Kineziologie aneb Tvé tělo mluví

Antibiotika
Navzdory alarmujícím zprávám v různých mediích nečíhají bakteriální a virová onemocnění za každým rohem a nečekají ani, až budou moci zaútočit a ochromit lidskou rasu zákeřnou pandemií. Pravdou je, že mikroby existují všude kolem nás. Udržení silného imunitního systému je jediným klíčem k zažehnání nemoci. Louis Pasteur je tvůrcem teorie imunity, která byla medicínou poněkud pozapomenuta. Pasteur tvrdil, že mikroby se šíří, jen pokud je k nim jejich hostitel vzhledem k dříve absolvované nemoci příliš pohostinný. Pasteur tvrdí, že udržení zdravého a funkčního imunitního systému je jediným prokázaným způsobem, jak bojovat s nemocí.

V dnešní době jsou většině lidí anebo zvířat, kteří chytí nějaký druh bakteriální infekce, předepsána antibiotika. Lék však zabíjí jen nejslabší bakterie. Nejsilnější přežívají, začnou se rozmnožovat a nakonec mohou geneticky změnit bakteriální genový fond tak, že se infekce rozvine znovu. Pak jsou předepsána jiná antibiotika, která zabijí několik dalších bakterií. Ty nejsilnější opět přežijí a stvoří novou generaci ještě silnějších bakterií. V současné době existuje sto anebo více odlišných virů nachlazení a rhinovirů. Viry mutují a neustále se mění, aby se přizpůsobily různým podmínkám v těle a v prostředí a obzvláště aby unikly antibiotickým lékům. Většina standardních léčebných postupů v tomto století ničila lidský imunitní systém. Mnoho lékařů nevědomě předepisovalo léky, které sebou přinášely hrozivě destruktivní následky.

Antibiotické léky potlačují tvorbu krvinek v imunitním systému. Kdykoliv dostane tělo jakoukoli "náhradu" (obvykle chemickou) funkce, kterou by normálně muselo zvládnout samo, automaticky tuto funkci zpomalí anebo zastaví. Například pokud tvoří štítná žláza poněkud méně hormonu zvaného thyroxin a pacient užívá předepsaný umělý thyroxin, normální funkce štítné žlázy poklesne. To je důvodem, proč se většině pacientů, kterým je předepsán umělý lék, obvykle říká, že jej budou muset brát po zbytek života. Důvod? Po započatí užívání daného léku už štítná žláza tohoto člověka nikdy nebude fungovat.

Velmi podobným způsobem omezuje sílu imunitního systému užívání antibiotik. V posledních deseti letech vyvinuly farmaceutické společnosti antibiotika, která nazývají "širokospektrální". Představte si, že jdete cvičit na střelnici a míříte tak, abyste trefili střed. Namísto toho je výsledný efekt těchto silných širokospektrálních antibiotik podobný spíše "vyčištění" celé oblasti střelbou ze samopalu.

Rizika imunizace (očkování)
Imunizace vyvolává značné obavy, protože veřejnost není informována o jejích krátkodobých a dlouhodobých vedlejších účincích, traumatech, neurologickém poškození a úmrtích, která s sebou přináší.

Ve 20. století byly lékařskou profesí společně s vládními nařízeními vytvořeny programy imunizace veřejnosti a jako ochranné opatření byly vydány nesčetnému množství lidí lékařské předpisy na antibiotika. Etická, lékařská a sociální nařízení týkající se rozhodnutí o "všeobecné" imunizaci jsou mnohem častěji založena na penězích a politice - a ne na touze po zdraví.

Otázka imunizace vychází z rozhodnutí na nejvyšších úrovních - ve prospěch několika a na úkor mnoha. Výsledkem je, že každá další generace má slabší imunitní systém než ta předchozí.

Zpočátku si vědci, kteří zkoumali imunizace, mysleli, že hromadná imunizace představuje efektivní obranu před některými druhy nemocí. Těsně před svou smrtí však Louis Pasteur celkové pojetí imunizací popřel. Pasteur prohlásil, že přeje světu, aby pochopil, že jediným způsobem, jak bojovat s nemocemi, je udržet si zdravý a funkční imunitní systém.

Imunizace neboli očkování je procesem, při kterém je jedinec vystaven mírné formě nemoci v očekávání, že tím bude vyvolána reakce antigenů/obranných látek. Po pravdě řečeno, je zapotřebí značné představivosti, aby člověk uvěřil tomu, že vštěpení prudce nakažlivé bakterie anebo viru (ač oslabených) do těla je pro organizmus dobré. Celá představa toho, že tělo musí začít bojovat s tímto často smrtelným vetřelcem, je děsivá.

Když je člověk zraněn (například pokousán psem), dostává se bakterie přímo do krevního oběhu. (Kdy má člověk lepší příležitost bojovat s bakteriemi než tímto způsobem? Kolikrát jste byli v blízkosti někoho, kdo byl nachlazený...a vy jste přitom neonemocněli?)

Když je člověk pokousaný od psa, musí tělo těžce pracovat na tom, aby se vyhnulo infekci. Kůže je však první linií imunitní obrany, zatímco bílé krvinky včetně všech dalších rezerv imunitního systému čekají hlouběji v těle.

Jakou ochranu máte před vstříknutím viru do vašeho krevního oběhu? Od doby, kdy byl imunizátor anebo konkrétní vakcína vyrobena, se druh této bakterie anebo viru mohl změnit anebo zmutovat natolik významně, že je tím efektivita očkování snížena.

Většina hlavních nemocí je cyklická, stejně jako všechno v životě - den a noc, léto a zima, horko a zima, narození a smrt. Při onemocnění se může intenzita nemoci zvýšit; vždy však rovněž dochází k jejímu léčení. Mnoho závažných onemocnění - proti kterým se v současné době imunizujeme - bylo nejčastější v 1. polovině tohoto století. Nebezpečí onemocnění těmito nemocemi je mnohem menší než v minulosti.

Výskyt mnoha nemocí se přirozeně zmenšil z důvodu vyčerpání jedné nemoci a vyvinutí se nemocí nových. Při posilování a ochraně imunitního systému musí být proto zvažována významná rizika chyb v imunizaci a nemocí imunizací způsobených.

Richard Moskowith v knize Proces proti imunizaci píše, že imunizace podporuje určité druhy chronických onemocnění. "Vakcíny působí tím, že ve skutečnosti potlačují anebo zasahují do imunitního systému, což má daleko k zajištění pravé imunity..." Moskowitz brzy objevil, že "...už jsem se nemohl déle donutit dávat injekce, a to ani tehdy, když mne o to žádali rodiče." Dr. Moskowitz popisuje dva případy leukémie, která byla určitě spojena s dřívějšími imunizacemi. Naznačuje rovněž, že zvýšený výskyt autoimunitních onemocnění je automatickým výsledkem očkování dětí živými viry a cizími antigeny. Je přesvědčen, že viry z imunizace mohou být nastálo začleněny do genetického materiálu (neboli DNA) v dětských buňkách. Reakce obranných látek pak obrací imunitní systém proti buňkám, které byly napadeny virem z imunizace.

Moskowitz je rovněž přesvědčen, že načasování mnoha imunizací je neracionální. Dvouměsíční nemluvňata, která mají silnou imunitu, protože jsou kojena, mají nervový systém příliš jemný na to, aby byl vystaven vakcíně černého kašle. Ve skutečnosti se černý kašel u dětí do pěti měsíců objevuje zřídkakdy, nicméně očkování začíná už ve dvou měsících. Značný stupeň neurologických potíží z poškození centrálního nervového systému a jiné problémy byly v poslední době spojeny právě s očkováním proti černému kašli. Nejnovějším bláznivým nápadem lékařů je smíchání tří anebo čtyř vakcín dohromady, přičemž se plánuje naočkovat až šest rozdílných virů najednou v jediné imunizaci.

