18. 7. 2002
O volbě Hany Marvanové a o potřebě kompromisůCelý pondělek strávilo v parlamentu dvě stě poslanců, dobrá stovka jejich asistentů, více než dvacet policistů a na padesát novinářů a jejich techniků hlasovací a volební mašinérií, která měla jediný cíl. Vysvětlit bývalé předsedkyni Unie svobody-DEU Haně Marvanové, že politika je dohoda, a nejde v ní o mediálně prezentované, dogmaticky pochopené "principy". Totéž se až dodnes předvádělo poslancům ODS...
|
Volba Hany Marvanové měla podobu Komenského názorné "školy hrou" snad i proto, že koalice chtěla své nezvladatelné poslankyni dokázat, jak bolestná a kompromisní může být dohoda. Stanislav Gross se nechal slyšet, že jasná taktika a pevné nervy jsou nutné k tomu, aby "se ledy pohnuly". A ledy se nakonec pohnuly.
Marvanová byla místopředsedkyní zvolena až napočtvrté - při dvou kolech tajné volby ve čtvrtek a jednom úterním (v něm dostala pouze devadesáttři hlasů - nevolili ji tedy ani všichni poslanci koalice...) neuspěla. Němcová naopak proti prvnímu kolu osm hlasů ztratila - dostala jen 61 hlasů... Její vlastní poslanecký klub ODS má pouze 58 křesel, při izolované volbě by tedy byla prakticky bez šancí. I ODS nakonec pochopila, kdy projevit dobrou vůli. Osud Němcové tedy určí až budoucí kolo voleb dnes. Zbývá stvrdit reciprocitu úspěšné dohody o podpoře Marvanové a uzavřít tak "dohadovací" maratón o podobě a možných modelech dalšího vyjednávání kuloárních podpor. Vždyť sněmování je přeci o dohodě...
Získat jakoukoli parlamentní funkci znamená nejen postoupit v politické hierarchii klubu, ale také si i přilepšit, a to desetitisícovými příplatky. Šéfové výborů i stálých delegací dostanou i služební auta.
|