18. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 7. 2002

Víra se nikdy nezrodí jako výsledek racionální argumentace

Diskuse o rozporech v bibli ukázala, že sebevědomě přezíravé, marxisticko-pseudovědecké postoje k náboženství a k věřícím lidem mají u nás stále ještě překvapivě hodně vyznavačů (to slovo užívám záměrně, jde jen o jiný druh víry), a že kultura demokratické diskuse je u nás stále ještě v plenkách. Britské listy na sebe berou sysifovský úkol, když se pokoušejí toto pole kultivovat, ať už je konkrétní námět diskuse jakýkoli. Nechtěl bych být v kůži šéfredaktora, na kterého se sypou útoky zleva i zprava, ačkoli jenom (nebo hlavně) díky jemu tato tribuna existuje. Zarytým zastáncům tzv. "vědeckého světového názoru" nabízím spíš k tichému zamyšlení než k další ideologické řežbě několik fakt, o kterých školské učebnice dodnes taktně (takticky?) mlčí.

Ponechejme stranou vědce jako byl Koperník (1473-1543), Tycho de Brahe (1546-1601), Descartes (1596-1650), Kepler (1571-1630), Pascal (1623-1662), Newton (1643-1723), Leibniz (1646-1716), Euler (1707-1783), Volta (1748-1827), Ampére (1775-1836), Cauchy (1789-1857), Oersted (1777-1851), Maxwell (1831-1879), Marconi (1874-1937). Byli to vesměs mužové hluboké víry, z pohledu dnešního ateisty ovšem "zatížení středověkými náboženskými představami" a nedisponující ještě poznáním moderního věku. Podívejme se tedy, co o Bohu soudí představitelé moderní vědy 19. a 20. století, kteří posunuli lidské poznání významně kupředu.

Wilhelm Röntgen (1845-1923, objevitel Röntgenova záření):
"Kéž tě Bůh ochraňuje!" - to byla slova, která mi manželka často říkala v posledních chvílích svého života. A ta slova se stala Božím nástrojem ke splnění její prosby. Bůh mi dal to nejlepší, co mohl dát.
(z korespondence s M. Boveri)

Thomas Alva Edison (1847-1931, vynálezce žárovky a dalších více než 1000 patentů):
"Panu Eiffelovi, konstruktéru a odvážnému staviteli mohutného a jedinečného mistrovského díla moderního inženýrského umění věnuje tato slova člověk, který projevuje svrchovanou úctu a největší obdiv všem inženýrům, hlavně však největšímu mezi nimi - Bohu."
Zápis v pamětní knize Eiffelovy věže

Max Planck (1858-1947, zakladatel kvantové teorie, Nobelova cena za fyziku 1918):
"Náboženství ani věda se neobejdou bez víry v Boha. V prvním případě je Bůh na počátku, v druhém na konci jakéhokoli uvažování. Pro věřícího je Bůh základem a východiskem, pro vědce vrcholem a výslednicí každého světonázorového uvažování."
(Wege zur physikalischen Erkenntnis, S. Hirzel, Leipzig 1944, str. 294)

James H. Jeans (1877-1946, anglický matematik a astronom):
"Entropie vesmíru nedosáhla ještě svého maxima. Kdyby ho dosáhla, nebylo by o čem uvažovat (neměl by ani kdo - pozn. PM). Entropie však stále ještě rychle roste, a proto musela mít svůj počátek. V minulosti, ani ne nekonečně vzdálené, muselo se odehrát něco, co nazýváme "stvoření".

