Je to jinak, což dokazují poslední aktivity Haliny Pawlowské, která samozřejmě obratně využívá svého televizního talk show k prodeji svého stereotypního plátku. Kdysi snad myšlenkově svěží dáma lehké nadsázky se v poslední době zakonzervovala ve stereotypním a těžkopádném klišé hloupého a nudného narcismu, skrze něhož dává na odiv stále primitivnější myšlenkové vývody. Bylo by samozřejmě pošetilé očekávat od bulváru inteligenci, jenomže míra jednoduché zábavy této primadony laciných fórků se již scvrkla do křečovité grimasy nechutného parazitismu a stupidních rýmovaček: "Nebuď živ jen prací, občas se z ní zvrací", hlásá slogan pod fotografií vykulené a výrazově přestylizované šéfredaktorky, přičemž spojení tohoto výkřiku s fotografií otevírá nechtěné a nečekané souvislosti...

Není divu že Pawlowské dochází dech. Udržovat týden co týden své diváky a čtenáře alespoň v nějaké pozornosti znamená mít stále po ruce alespoň nějakou nápaditost a schopnost zaujmout něčím odlišným. Jenomže její na veřejnosti do únavy prezentované zhubnutí asi nebude to pravé, a protože už autorka vystřílela všechny zásoby rad, pouček i citátů, uchýlila se jen k formálnímu přežvykování osvědčených schémat a přitvrdila : "Chýlková na dlažbě", "Polívka zkolaboval" a "Sex s Kornovou a její kamarádkou.". Jestliže v Banánových rybičkách s těmito aktéry ještě diskutuje v přívětivé nonšalantnosti, ve Šťastném Jimovi je už zneužívá tím nejhrubším způsobem. Je mi to jedno a nic mi do toho samozřejmě není, pouze to jen méně ilustruje lesk a mnohem více bídu tohoto ztraceného a bezvýznamného světa.