útočí, nikdy se nesnaží hledat příčiny dnešního neutěšeného stavu v naší společnosti, nebo snad dokonce, že by snad navrhl nějaké řešení! Jediné, co ho napadne je jen to, že poradí někomu, kdo vidí otázku Romů komplexněji, že si má vzít nějakého Cikána domů na byt! Diskuse pak podle toho vypadá, láká to do ní všechny možné zastánce jen té výjimečné bílé rasy a hlavně k společnému si zanadávání od plic na všechny ostatní, barevnější, o kterých ve své zaslepenosti málokdy z nich co ví. Na otázku, jestli se Britské listy otevřené diskuse bojí, odpovídám - a věřím, že nejen za sebe, NE. Jsem přesvědčena, že se nebojí těch názorů, za kterými si pisatelé stojí a dokáží se pod ně podepsat svým jménem a nekryjí se za zcela anonymní nick, pod kterým se může napsat kdejaká nejapná neslušnost či vybít agresivnost vůči druhým. Respektuji naprosto to, jak to Britské listy kultivovaně řeší, protože prostě na moderování diskuze nikoho nemají. |