Jestliže vesmír je vesmírem, kde probíhá proces myšlení, pak i jeho stvoření muselo být plodem myšlení. Určení jeho konstant, jako je poloměr vesmíru a počet elektronů v něm, předpokládá myšlení, jehož bohatost odpovídá nesmírné velikosti uvedených veličin. Čas a prostor jsou podmínkou myšlení a musely tedy vzniknout jako součást úkonu myšlení. Původní kosmologie uvádějí Stvořitele jako někoho, kdo pracuje v prostoru a čase a tvoří slunce, měsíc a hvězdy z existující už neuspořádané hmoty. Moderní vědecká teorie nás však vede k tomu, abychom Stvořitele viděli jako někoho, kdo stojí mimo prostor a čas, neboť ty jsou součástí jeho stvoření, podobně jako malíř není součástí svého plátna."
(Vesmír a jeho záhady, Paul List Verlag, Munchen 1955, str. 141-142)

Albert Einstein (1879-1955, Nobelova cena za fyziku 1921):
"Dost rozšířené mínění, že jsem ateistou, je naprosto mylné. Kdo by takovou domněnku vyvozoval z mých vědeckých teorií, vůbec mě nepochopil. A prokazuje mi velmi špatnou službu, když rozšiřuje o mém postoji k náboženství něco tak překrouceného. Věřím v jednoho osobního Boha a mohu s čistým svědomím prohlásit, že nikdy ve svém životě jsem neholdoval ateismu... Už jako mladý student jsem odmítl vědecké stanovisko osmdesátých let a na vývojovou teorii Darwina, Haeckela a Huxleye se dívám jako na beznadějně zastaralou...

Pokud jde o mne, jsem přesvědčen, že bez náboženství by se lidstvo dodnes nacházelo na barbarském stupni vývoje... Bylo to právě náboženství, které dopomohlo lidstvu k pokroku ve všech oblastech."
(Z interview v americkém tisku 1950)

Arthur Stanley Eddington (1882-1946, významný anglický astronom):
"Vtloukat ateistovi do hlavy náboženské přesvědčení je stejně pošetilé jako vtloukat Skotovi smysl pro humor...

Pochopení se získává spontánně, nikoliv cestou analyzujícího ověřování. Právě tak je to s naším poznáváním Boha. Jsou lidé, pro které jejich vnitřní smysl pro vnímání Boží přítomnosti je daleko jasnějším poznáním než všechny ostatní naše zkušenosti. Podle nich nedostatek tohoto smyslu je něco podobného, jako když člověku chybí smysl pro humor. Můžeme se zajisté pokoušet o analýzu náboženské zkušenosti a můžeme vytyčit teologii nebo filozofii, které vědecky formulují naše závěry získané logickým postupem. Nesmíme však zapomínat, že teologie tohoto druhu je pouze symbolickým poznáváním, zatímco zkušenost je vnitřním poznáváním. A jako je nemožné vyvolat smích nad určitou anekdotou vědeckým objasněním její vnitřní struktury, tak ani diskuse o Božích vlastnostech (anebo o jistém neosobním konceptu Boha) nemůže vyvolat onu ozvěnu v duši, která je podstatou každé náboženské zkušenosti."
(Das Weltbild der Physik und ein Versuch seiner philosophischen Deutung, Fr. Vieweg u. Sohn, Brauschweig 1939, str. 316)

Erwin Schrödinger (1887-1961, tvůrce vlnové mechaniky, Nobelova cena za fyziku 1933):
"Základní stavební prvky života nejsou nějakým neobratným lidským dílem, ale nejskvělejší mistrovskou prací, jaká kdy vznikla na základě hlavních principů Boží kvantové mechaniky."
(Was ist das Leben, 1946, str. 151)

Arthur A. Compton (1892-1962, Nobelova cena za fyziku 1927):
"Bůh se mi jeví pod třemi vzájemně úzce souvisejícími aspekty. Podle prvního, všeobecně uznávaného hlediska se Bůh jeví jako nejvyšší dobro, o němž skutečně vím a kterému proto obětuji vlastní život. V něm je láska, krása, harmonie a dobrota, "neslyšitelný hlas", v němž křesťan nachází osvícení, svědomí a pramen svého štěstí.