Navíc se po očkování objevuje mnoho vedlejších účinků v podobě okamžitých i opožděných reakcí včetně nucení dočasné pracovní neschopnosti. Těmito vedlejšími účinky jsou mentální retardace, mozková obrna, epilepsie, ochrnutí, neschopnost se učit, opakované záněty dýchacích cest a náchylnost ke všem druhům infekčních onemocnění.

Dr. Harris Coulter ve své knize The Assault on The American Child: Vaccination, Sociopathy, and Criminality (Napadení amerického dítětě: očkování, sociopatie a kriminalita) označuje mozkové nemoci (včetně autizmu), dyslexii, asociální chování a poruchy osobnosti jako stavy, které mohou být následem očkování.

Dr. Coulter rovněž upozorňuje na to, že je víc než pravděpodobné, že víc jak polovina dětí, u kterých se po očkování proti záškrtu či černému kašli objeví úzkosti a teploty, prodělala v minimální míře encefalitidu (zánět mozkových blan) anebo poškození mozku. (Naneštěstí jsou teploty a úzkosti u dětí po očkování proti záškrtu/černému kašli spíše pravidlem než výjimkou.)

Efektivita současných vakcín je navíc značně zpochybněna. Záznamy ukazují, že 50-60 % dětí, které dostaly spalničky, bylo proti nim dříve očkováno. Jiné statistiky uvádějí, že 60-90 % spalniček se objeví u dospělých, kteří již proti nim byli v minulosti očkováni. Závažná onemocnění nervového systému jako encefalitida, retinopatie, slepota a záchvaty byly rovněž spojovány s očkováním proti spalničkám.

Programy imunizace jsou drahým "průmyslem," který stojí až jednu miliardu dolarů ročně. Peníze vydělává jen několik lidí - vláda a farmaceutický průmysl.

Po celém světě pořádají farmaceutické společnosti každoročně kampaně na téma Nechejte se očkovat proti chřipce!, kterým vyzývají miliony lidí, aby se zákroku podrobili.

Představa lidí, kteří běží nechat se očkovat proti chřipce, je šílená. Když to slyším, připomíná mi to plameňáky utíkající do moře. Moji pacienti, kteří ke mně vloni přišli s nejtěžšími případy chřipky, byli těmi, co se nechali očkovat - a dostali chřipku zanedlouho po očkování.

Pokud se lidé nechávají očkovat proti chřipce každý rok, jednoduše podlehli technikám masového sociálního marketingu. A co je horší, systematicky tím oslabují svůj imunitní systém. Víte, na co si máte dávat pozor? Znáte kontraindikace? Anebo - znáte obsah každé injekce s vakcínou proti chřipce? O těchto nebezpečích bylo od 50. let napsáno a publikováno mnoho článků.

V roce 1974 si osmdesát milionů lidí, vedených prezidentem Fordem, vyhrnulo rukávy a nechalo se očkovat proti chřipkové epidemii, která následně ovšem nevznikla. Tisíce z nich má dnes Guillain-Barreův syndrom a jsou ochrnuti. Vím to, protože můj manžel léčil ženu, která se z následků očkování postupně uzdravila.

Podle Guylaine Lancotové, autorky knihy The Medical Mafia (Lékařská mafie), očkování "...umožňují získávat data o odolnosti různých etnických skupin na různé nemoci pro účely epidemiologických studií".

Co je ve skutečnosti imunizace? V nemocničních výzkumných laboratořích "kontroly kvality" mohou výzkumníci v jedné místnosti pěstovat kultury pro výrobu očkovacích látek, v jiné místnosti provádět výzkum AIDS anebo vyvíjet vakcínu proti dětské obrně. Robert S. Mendelsohn říká v knize Male Practice: How Doctors Manipulate Women (Mužská praxe: jak lékaři manipulují s ženami), že spíše normou než výjimkou je přenášení kontaminace prostřednictvím nehygienických nemocničních a laboratorních plášťů : "...Nemocnice mají sklon zacházet se špinavým prádlem neopatrně, takže tyto zdánlivě bezpečné oděvy jsou ve skutečnosti často plné bakterií." Některé pláště se perou jen každých šest až osm týdnů, navíc jsou málokdy vyvařovány. Technici často chodí z jedné místnosti do druhé, tu se otřou rukávem, tam si něčím zašpiní kalhoty. Jak píše Sherry Rogers v knize Tired or Toxic? A Blueprint for Health (Unavený anebo toxický? Program pro zdraví), "každé odpoledne jsme v jednu hodinu oblékli naše bílé pláště (které jsme málokdy prali, protože jsme byli příliš unavení) a dřeli až do večeře jako otroci nad mrtvolami nasáklými formaldehydem. Poté, stále zabalení do stejných plášťů, jsme až do pozdních ranních hodin studovali."1 Vzduch v nemocničních laboratořích je další cestou kontaminace. Některé nemocnice se sice snaží dělat preventivní opatření, nikdo však ve skutečnosti nemůže vědět, co konkrétní vakcína obsahuje. Ve skutečnosti to nevědí ani laboratorní pracovníci.

Druhým souvisejícím problémem je živná půda očkovacích látek. Naneštěstí pro naše malé zvířecí přátele je většina kultur pěstována v játrech opic. Opice jsou často nosiči viru zvaného Simian 40 (SV 40). Když dr. Albert Schweitzer řídil svou kliniku v Africe, léčil každého - kromě pacientů, které kousla opice. V těchto případech dr. Schweitzer jen doporučoval, "jděte domů do své vesnice, udělejte si pohodlí a v tichosti zemřete". Vzhledem k vysoké nakažlivost Simianu 40 a nulové šanci na vyléčení nechtěl riskovat nakažení dalších svých pacientů.

Mohl by se vir Simian 40 dostat do laboratorní kultury ve Spojených státech? Ano, je to možné a stálo by to za úvahu. Lanctotová píše, že "...v 1960 roce bylo objeveno, že kultury z výroby očkovací látky proti dětské obrně byly zamořeny virem Simian 40. Než byla tato skutečnost odhalena, byly nakaženy miliony dětí. Dnes víme, že SV 40 způsobuje nedostatek imunity, vrozené anomálie, leukémii a maligní nemoci, jako například nádory na mozku."

Imunizovat, nebo ne?
Veřejnosti nejsou rizika imunizace sdělována. Podporuji proto raději rozhodnutí přijmout větší zodpovědnost za vlastní zdraví. Jednotlivé rodiny by si měly udržet právo volby, zda chtějí sebe anebo své děti vystavovat masové imunizaci, která má nízkou úroveň kontroly kvality během výroby.

V dnešní době se stalo přijímání imunizace bez jakýchkoliv otázek až přílišnou samozřejmostí. Jsem přesvědčená, že obyvatelé, kteří se zúčastňují imunizačních programů, čelí dobrovolně neuvěřitelnému nebezpečí. Možnost toho, že se nevědomě stanou objektem nechtěného pokusu, je děsivá. Riziko, že mohly být do vakcíny neočekávaně přidány cizí složky, je příliš velké na to, abychom je podstupovali.

V rámci svého výzkumu se Guylaine Lanstotová setkala se skupinou indiánských žen, se kterými hovořila o očkování. Zdravotní sestra této skupiny se svěřila, že i když ji dala federální vláda absolutní volnost v péči o zdraví dětí, trvala vláda na jedné přísné podmínce - a to, že "každá očkovací látka musela být všem svědomitě naočkována".

Horlivost americké federální vlády v tom, jak vyžaduje důsledné očkování všech dětí, může být nebezpečná. Je potřeba upozornit na pravděpodobnost, že těmto dětem budou naočkovány látky, o jejichž podstatě nejsou jejich rodiče dostatečně informováni. Rodiče, buďte proto připraveni! V sázce je otázka zdraví a lidských práv. Nikdo by neměl souhlasit s imunizací, aniž by podrobně prozkoumal potencionální rizika.

