29. 3. 2005
K článku Max ParkovéBritské listy - intelektuální pevnost, obehnaná vysokou zdí Když se najednou objeví mladá žena z daleké země s neomezeným pohledem, a její článek vystihuje nás Čechy mimochodem velice výstižně, tak pan Jírovec najednou není schopen porozumět slovům, která s
e jen tak nepatrně liší od těch na která je zvyklý. Považuji se za přemýšlivého člověka a oceňuji kvalitu článků na BL, píše Radek Veselý. Ale čtu je velice málo (zřídka). Vysvětlím vám proč. Britské listy jsou totiž bez tváře. Nereagují na potřeby čtenářů, nejsou interaktivní (ač na síti). Nikde nevidím žádný email na redakci, ani kontakt na autory, schází jakákoliv diskuse - bojíte se diskuze?, myslíte že by jste svoje názory v diskuzi se čtenáři neobhájili? |
Víte jak mi připadá tohle okénko pro vzkazy redakci? Je to jako na čínském nádraží. Tam když si chcete koupit lístek, tak se také musíte sklonit k takovému malému okýnku v holé zdi a dohadovat se s anonymní prodavačkou jestli vám prodá jízdenku do Pekingu nebo do Šanghaje. Intelektuálně tvůrčí člověk totiž potřebuje odezvu publika, čtenářů. Jinak jeho intelekt zakrní v určité fázi vývoje a stane se z něj dogmatik. A když se najednou objeví mladá žena z daleké země s ne-omezeným pohledem, a její článek vystihuje nás Čechy mimochodem velice výstižně, tak pan Jírovec najednou není schopen porozumět slovům, která s e jen tak nepatrně liší od těch na která je zvyklý. A místo aby se zastavil a dal si čas na to aby porozuměl, rovnou se chápe klávesnice a chce všem vysvětlovat jak je to vlastně doopravdy. Ale ouha, záhy se ukazuje, že celá jeho interpretace je postavena pouze na nepochopení smyslu článku slečny Max Park. Což jsem osobně věděl hned, dřív než jsem si přečetl opravnou reakci samotné autorky. Proč mají novináři pocit že mohou vysvětlovat veřejnosti myšlenky, postoje, činy a výroky jiných lidí ačkoliv ve skutečnosti o nich nic nevědí? Není snad tohle jeden z mnoha příkladů, který dává důvod k zamyšlení se, a přehodnocení přístupu ke způsobu zacházení s informacemi? Změna přístupu, k zacházení s informacemi by totiž teprve mohla způsobit, že by se objevila svoboda projevu, ne naopak. Opakovaně slýchávám, v málo sledovaných televizních pořadech stezky intelektuálů, že v naší zemi není žádný kvalitní, analytický a náročný deník. Britské listy se chlubí návštěvností 5000 návštěv denně. Chtěl bych se zeptat: Považujete to za úspěch? Dávám většinou přednost Zvedavec.org. Ačkoliv se tento web pyšní přívlastkem "politicky nekorektní" a často se na něm probírají dost ožehavá témata, jsem překvapen vysokou úrovní tamní diskuse a kompetentností a mírou tolerance jejich diskutujících. Tomu já říkám pluralita a demokracie. Na takové servery jako Dnes, nebo Lidovky hledím s odporem, považuji je za národní žumpu. Jakou neocenitelnou výhodu mají proti nim BL. Dostatek kvalitních autorů, nesporně vyšší úroveň zpracování, jen tu výhodu kvůli své rigiditě nevidí, neumí, nechtějí využít. Jako by naše intelektuální elita, (a tím myslím nejen Britské listy), zamrzla kdesi v době samizdatových tisků. My mladí lidé vám už nejsme schopni porozumět, a vy znatelně nejste schopni rozumět nám. Neklikám na něco co slibuje akorát, příval nepochopení a záplavu zbytečných slov. Mám jiné zdroje informací o světě, mám svoje oči, uši,... a mám svůj rozum. Nestojím o to, aby my někdo vysvětloval co si mám myslet. Ačkoliv jsem Čech mám úplně stejné pocity jaké popisuje i Max Park. Cítím se jako cizinec ve vlastní zemi! Pozn. red.: Adresy redaktorů jsou zveřejňovány v každém vydání dole v čísle. Adresy autorů jsou vždy u jména autora Stačí kliknout... Po šestileté zkušenosti jsme zrušili internetová diskusní fóra, protože na nich docházelo především k projevům nacismu a xenofobie, nevybíravým anonymním útokům na autory i na čtenáře. Skutečná diskuse o obsahu nemohla probíhat a neprobíhala. Nemůžeme také nést právní odpovědnost za veškerý vydaný obsah, tedy i za útoky anonymů na fórech, jak ukládá tiskový zákon vydavateli. Nemáme finanční prostředky na moderování internetové diskuse, aby byla "k něčemu" - tak, jako to dělá např. BBC. A i kdybychom je měli, věděli bychom o tisíci jiných věcech, na které je použít... Zajímavé reakce čtenářů zveřejňujeme v čísle, jako ostatně tuto. Ale to je rozhodnutí redakce, nikoliv automatické právo každého, kdo má klávesnici. |