Pokud jde o druhý aspekt, Bůh je podle mne základem bytí, života a činnosti - představuji si ho jako inteligentní moc, která se zvláštním způsobem účastní života svých tvorů, obdařených podobně jako on inteligencí a spolu s ním odpovědných za utváření světa. Tato představa o Bohu daleko přesahuje pojem vědecky poznaných a evidovaných přírodních sil a zasahuje oblast, které je za hranicí veškeré zkušenosti. Když však podobný náhled chápou lidé mající určitou náboženskou zkušenost, nabývá pro ně životní důležitosti. Možnost spolupráce s Bohem na utváření života, jehož cílem je dosažení svobody, je jim podnětem a zároveň závazkem rozšiřovat stále více okruh vzájemně spolupracujících a umožnit tak i jiným účast na nezcizitelných právech, jimiž Stvořitel obdařil své děti.

Kromě toho se mi Bůh zjevuje v příkladném životě šlechetných lidí. Právě oni mi ukazují možnost aktivní činnosti, která dává našemu bytí pravou náplň. Může se zdát pozoruhodné a divné, že Kristus nikdy nepostavil do popředí otázku války a míru mezi národy. Jemu se ale právě starost o jednotlivce jako osobnosti před Boží tváří jevila jako nejpotřebnější.

Kristovým cílem bylo ukázat člověku cestu vedoucí k vnitřnímu míru, kterým nemůže otřást ani vnější nouze, válka nebo smrt. Na druhé straně však je tu i silná Ježíšova účast na životě jako takovém a na niterném postoji mezi lidmi navzájem. Proto křesťanská víra pomáhá budovat svobodnou lidskou společnost, která převyšuje všeobecná a státní společenstva. ... Stvořitel nás stvořil jako svobodné lidské bytosti a současně vložil do našich rukou moc utvářet podobu našeho světa. Záleží teď na nás - a v tom spočívá smysl naší svobody -, zda užíváme uvedenou moc k sobeckým účelům, tj.. k ničení, nebo ji užíváme k budování světa, kde by se každý mohl uplatnit jako Boží dítě."
(Lebensgestaltung und Menschheitsziele im Atomzeitalter, in Universitas, Zeitschrift fur Wissenschaft, Kunst und Literatur, Stuttgart 1957, č. 6, str. 612-616)

Pascual Jordan (*1902, s W. Heisenbergem spoluautor kvantové mechaniky):
"Výsledky moderní fyziky úplně mění situaci, pokud jde o vztah mezi náboženstvím a přírodními vědami... Co se týká přírodovědecké zkušenosti, není vůbec od věci položit si otázku, s jakou zkušeností máme vlastně co dělat. Touto otázkou se nadhazuje problém sociologické analýzy o procesu vytváření vědeckého úsudku. Oblíbená povrchní představa, že vědeckou zkušenost si může každý snadno ověřit, se velmi vzdaluje od konkrétní skutečnosti. Bez ohledu na to, že jen velmi malá skupina aktivních vědců si může ověřit některé části vědecké nauky (vyjímaje počáteční základy), možnosti ověření se ve skutečnosti pro každého jednotlivého specialistu omezují na velmi úzkou oblast. Daleko největší část toho, co dotyčný specialista uznává za přijatou vědeckou nauku, převzal vlastně od jiných... Možnost vědecké práce ve fyzice a chemii by se scvrkla na nulu, kdyby si fyzikové a chemici měli veškeré dosavadní poznatky ověřovat osobně.

Tímto způsobem uvažování se do značné míry stírá rozdíl mezi vědou a náboženstvím. Věda stejně jako náboženství nevyhnutelně předpokládá uznání autorit a jimi ověřených pravd."
(Der gescheiterte Aufstand, Betrachtungen zur Gegenwart, Vittorio Klostermann, Frankfurt a.M. 1957, str. 69-71)