Dříve, než pojednáme o tom, jak mohou antibiotika ohrožovat přirozenou imunitu a nastolit prostředí pro rozvoj Candidy, je důležité zmínit se o některých informacích. Jedna konkrétní kategorie silných jedů, nazývaná antibiotika, zabíjí nejen "zlé", ale i žádoucí bakterie v těle. Slovo biotický znamená životní formu. Antibiotický tedy znamená "proti životním formám". Celá podstata antibiotik tedy spočívá v zabíjení určitých forem života. V tomto kontextu je užívání atibiotik nepřirozené, obzvláště pak v nadměrných dávkách, které vyrábějí farmaceutické společnosti.

Všem nám bylo vštěpeno, že antibiotika jsou dobrými léky. Věda nabízí antibiotika jako zázračné léky, které zabíjejí infekce a zahánějí škodlivé bakterie. Existuje však i několik přirozeně se vyskytujících antibiotik, takže by si člověk měl okamžitě klást otázku, zda jsou antibiotika skutečně lékem, kterým nás má příroda udržovat ve zdraví? Stále více výzkumů dokazuje, že ne.

Původ antibiotik
Antibiotika se začala vyrábět po objevení penicilinu. Celkem náhodou byla malá nádobka v laboratoři znečištěna malým množstvím penicilinové plísně. Bakterie, které byly rovněž pěstovány ve stejné nádobě a nacházely se v blízkém okolí, přestaly růst. Důvod? Jak bakterie, tak plísně vyrábějí toxiny, které zabíjejí své konkurenty.

Stejný fenomén můžeme do určité míry najít v těle domácích zvířat, v ekosystému moře a v celém světě. Dokud je v těle dostatečné množství užitečných bakterií, které působí proti potencionálním nežádoucím bakteriím, zůstane organizmus zdravý.

Namísto původní, přirozené koncentrace, kterou byla náhodně dodaná penicilinová plíseň, byly vytvořeny její nové umělé verze. Celé chemické složení bylo změněno, aby byly ještě silnější a účinnější.

Umělý penicilin byl prvním antibiotikem, které se objevilo na trhu. Později začaly farmaceutické společnosti vyrábět stále více variant - různá chemická provedení extrémně účinných antibiotik.

Jak antibiotika fungují

Když jsou lidem předepsána antibiotika na streptokokový zánět v krku, zabije tento lék rovněž značné množství žádoucích bakterií v celém těle. Nejdříve zabíjí slabé streptokoky a pak - po mnohadenním užívání - ty o stupeň silnější. Ve většině případů však malé množství streptokoků přežije. Platí zde staré pořekadlo, že přežije ten nejsilnější. Nejsilnější bakterie jsou těmi, které přežijí a začnou se opět rozmnožovat. Přítomnost malého množství streptokoků na kůži a v nose je normální. Normální je rovněž přítomnost nežádoucích bakterií v těle; nicméně chemické látky předepsané k jejich zabití normální nejsou.

V konečném důsledku vědci v tomto století nechtěně pomohli vzniku mutantních bakterií - bakterií, které mutují (neboli se mění), aby se přizpůsobily různým podmínkám v organizmu a v prostředí a jednoduše útok antibiotik přežila. Nejsilnější bakterie zůstanou naživu, opět se rozmnoží a nakonec geneticky změní bakteriální genový fond.

Na oplátku vyvíjí moderní medicína stále silnější antibiotika, která mají zabít tyto nově zmutované bakterie. A bitva ve vašem těle začíná nanovo. Antibiotika zachraňují lidské životy v určitých kritických situacích. Nejsou však zapotřebí při každém kýchnutí anebo ucpaném nose. Jsou-li antibiotika předepisována pravidelně, přispívají jen ke zničení ekologického systému v těle. Udržování těla v takovémto nevyváženém stavu pak otevírá dveře pro růst kvasinky Candida Albicans.

Co je Candida Albicans?
Candida je fyzický stav, při kterém je imunitní systém ohrožen přemnožením určitého typu kvasinek v těle. Candida by neměla být zaměňována s kvasinkami, které se dávají do chleba anebo jiného pečiva, i když jsou jejími příbuznými. Candida se objeví, když malé procento kvasinek (při oslabeném zdraví) začne růst, rozmnožovat se a nakonec začne v systému převažovat.

Když budete pozorovat plesnivějící chléb, ihned uvidíte, že aby plíseň mohla přežít, musí být živena - což znamená zničení chleba během tohoto procesu. Plíseň na chlebu samozřejmě není stejným organizmem jako Candida; jakmile se však Candida v systému zakoření, je ji stejně obtížné odstranit. Stejně jako plísně je Candida syndromem přemnožení kvasinek, které se v těle pevně usadí. Antibiotika společně s konzumací cukru a dalšími stravovacími nerozvážnostmi vytvářejí pro růst kvasinek dokonalé prostředí.

Žádoucí bakterie jsou nedílnou součástí imunitního systému. Když se dostanou do nerovnováhy kvůli nevhodné stravě anebo užívání antibiotik, může se růst Candidy vymknout kontrole a způsobit závažné onemocnění. Někteří těžce nemocní lidé mají právě syndrom přemnožení kvasinek neboli Candidu. Pokud jsou mírná onemocnění Candidou odhalena a včas léčena, zachrání nakonec daného jednotlivce od mnoha problémů v budoucnosti. Vzhledem k tomu, že je toto onemocnění velmi obtížně diagnostikovatelné, postoupí mnoho případů až do pokročilého a závažného stavu ještě předtím, než je vůbec odhalena jejich příčina.

Candida se přichycuje k vyzdívce střev příchytkami podobnými drápkům, které zanoří do tkáně střevních stěn. Když doslova zakoření, ničí Candida tkáň v tlustém a tenkém střevě a způsobuje další vážný problém - patologickou propustnost střevní stěny. Malé póry ve stěnách střev obvykle umožňují, aby se živiny dostaly ze střev do krevního oběhu a mohly pak být vstřebány do těla. Poškození od úchytek Candidy na stěně střev způsobuje, že se póry zvětšují a stávají se tak velkými, že částečně strávená strava prostoupí stěnami střev, i když k tomu ještě nebyla dostatečně zpracovaná. Potravinové toxiny se pak dostávají do krevního oběhu a začnou způsobovat alergie anebo přecitlivělost. Mnoho lidí, kteří mají Candidu, tak mají i potravinové anebo chemické alergie. Někteří mají pocit, že jsou doslova alergičtí na 20. století...

Lékaři předepisující antibiotika nebyli o nebezpečí Candidy informováni. Dr. C. Orian Truss, autor knihy The Missing Diagnosis (Chybějící diagnóza), byl v této oblasti průkopníkem. Navštěvovali ho lidé s nejrůznějšími symptomy a on vždy nejdříve stanovil diagnózu. U všech našel spojitost s Candidou.

Dr. Truss odhalil hlavní symptomy tohoto kvasinkového problému s: depresemi, úzkostí, podrážděným chováním, průjmy, nadýmáním, zácpou, pálením žáhy, poruchami trávení, ztrátou sebevědomí, apatií, migrénami a dokonce i akné.

Mezi symptomy patří rovněž podráždění dělohy, močového měchýře , opakované vaginální kvasinkové záněty, premenstruační syndrom a jiné menstruační problémy. Od dob původní práce dr. Trussa se objevily i další ukazatele, že prostatitida neboli zánět prostaty má rovněž původ v Candidě. Dětské symptomy Candidy se pohybují od hyperaktivity přes poruchy učení, opakované záněty uší, vyrážky a bolesti břicha až po průjem anebo zácpu, nechutenství a přerušovaný spánek.

Dr. Orian Truss a dr. William Crook, autor knihy The Yeast Connection and the Woman (Žena a spojitost s kvasinkami), byli původně za svou pionýrskou práci o Candidě lékařskými institucemi ponižováni. Dnes jsou jejich práce a výzkumy přijímány i širokou veřejností - a lidmi, kteří Candidou trpí.

Příčiny Candidy
Candidiasis je v podstatě onemocněním 20. století, onemocněním, které je následkem objevů v oblasti medicíny, jako jsou antibiotika, antikoncepční pilulky a hormonální terapie.
Leyardia Blacková

Candida je iatrogenní nemoc neboli nemoc, jejíž vypuknutí mají vždy na svědomí lékaři. Vzniká jako následek předávkování antibiotiky a může být způsobena rovněž konzumací hovězího masa, drůbeže anebo mléka obsahujícího antibiotika.

Antibiotika podávána dobytku kontaminují kravské mléko a antibiotika podávána drůbeži kontaminují vejce touto drůbeží snášená. Buďte ostražití! Můžete být ohroženi požitím antibiotik v jídle, které jíte, i když vám antibiotika vůbec nebudou předepisována. Když se tělo dostane do nerovnováhy a trpí Candidou, může je ohrozit množství chorob. Ve zdravém těle rostou bok po boku bifidogenní a acidofilní bakterie. Pokud něco tuto rovnováhu ohrozí, mohou vzniknout vážné potíže. Užívání antibiotik lze přirovnat k lesnímu požáru, který se vymkne kontrole a spálí všechnu prospěšnou flóru. Po takovémto požáru je podstatné obnovit spálený a zpustošený les tím, že zasadíte sazenice nových stromů, příp. založíte lesní školku. Léčba Candidy rovněž vyžaduje nové zasazení podlomené populace bifidogenních a acidofilních bakterií.

Vedle antibiotik jsou dalšími léky, stimulujícími růst Candidy, určité imunosupresní léky - termín, který většina lidí nikdy neslyšela. Většina z nich si zvykla na názvy jako steroidy anebo kortigeny. Ať už se jim říká jakkoli, potlačují tyto silné chemické léky imunitní systém a podporují růst Candidy. Rovněž astma je - i když nepřímo - spojeno s Candidou. Případy nesprávných diagnóz astmatu ve skutečnosti často souvisejí se závažnými potravinovými alergiemi. Mnoha lidem, kteří trpí astmatem, jsou předepisovány steroidy. Řetězová reakce léků pak může přispívat k nárůstu chemických látek v těle, což umožňuje množení Candidy.

Dokonce i hormonální léčba může být tělo nebezpečná, protože jakékoliv umělé hormony způsobí nerovnováhu přirozených hormonů v těle. Složení hormonů můžeme srovnat s banánovým zmrzlinovým pohárem, kdy různé druhy přísad představují různé hormony. Příprava estrogenového banánového poháru může například začít "banánem", (základní molekula cholesterolu) s "několika hrozinkami" (přírodní steroidy), "několika třešněmi" a "ořechy", které jsou ukládány podle určitého vzoru. Změňte pořadí přísad, přidejte další ingredience podle jiného vzoru a výsledkem bude jiný hormon. Pokud je tělo zdravé a vyvážené, vytvoří si všechny potřebné hormony samo. Jsou-li však hormony tvořeny uměle, mají jejich jednotlivé složky odlišné vlastnosti od hormonů přírodních, čímž matou tělo, které neví, podle kterého hormonu má pracovat.

Umělé hormony nejsou kompatibilní s tělem neboli narušují jeho přirozenou rovnováhu. Předepisování estrogenu, progesteronu a antikoncepčních tabletek [plánované rodičovství] proto Candidu zhoršuje. Vyžaduje to, aby imunitní systém pracoval mnohem více.

Jiným příčinným faktorem Candidy je užívání cytostatických léků. Zatímco antibiotika pracují "proti životu", cytostatické léky jsou "toxické pro buňky". Cytostatika jsou různé léky užívané při chemoterapii. Rakovina je nejběžnějším onemocněním, které je těmito chemoterapeutickými léky léčeno; cytostatika však mohou být použita i u jiných nemocí. Mnohdy se u lidí vyvine Candida právě po dokončení chemoterapeutického programu.

Náchylnějšími ke Candidě jsou navíc i lidé, kteří trpí nějakou nemocí a jejichž těla jsou tímto stresem zatížena.

Nežádoucí energie: elektromagnetické

Carol Lehrová (autorka textu)pracovala během své dvacetileté kariéry rozhlasového autorství a produkce v televizních stanicích a produkčních studiích, které vyzařují neuvěřitelné množství elektromagnetického záření. Každý den vířila v blízkosti Carol bludná energie ze všeho možného vybavení pro televizní vysílání, jako jsou televizní obrazovky, mixážní pulty, satelitní talíře či výrobní počítače. Během této práce byla Carol neustále vystavena vysokým koncentracím elektrické energie a elektromagnetického záření.

V 1991 začala mít Carol křeče šíjových a zádových svalů a jiné blíže nedefinovatelné symptomy spojené se stresem. Nakonec se tyto symptomy staly tak vážnými, že Carol zvažovala odchod ze své profese. Namísto toho se rozhodla podrobit se testování pomocí klinické kineziologie. Svalový test neomylně poukazoval na elektromagnetickou a geopatogenní (neviditelná energie vyzařující ze země a ovlivňující tělo) nerovnováhu, která pocházela z nerovnováhy srdce.

Léčba pomocí akupunktury a magnetů na čas posílila Carolin meridián srdce (v podstatě akupunkturní dráhu srdce - termín z akupunktury). Každodenní návrat do stejného prostředí v televizní stanici však brzy jednoduše opět vyvolal nerovnováhu jejích meridiánů. Rozhodujícím faktorem, který nakonec "vyléčil" nerovnováhu srdce Carol a umožnil jí pokračovat v kariéře, bylo zařízení pro rušení elektromagnetického pole v jejím pracovním prostředí. Carol je teď jasné, že její tělo, které je vysoce citlivé, potřebuje ochranu před elektromagnetickým zářením, které každodenně ovlivňuje ji i její kolegy.

Elektromagnetická pole a vy

Co je vlastně elektrická energie? Jak se to stalo, že žijeme ve světě, který je na ní tak závislý, aniž bychom se ptali, jaký je její vliv na naše těla? Protože žijeme v technicky vyspělé společnosti, je mnohem důležitější než kdy jindy zhodnotit nebezpečí elektromagnetického záření včetně vlivu elektromagnetického a elektrického pole na různé nemoci.

Ve dvaceti dvou zemích po celém světě je v současné době prováděno anebo plánováno přes tři sta různých invitro, invivo a epidemiologických studií. Množství otázek - které zahrnují souvislost mezi vedeními elektrické energie a rakovinou, počítači a vrozenými vadami, stejně jako souvislost mezi elektromagnetickými poli a rakovinou prsu anebo Alzheimerovou nemocí - je obrovské.

Navzdory rostoucím vědeckým důkazům o škodlivosti těchto vlivů je šokující, že neexistují vládní zmocněnci z oboru zdravotnictví ani agentury, které by záření elektromagnetických polí regulovaly.

Elektromagnetické tělo
Představit si elektromagnetické tělo vyžaduje určitou znalost jeho atomové struktury. V dnešní uspěchané společnosti měla většina lidí jen malou příležitost se zastavit a přemýšlet o svém "elektrickém" těle.

Zkuste si vzpomenout na látku ze středoškolské chemie a na to, jak vypadá atom. V první řadě je třeba říct, že průměr atomu činí v průměru 100 miliardtin milimetru neboli 10-7. Atom, který je téměř nekonečně malý, se skládá z prázdného prostoru, energie a velmi malého množství hmoty.

Abychom lépe objasnili velikost a vlastnosti atomu, představte si zemi, která by byla veliká jako pomeranč. V tomto poměru by celková atomová hmota pomeranče měla velikost několika třešní a jádro každé třešně by nebylo větší než zrnko soli. Podobně by elektrony kroužící kolem třešní připomínaly zrnka prachu. Zbytek by vyplňovaly prázdný prostor a energie.

Lidské tělo má stejnou atomovou strukturu jako tento pomyslný pomeranč: většinou prázdný prostor a malé množství hmoty a energie: elektrické a magnetické, které jsou neodlučitelné.

Elektrony kroužící mezi atomy a kolem jader atomů vytvářejí energetické vzorce neboli energii v pohybu, která udržuje život. Vy, já i všechno ostatní kolem nás je tvořeno kmitajícími energetickými poli. Veškerá energie obíhá ve vlnách a zároveň pulzuje. Určité frekvence popisují, jak mohou být kmitající vlny uspořádány a charakterizovány.

Prvním výzkumníkem, který odhalil souvislost mezi elektromagnetickými poli a nemocemi, byl Robert Becker, autor dvou průkopnických knih nazvaných The Body Electric (Elektrická energie v těle) a Cross Currents (Protiproud). Becker píše, že elektromagnetická pole plynou v živých organizmech a vytvářejí magnetická pole, která se rozprostírají i mimo tělo. Tato přirozená pole v těle mohou být ovlivňována vnějšími magnetickými poli. V důsledku toho může v případě, že se setkají dvě energetické vlny, které nejsou shodné anebo nemají naprosto stejnou frekvenci, silnější energetické pole přetížit či zničit to slabší. Navíc pokud se na špatném rozhraní zkříží dvě vlny energie, mohou se navzájem "vyrušit".

Tím, že pochopíte energetické vlastnosti lidského těla, veškeré hmoty a všeho, co ji obklopuje, můžete také lépe porozumět tomu, jak s sebou správně vyvážená energie nese zdraví, vitalitu a pohodu. Bez takovéto vyváženosti je riziko onemocnění způsobeného elektromagnetickou silou mnohem větší. Lidským tělem neustále proudí stejná energie. Stálé energetické rovnováhy a zdraví může být dosaženo tím, že se obklopíte přirozeně se vyskytujícími formami energie, jako jsou ty, které lze najít v přírodě - stromy, skály, potoky atd.. Na druhou stranu může být škodlivé vystavovat tělo polím disharmonické energie, která tvoří například vedení vysokého napětí, mikrovlnné trouby či elektrické spotřebiče.

V knize Longevity: Fulfilling Our Biological Potential (Dlouhověkost: naplňování našeho biologického potenciálu) píše její autor Kenneth Pelletier, že zřejmě existuje "...souvislost mezi elektrickým napětím v lidském těle a napětím, které se vyskytuje ve fyzickém prostředí. Elektromagnetická pole, která pronikají do prostředí, mají vliv na lidské tělo."

Ukazuje se, že formy energie vytvořené lidmi nejsou s lidským tělem kompatibilní - zasahují nejen do buněčných procesů jednotlivce, ale i do jemného energetického systému celku.

Léčba energetické nerovnováhy
Robert Becker definuje energetickou léčbu jako druh terapie, která se napojuje na neviditelný běžný zdroj, "...na vnitřní energetické řídicí systémy v těle...". Energetičtí léčitelé musejí být podobně jako mechanici schopní určit zkraty v energetickém systému těla. Podle Beckera umožňuje energetická terapie jako například akupunktura léčiteli "...vyrábět vnější pole elektromagnetické energie, která pak působí na energetické pole pacienta. Takovéto působení může "obnovit" rovnováhu ve vnitřních silách anebo posílit elektrický systém tak, že se tělo vrátí do původního vyváženého stavu."

Elektromagnetická pole: problematická oblast
První modely automobilky Ford byly vyráběny na benzinový pohon. V té době věděli vynálezci jen málo o znečištění ovzduší fosilními pohonnými hmotami. Zajímalo je jen objevení principu, na jehož základě b y se auto začalo pohybovat. Nyní již známe nebezpečné vlivy, které mají na zdraví výfukové plyny, obzvláště pak kysličník uhelnatý. Podobně se nyní zkoumá vliv elektromagnetických polí na různá onemocnění.

Během let vyráběli výzkumní pracovníci vodivé dráty a přeměňovali elektrickou energii do určitých frekvencí. V průběhu nových objevů v technologiích neměli čas se věnovat dalekosáhlým negativním vlivům, které má tato neznámá technologie na lidské tělo. Inženýři zdaleka nevěděli, že odvádění, řízení a přemisťování elektrické energie povede v moderním světě k nadměrné produkci elektromagnetického záření a dalším vedlejším účinkům. Potenciální nebezpečí takovýchto nespoutaných elektromagnetických polí dnes ovlivňuje téměř každého z nás.

V knize Cross Currents (Protiproud) popisuje dr. Robert Becker, jak je tento problém aktuální. "Dnes plaveme v moři energie, která je téměř zcela vyráběna lidmi. Ze začátku byl růst elektrické energie a komunikačních systémů pomalý, avšak od druhé světové války se produkce každoročně zvyšuje o 5 až 10 %. Komerční telefonní a televizní satelitní zařízení pokrývají z kosmu Zemi ze vzdálenosti 40 225 km. Vojenské satelity kříží každý bod na Zemi jednou za hodinu a z nadmořské výšky pouhých 402 km odrážejí radarové paprsky, pomocí nichž vytvářejí mapy, které jsou později "nahrávány" v jejich domovských zemích. Každý týden zahajují své vysílání nové a nové televizní a rádiové stanice. Průmysl dal do rukou veřejnosti takové přístroje, jako jsou rádia a mobilní telefony."

Samozřejmě nejde jen o zvýšení počtu elektromagnetických polí, ale i o zvýšené vystavování se jejich vlivu. Existuje odhad, že dítě žijící v roce 1996 bylo díky videohrám a počítačům vystaveno elektromagnetickým polím 350 milionkrát více než jeho prarodiče.

Přiznání negativních vlivů elektromagnetického záření je jen prvním krokem v řešení tohoto moderního ohrožení zdraví. Závěrem výzkumu Beckera je, že "...vystavování živých organizmů abnormálním elektromagnetickým polím má za následek významné fyziologické a funkční abnormality". Zatím pouze začínáme odhalovat špatné stránky našich pokrokových technologií. Teprve nyní je připouštěn vliv elektromagnetického záření na prostředí a lidské tělo, i když na tuto možnost radaroví operátoři upozorňovali již ve 40. letech. Epidemiologové a ostatní vědci ve Spojených státech, Švédsku, Kanadě, Finsku a většině ostatních průmyslových zemí přinášejí každý týden nové poznatky o elektromagnetickém záření. Tak jsou neustále přinášeny nové a nové důkazy.

Úloha vlády
Oddělení pro energii USA vyhlásilo Rychlý program elektromagnetického záření a vyčlenilo na výzkum v oblasti elektromagnetické energie 65 milionů dolarů. Pravidla pro rozdělování vládních peněz však vyžadují, aby přispíval rovněž soukromý sektor. Společnosti vyrábějící elektrickou energii, od kterých se očekává, že budou hlavními přispěvateli, začínají být značně znepokojeny vědeckými objevy. Vlastně jsou tak znepokojeny, že jejich finanční podpora nových výzkumů prudce klesla a zástupci těchto společností začali u členů kongresu lobbovat proti růstu regulačních opatření v oblasti elektromagnetického záření.

Atmosféra v současném americkém kongresu (text z roku 1999), nasměrována proti životnímu prostředí, zrovna nepřispívá ke zveřejňování nových objevů. Nejenže americká vláda reaguje pomalu, ale ona dokonce i zatajila informace o elektromagnetickém záření. Vládní agentury tradičně zatajují souvislost mezi elektromagnetickým zářením a nemocemi - také proto dosud čekáme na vytvoření bezpečnostních standardů.

Ve své Knize o elektromagnetických polích cituje Mark A. Pinsky hodně publikovanou zprávu Agentury pro elektrickou energii (z anglického EPA), ve které je doporučení, aby byla elektromagnetická pole klasifikována jako potenciální karcinogen (činitel způsobující rakovinu). Po tom, co byly zveřejněny švédské studie, se ředitelka EPA Carol Brownerová opět začala dívat na elektromagnetická pole jako na karcinogen. Nová zpráva EPA byla jejím hlavním autorem, dr. Robertem McGaughym popsána jako doposud nejrazantnější oficiální popsání elektromagnetického pole jako činitele způsobujícího rakovinu.

Ve stejnou dobu byla po devíti letech dokončena zpráva o elektromagnetickém poli Národní rady pro ochranu proti radioaktivitě a její měření (NRCP z anglického National Council on Radiation Protection and Measurments). Dr. Joe Elder, zaměstnanec EPA pověřený studiem zprávy NRCP, nazval tento osmisetstránkový dokument "...prvním vyčerpávajícím světovým přehledem týkajícím se vlivu elektromagnetického pole na zdraví". Nová zpráva doporučuje přijmout standard nejnižšího dosažitelného elektromagnetického pole pro všechna nově otevřená pečovatelská střediska, školy, dětská hřiště, byty a domy, kanceláře, který by měl činit dva miligaussy.

Rakovina u dětí
V současné době je rakovina na prvním místě příčin smrti u dětí mezi 1-10 lety. Jedna třetina těchto úmrtí je připisována leukémii. Ve světle posledních výzkumů elektromagnetického pole naznačují významné důkazy, že děti jsou nejcitlivější a/anebo nejnáchylnější právě na elektromagnetická nebezpečí. Pionýrská studie provedená epidemioložkou dr. Nancy Werthheimerovou z univerzity v Coloradu v roce 1979 odhalila vlivy elektromagnetického záření na děti. Studováním úmrtních listů dětí a následně provedením jejich pitvy Werthheimerová určila, že u dětí, které žily poblíž elektrického vedení vysokého napětí, byla na rozdíl od dětí žijících v jiných oblastech dva až třikrát vyšší pravděpodobnost, že onemocní na leukémii anebo rakovinu mozku .

Navazující studie dr. Davida Savitze v roce 1988 rovněž potvrdila možnou souvislost mezi magnetickými poli vytvářenými vedením vysokého napětí a rakovinou u dětí. Od té doby stále více studií dosvědčuje, že nízkofrekvenční magnetická pole mají významný vliv na chování a centrální nervový systém, stejně jako mají stimulující vliv na růst rakovinných buněk.

V roce 1992 bylo v rámci zatím nejdůkladnější studie elektromagnetických polí v obydlích ve Švédsku, pionýrské zemi v hodnocení elektromagnetického záření, pozorováno 500 000 dětí. Dr. Anders Ahlbom a Maria Feychtigová zjistili, že u dětí, které žily poblíž elektrického vedení, pod nímž byly vystaveny třem miligaussům záření, byla téměř čtyřnásobně větší pravděpodobnost, že onemocní leukémií. Vzhledem ke kvalitě studie bylo toto odhalení podle švédského střediska pro rakovinu považováno za zásadní objev.

Ženy a elektromagnetické pole
Studie naznačují, že vedle dětí jsou na elektromagnetická pole rovněž více citlivé ženy, u nichž studie poukazují na spojitost s rizikovými těhotenstvími, rakovinou prsu a Alzheimerovou nemocí. V roce 1986 napsali autoři Wetheimerová a Leeper, že těhotné ženy, které používaly elektricky ohřívané přikrývky anebo vodní postele s elektrickým ohříváním, měly mnohem více potratů a plody se u nich vyvíjely pomaleji. Jiná studie, zveřejněná v roce 1994 výzkumníky z univerzity v Severní Karolině, tvrdí, že u žen vystavených v práci elektrickým anebo magnetickým polím, se vyskytuje o 35 % více případů rakoviny prsu než u ostatních žen.

V roce 1994 byly rovněž zveřejněny objevy ze tří studií provedených ve Finsku a Los Angeles výzkumnými pracovníky z univerzity v Jižní Karolině. Dr. Eugene Sobel a jeho spolupracovnice Zoreh Davanipourová z univerzity Loma Linda píší, že při Alzheimerově chorobě hrají důležitou roli právě elektromagnetická pole.

U lidí, kteří byli ve svém obydlí vystavování těmto polím, byla 3x vyšší pravděpodobnost onemocnění Alzheimerovou chorobou než u lidí, kteří byli ve svých obydlích vystavováni záření málo anebo vůbec. Studie naznačuje, že elektromagnetická pole mohou ovlivňovat výměnu informací mezi nervovými buňkami, a přivodit tak neurologické onemocnění. Je velmi zajímavé, že nejvyšší expozici elektromagnetického pole vytvářejí šicí stroje.

Testování prostředí
S profesionálními odborníky na životní prostředí mohou být sepsány smlouvy, na jejichž základě navštěvují domy a kanceláře, provádějí tam revize prostředí a navrhují řešení. Někteří z nich dokonce nabízejí výrobky, které vyrovnávají nadměrnou energii elektromagnetických polí.

Vlastnosti elektromagnetických polí, která tito konzultanti měří, jsou velmi složité. Elektromagnetická pole na sebe totiž navzájem působí. A nejen to - mění se také s množstvím dodávaného elektrického proudu. (Například klimatizace spotřebovává v létě množství elektřiny, což má za následek zvýšení elektromagnetických polí.) Kvůli tomuto složitému vzájemnému působení je obtížnější určit rozsah expozice.

Elektrický proud vytváří magnetické pole a magnetické pole pak naopak vytváří elektrický proud. Když někde proudí elektrický proud, vytváří se elektromagnetické pole. Elektrické a magnetické pole obvykle existují společně. Většina zdravotních studií však spojuje magnetické pole se závažnějšími nepříznivými vlivy na zdraví. Elektrická pole se chovají jinak a mají rovněž odlišný vliv na zdraví.

Elektromagnetická pole vyzařují někdy slabé elektrické pole a silné pole magnetické, jindy je tomu právě naopak. Obzvláště zajímavé jsou v tomto případě počítače. Mnoho starších počítačů vyzařuje slabé magnetické pole a silné elektrické pole. Čím novější však počítač je, tím existuje menší riziko, že vyzařuje jakékoli nebezpečné pole, protože výrobci si toto nebezpečí začali v poslední době velice dobře uvědomovat.

Elektrická pole nejsou silná a je možné se před nimi jednoduše chránit stěnami a stromy. Magnetická pole mohou na druhou stranu bez problémů projít skrze téměř cokoliv - dokonce i skrz olovo.

Jak píše konzultant pro elektromagnetická pole Michael Riversong : "Většina lidí stráví téměř jednu třetinu svého života v ložnici. Většina z nich ve skutečnosti nestráví tolik času ani na jednom pracovišti." Není překvapující, že se většina testů prostředí soustřeďuje na jeden konkrétní pokoj v domě - ložnici. Velmi rychlým a efektivním způsobem, jak zajistit ložnici před elektromagnetickým zářením, je vypnutí elektřiny ve všech obvodech poblíž postele.

Během měření vytestuje Riversong na fluorescentních světlech obvykle 90 a více mG. Čím blíže jsou zdroje elektromagnetického záření, tím vyšší jsou výsledky měření v mG a naopak - což platí bez výjimky.

Ředitel společnosti Homesafe (Bezpečný domov) Jim Butler ppisuje překvapivý příklad elektromagnetického záření. Muž, který stojí pod vedením elektrické energie, drží v ruce běžnou žárovku a je fotografován. Přestože je venku tma, na fotografii je vidět, že žárovka svítí. Výsledné světlo je tak silné, že je možné pod ním číst knihu a přitom je napájeno pouze neviditelnými elektromagnetickými poli. Tato fotografie je dalším důkazem síly elektrického proudu plynoucího ve vzduchu.

Nebezpečí: mikrovlny
Elektromagnetické spektrum zobrazuje uspořádání elektromagnetických polí podle frekvencí (jejich vibrace). Spektrum je rozděleno do oblastí s obzvláště nízkou frekvencí (ELF), velmi nízkou frekvencí (VLF), rádiovou frekvencí (RF), mikrovlnami, infračerveným zářením, viditelným světlem, ultrafialovým zářením (UV), rentgenovými paprsky a paprsky gama.

Frekvenci elektromagnetického záření v cyklech na vteřinu určuje jednotka s názvem hertz (Hz). Šedesát Hz rovná se šedesáti cyklům za vteřinu. Vyšší jednotkou jsou kilohertze (kHz) (1 000 Hz), po níž následují megahertze (MHz) (1 000 000 Hz) a gigahertze (1 miliarda Hz). Obzvláště nízké frekvence se pohybují mezi nulou a 3 000 cykly Hz za vteřinu. Jak jsme uvedly již dříve, lidské tělo funguje správně do 30 cyklů (Hz) za vteřinu.

Mikrovlny se skládají ze soustředných paprsků, které mohou být zaměřovány určitými směry. Kdyby se tyto vlny soustřeďovaly v obývacích pokojích lidí, byly by značně škodlivé. Příručky regulující vedení elektrického proudu do mikrovlnných trub proto povolují pouze vedení "viditelnou šňůrou" a nikdy přes jejich vnitřek. Pokud mikrovlnné trouby tato pravidla nesplňují, měly by o tom být informovány příslušné úřady.

Čím vyšší mají mikrovlny frekvenci (až do intenzity infračerveného záření), tím horší vliv mají na určité jedince. "Mikrovlny jsou schopny doslova uvařit orgány v lidech, kteří tyto přístroje obsluhují a používají," varuje Michael Riversong z Qi Consultingu. Dodává však, že "naštěstí frekvence, na jaké by k tomu došlo, je extrémně vysoká a velmi nepravděpodobná." Jen několik lidí kdy bylo vystaveno takovémuto vysokému záření mikrovln.

Nebezpečí však stále existuje. Bylo odhaleno, že bývalý Sovětský svaz po mnoho desetiletí směřoval na americkou ambasádu v Moskvě mikrovlny o extrémně vysoké intenzitě. V 1972 roce tento příběh zveřejnil sloupkař Jack Anderson, a po něm se tomuto tématu věnovaly i články v The Boston Globe. Rusové prokazatelně soustřeďovali mikrovlny, které zdaleka přesahovaly bezpečné standardy, na ambasádu po celých čtyřiadvacet hodin denně, aby deaktivovali přístroje pro odposlechy.

V roce 1976 napsal The Boston Globe, že se u velvyslance Waltera Stoessela vyvinulo ojedinělé krevní onemocnění, podobné leukémii. Navíc asi třetina zaměstnanců ambasády v Moskvě měla abnormální množství bílých krvinek. Po tomto odhalení byla provedena zdravotní vyšetření zaměstnanců amerických ambasád po celém světě. Veřejně však nebyl nikdy přiznán žádný výsledek ani závěr.

Naštěstí je takovémuto každodennímu vysokému záření mikrovln vystaveno jen několik lidí. A dokonce i tyto mikrovlny mohou být blokovány. Pro účely blokování mikrovln o určitých frekvencích je velmi efektivní použití hliníkové fólie (alobalu). Musí však být provedeno ještě mnoho pokusů a výzkumů, abychom vlivům mikrovln plně porozuměli.

Elektromagnetická pole v domácnosti
Odborné mapování elektromagnetického záření naznačuje, že některé domácí spotřebiče a přístroje jsou problematičtější, než ostatní. U otvíráků konzerv je často naměřeno až 1500 mG. Vysoušeče vlasů vyzařují kolem 700 mG a u elektrických holicích strojků bylo během testování naměřeno až 1 000 mG. Nedávno byly v příručce agentury EPA označeny ruční vysoušeče vlasů a elektrické holicí strojky jako obzvláště nebezpečné vzhledem k tomu, že jde o přístroje, které se používají denně, a protože množství vln, které vysílají do svého okolí, je extrémně vysoké.

Existuje podezření, že elektromagnetické záření je vyzařováno rovněž z kabelové televize. Mnoho kabelových společností instaluje do určitých částí kabelu zesilovače, které čas od času vyzařují elektromagnetické záření. Naštěstí jsou přívody kabelové televize vždy dostatečně daleko od míst, kde spíme, takže nevyvolávají podstatné zdravotní potíže. Nebezpečné však mohou být transformátorové skříňky kabelové televize. Transformátory kabelové televize a aktivní satelitní talíře pro vysílání (které nezaměňujte s pasivními satelitními talíři, které míváme doma) vyzařují obrovská magnetická pole.

Dalšími elektromagnetickými poli, na která bychom si měli dávat pozor, jsou ta, která produkují mikrovlnné trouby, zadní kryty trvale zapnutých televizních přístrojů, tiskárny u počítačů, ohřívače vodních postelí a elektrické přikrývky.

Studie Nancy Wertheimerové o uživatelích elektrických přikrývek a vodních postelí dokázala, že 7-8 hodin jejich použití během spánku bombardovalo tělo nadměrnými dávkami elektrické energie, což mělo za následek vyšší riziko onemocnění.

Rozumné vyhýbání se zapojeným elektrickým přístrojům znamená pohybovat se ve vzdálenosti od 90-150 cm od vybavení.

Elektromagnetická pole v práci: počítače
Zatímco úpravy v domácnosti mohou být finančně nenáročné a únosné, v práci to může být jinak. Velice důležitá je doba vystavování se záření počítačů doma i v práci. Zde jsou některé tipy pro vaše pracoviště: Co půl hodiny pravidelně vstaňte a projděte se po kanceláři. Pokuste se být minimálně 50 cm od jakéhokoliv počítačového monitoru.

Výzkumy naznačují, že většina elektromagnetického záření vytvořeného počítači vyzařuje z CRT elektrického napájení. V konečném důsledku pak více elektromagnetických polí vyzařuje ze zadní anebo bočních stran monitoru než z jeho přední strany. Při práci na počítači je vhodné: Umístit CRT elektrické napájení přibližně 150 cm daleko od kancelářských křesel. Zůstat nejméně 90 cm daleko od bočních a zadních stran počítačových monitorů anebo terminálových videodisplejů vašich spolupracovníků.

Na základě objevů z epidemiologických studií zavedla švédská vláda přísnější podmínky pro prodej videomonitorů na domácím trhu. Švédský standard nazvaný MPR II dnes zakazuje prodej monitorů, které vyzařují více než 2,5 mG ve vzdálenosti přibližně 53 cm od povrchu terminálového videodispleje. MPR II se stal v počítačovém průmyslu po celém světě samozřejmým standardem. Nejčastěji je ve výzkumech elektromagnetických polí citována právě švédská vláda, protože ta je mezi vládami na celém světě průkopníkem ve stanovování standardů v oblasti elektromagnetického záření.

Nukleární magnetická rezonance
Jeden z nejnovějších lékařských diagnostických přístrojů, přístroj pro nukleární magnetickou rezonanci (MRI - z anglického magnetic resonance imaging, poznámka překladatele), může být jedním z nejnebezpečnějších z hlediska elektromagnetického záření. Přístrojem, který vytváří největší magnetickou sílu, kterou kdy lidé vytvořili, je každoročně vyšetřeno zhruba 4,3 milionů pacientů. Přístroje pro nukleární magnetickou rezonanci jsou s vzhledem k využití elektromagnetického záření užitečné pro hodnocení kritických zdravotních situací. Dle mého jsou však tímto přístrojem v drtivé většině vyšetřováni pacienti, jejichž stav kritický není. Získání informací na úkor vystavení těla takovémuto elektromagnetickému záření je jednoduše neomluvitelné!

Do dnešní doby bylo provedeno jen několik studií a je nepravděpodobné, že by lékařské časopisy v dohledné době zveřejnily informace o jakýchkoliv dlouhodobých zdravotních potížích, které se u lidí objevily jako následky vyšetření MRI. MRI je totiž tak novým vynálezem, že dlouhodobé zdravotní následky nebudou ještě po několik let známy. Medicína nejdříve musí z využití těchto přístrojů získat zpět své investice. Prvotřídní systém MRI může stát až 2,5 milionů dolarů. Oddělení MRI musejí provádět mnoho testů v ceně od 800 do 1000 dolarů, aby takovouto investici vůbec pokryla. Dřívější představa, že medicína musí být ziskovým podnikem, je politováníhodná. Doufejme, že se způsob myšlení v budoucnu změní. Takže, v kritických případech lze MRI podstoupit, avšak buďte opatrní a před podstoupením tohoto testu zvažte další potenciální možnosti.

Onemocnění způsobená elektromagnetickými poli
Jaké můžete podniknout kroky v případě, že máte podezření, že jste vystavováni přílišnému elektromagnetickému záření? Podle Roberta Beckera neustále roste počet lidí, kteří jsou na elektromagnetická pole vysoce alergičtí. Becker píše, že neustálá expozice v těchto polích může vést k elektromagnetickému hypersenzitivnímu syndromu - chronickému únavovému syndromu, syndromu náhlého úmrtí kojenců a ke změnám v již dříve existujících onemocněních, jako například u HIV, Alzheimerovy nemoci, Parkinsonovy nemoci, rakoviny a u mentálních onemocnění.

Mnoho lidí si stěžuje na zdravotní potíže, které jsou ve své podstatě blíže nespecifikovatelné. Lékaři často mávnou rukou nad symptomy, které se objevují a zase mizí. Pokud nelze identifikovat určitou organickou příčinu, jsou lékaři bezmocní. Po mnoha testech a vyšetřeních většina lékařů nakonec řekne, že se jedná o psychosomatický problém. To by mohlo být vodítkem k podezření, že je tělo v elektromagnetické nerovnováze.

Mezi symptomy elektromagnetické nerovnováhy patří: bolesti hlavy, zvedání žaludku, závratě, podrážděnost, ztuhlost svalů a kloubů, vyrážky, mentální úzkost , deprese, chronická únava a jiné potíže.

Obzvláště u žen se objevují různé typy reakcí, ovlivňujících menstruační a hormonální hladinu - a jsou také způsobeny elektromagnetickým zářením. Obecně lze říci, že v závislosti na celkovém stavu imunitního systému se u lidí projevuje různá úroveň citlivosti.

Polyvalentní alergie je často následkem elektromagnetického záření, spojeného s působením dalších nebezpečných chemických a jiných látek, vyskytujících se v okolí, které se nazývají exotoxiny. Předzvěstí polyvalentní alergie je působení okolí, které zahrnuje závažné reakce na mnoho exotoxinů, jako například těžké kovy - rtuť, kadmium, hliník, arzén a olovo. Dalším nebezpečím v našem okolí jsou chemické uhlovodíky, pesticidy, herbicidy a tisíce dalších látek, které se objevily během posledních sedmdesáti anebo osmdesáti let s nástupem období petrochemie. Tyto toxiny mohou společně s přecitlivělostí na elektromagnetická pole vyústit u některých jedinců až téměř do celkového selhání imunitního systému. Někteří lidé už pak nemají žádnou odolnost vůči jakýmkoliv chemickým látkám a elektromagnetickým polím.

Mnoho lékařů si nedoplňovalo své znalosti tak, aby si povšimli rostoucího počtu environmentálních onemocnění, která jsou dnes evidována. Tato skupina jedinečných symptomů může být pro své oběti rébusem a přítěží, protože mnoho lékařů ani neví, že existují. Bez energetického testování je často obtížné určit, zda má daný člověk polyvalentní alergii.

Terapie nahrazující estrogen: Mnoha ženám je jejich lékaři neustále vřele doporučováno nasazení umělého estrogenu. "Na nějakou dobu to zkusíme, a uvidíme, jak to bude fungovat." Výsledky však mohou být katastrofální. U žen, které si nedávají pozor na to, jaké jídlo kupují, je větší pravděpodobnost, že zkonzumují značné množství masa a drůbeže (včetně vajíček), které obsahují umělé hormony.

V mase lze ve zbytkové podobě ještě stále najít dobře známý umělý hormon DES. DES nakazil celé Spojené státy. Je-li požitý dobytkem, obsahují jej pak výrobky z hovězího masa. Stopy DES lze nalézt v mateřském mléce žen, které konzumují hovězí maso.

DES vyvolává přetížení hormonální sítě v těle, což vyvolává zánět celého systému. Takže každá žena, která se v rámci symptomů PMS červená anebo která otéká, by udělala dobře, kdyby jedla méně tmavého masa - anebo nakupovala pouze maso z biochovu. Umělé hormony jsou jistě poslední věcí, kterou byste chtěli krmit své tělo.

Maso, drůbež a vajíčka nejsou jedinými výrobky, které obsahují umělé hormony. Mnoho farmářů z drůbežáren otevřeně přiznalo, že používají růstový přípravek pro skot, který byl následně prvním zaregistrovaným hromadným používáním geneticky upraveného výrobku v amerických potravinových řetězcích. Vermont a Maine se staly prvními dvěma státy, které zřídily mandát na označování mléčných výrobků ze zvířat, u kterých byl růstový přípravek pro skot použit. Vzhledem k tomu, že léky zvyšují zemědělskou produkci, lákají ekonomické přínosy stále více farmářů.

Je důležité znát tato zdravotní rizika dříve, než zasáhnou vaše tělo. Zajistěte si svou bezpečnost tím, že budete znát standardní praktiky, které vám umožní správnou volbu jídla, které hodláte konzumovat.

Rizika umělých hormonů
Hormonální systém v těle zahrnuje mnoho různých žláz. Aby mohl fungovat, je zapotřebí spolupráce řady jeho součástí včetně hormonů - poslíčků, které krouží v těle a systematicky doručují zprávy z bodu A do bodu B a zpátky. Jestliže ženy užívají umělé hormony, je celý komunikační systém přenášející zprávy narušen.

Při prvním užití umělých hormonů je vždy zahájena řetězová reakce. Představte si kulečníkový stůl, na kterém jsou připraveny barevné kulečníkové koule. Hráč šťouchne - a všechny koule se rozletí do různých stran a navzájem do sebe chaoticky narážejí. I když hráč míří přesně, objeví se vždy nějaká neočekávaná reakce.

V hormonálním výzkumu se zapomíná na otázku, zda něco nechybí v rovnici, kterou tělo potřebuje ke správnému dekódování konkrétní hormonální zprávy. Analyzujme si například zprávu, kterou v sobě nese antikoncepční pilulka, která putuje do vaječníků. Zdá se, že je to moderní pokus medicíny oklamat organizmus. Umělé chemické látky (právě antikoncepční pilulky) často způsobují nepřirozené reakce a mívají toxické následky. Možnými vedlejšími účinky antikoncepčních pilulek je zvedání žaludku, zvracení a přibírání na váze. Mohou rovněž zvýšit riziko kardiovaskulárního onemocnění, rakoviny prsu a cervikální dysplazie. Bylo snad do hormonální zprávy pilulky přidáno něco navíc, co nechtěně dává příkaz k neplánované změně v těle? To lékaři nevědí. Jedna věc je ale jistá. Umělé hormony pouze mění fyziologii těla namísto toho, aby ji posilovaly anebo dokonce léčily.

Převzato z knihy Kineziologie aneb Tvé tělo mluví (česky Bratislava 2002), redakčně kráceno a upraveno.