Joseph Meurers (*1909, astrofyzik a ředitel vídeňské hvězdárny):
"Nejen že to není pravda, ale je to dokonce vědomá lež, tvrdí-li se, že věda, zejména přírodověda, dokázala neexistenci Boha. Ve skutečnosti všichni moderní vědci dnes uznávají hranice své vědy... Dnes víme, že každá věda má své vlastní metody, které se dají aplikovat jen na určité vymezené oblasti reálného světa. V jiných oblastech jsou však nepoužitelné. Možnosti poznávání a výkladu v astrofyzice a astronomii sahají jen tam, kde můžeme hmotu měřit. Tam, kde vlastnosti hmoty nejsou už přístupné našemu měření, končí oblast vědy a začíná oblast spekulací. Ještě v 19. století se věřilo, že pomocí přírodovědeckých metod se podaří hmotu beze zbytku prozkoumat. Dnes však už vědci vědí, že jejich metody mají svá omezení (viz např. Heisenbergův princip neurčitosti - pozn. PM).
(Gottes Reich ist euch anvertraut, Paderborn 1957, str. 176-178)

Dalo by se ještě pokračovat, ale - jak říká výše Arthur Stanley Eddington - víra se nikdy nezrodí jako výsledek racionální argumentace. Uvedené příklady pouze dokládají, že ten, kdo dnes věří v Boha, nemusí být ještě na hlavu padlý, spíše naopak. Kdo nevěří v inteligentního původce své vlastní inteligence, nemůže se vlastně k ničemu smysluplně vyjadřovat.

                 
Obsah vydání       18. 7. 2002
18. 7. 2002 Pomůže stát, když se v cizině stanete obětí přepadení? Radek  Mokrý
18. 7. 2002 Nesehnutí: Není pravda, že ČR nevyváží zbraně do Sýrie
18. 7. 2002 MPO: Česko do Sýrie zbraně nevyváží, přeprodej do Iráku nemožný
18. 7. 2002 Celní správa: Export českých zbraní do Sýrie 2000 - 2002
18. 7. 2002 Má občan v demokracii také nějaké povinnosti? Jan  Čulík
18. 7. 2002 Proč by děti měly mít právo na homosexuální rodiče
18. 7. 2002 Rovnoprávnost... Kdo mi odpoví? Petr  Kupka
18. 7. 2002 Vědci nalezli geneticky modifikované geny v lidských střevech
18. 7. 2002 O volbě Hany Marvanové a o potřebě kompromisů Štěpán  Kotrba
18. 7. 2002 Monitor Jana Paula: "Nebuď živ jen prací, občas se z ní ..." Jan  Paul
17. 7. 2002 Vysoká úroveň České pošty Jan  Čulík
18. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Státní podnik Česká pošta se chová velmi privátně Jan  Paul
18. 7. 2002 Víra se nikdy nezrodí jako výsledek racionální argumentace Pavel  Mareš
17. 7. 2002 Demokratický požadavek...
16. 7. 2002 Soud: Policisté překračující svou pravomoc nepožívají ochrany veřejného činitele Štěpán  Kotrba, Jaroslav  Štemberk
17. 7. 2002 Prezident Bush má potíže se svým pochybným prodejem akcií
17. 7. 2002 USA chtějí využívat každého 24. občana jako dobrovolného informátora policie
16. 7. 2002 Kaslova strana žádá o registraci
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
9. 7. 2002 Vyhledávání v Britských listech
17. 7. 2002 Dočasná nefunkčnost galerií a staršího archívu
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Rituály - co židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje RSS 2.0      Historie >
18. 7. 2002 Víra se nikdy nezrodí jako výsledek racionální argumentace Pavel  Mareš
16. 7. 2002 Poznámka na okraj biblických pochybností Jaroslav  Štemberk
16. 7. 2002 Rozpory v Bibli - odpověď bývalého křesťana Zdeněk  Bobek
15. 7. 2002 Každý chce být sám sobě Bohem Pavel  Mareš
15. 7. 2002 Biblické rozpory umím vysvětlit Pavel  Mareš
12. 7. 2002 Nejvyšší pravda   
10. 7. 2002 Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině Pavel  Šejnoha
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Vladimír  Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr