Policie teprve dnes stáhla obvinění proti reportérovi iDnes

14. 9. 2009

Policie při obvinění zpravodaje iDNES.cz Pavla Eichlera chybovala, konstatuje právní odborník i Šéf syndikátu novinářů. Reportér iDNES se účastnil akce squatterů při obsazení do domu na Albertově. V cele pak zůstal 15 hodin bez možnosti spojit se s právníkem. Policie nakonec od trestního stíhání upustila. ... Policie přitom dobře věděla, že je novinář. Policie dnes Eichlerovo obvinění zrušila. Redakci iDnes to potvrdil náměstek šéfa pražské policie pro trestní řízení Ivan Smékal. Okolnostmi jeho zadržení, umístění do cely a také toho, že mu nebyl umožněn telefonát, se bude zabývat. ... "Není možné, aby zadržení neměli možnost zavolat svého advokáta či své nejbližší. Že se to stalo našemu reportérovi, jen upozornilo na situaci, kterou nemíníme tolerovat," prohlásil šéfredaktor portálu iDNES.cz Michal Hanák. ... Odborník na trestní právo advokát Jaroslav Ortman konstatoval: "Podle mě jde o otázku svobody tisku, která je zakotvena v ústavě a proto nadřazena dalším právním pohledům na otázku."

iDnes, 14. 9. 2009 15:57: Policie reportéra iDNES.cz stíhat nebude, jeho zadržení prověří ZDE

Průzkum SANEP: Současná politická situace nahrává vlivu extremistů

14. 9. 2009

Více než tři čtvrtiny Čechů si podle internetového průzkumu Střediska analýz a empirických výzkumů (SANEP) myslí, že současná politická situace napomáhá nárůstu vlivu extremistických stran v Česku. Téměř 70 procent lidí vyjádřilo z tohoto trendu obavy. Průzkum zjistil, že lidé se nejvíce obávají extremistů, kteří se hlásí k rasové a náboženské nesnášenlivosti a podporují fašistickou ideologii. Komunistickou stranu Čech a Moravy nepovažuje za extremistickou 57 procent dotázaných, informovala ČTK.

Celá zpráva ČTK na serveru České noviny:ZDE

Mirek Topolánek: Ani Kocáb, ani Řápková, ale cukr a bič

14. 9. 2009 / Pavel Pečínka

V doprovodu podnikatele Milana Ščuky, houslisty Ivana Gašpara Hriska a kameramanů z Regionální televizní agentury, tentokrát bez doprovodného chumlu novinářů, navštívil 19. srpna Muzeum romské kultury (MRK) šéf ODS Mirek Topolánek. Ředitelka MRK volebního lídra ODS na jižní Moravě provedla expozicemi a pak s ním zasedla k debatě na dvoře muzea. Přidalo se i Romano hangos.

Ředitelům britských firem plat výrazně stoupl, navzdory krizi

14. 9. 2009

Ředitelé nejvýznamnější stovky britských podniků si mezi sebou loni rozdělili více než 1 miliardu liber

Plat ředitelů nejvýznamnější stovky britských podniků (v seznamu FTSE 100) se loni zvýšil o 10 procent, navzdory nejhorší globální hospodářské recesi za dlouhá desetiletí, kdy jejich firmy přišly téměř o třetinu své hodnoty.

Na internetu byl zveřejněn bin Ladinův projev k 11. září

14. 9. 2009

"Barack Obama je bezmocný a válku v Afghánistánu nevyhraje," argumentuje Usáma bin Ladin v desetiminutové audionahrávce, zveřejněné k 11. září. Byla zveřejněna na serveru as-Sahab. Bin Ladin klade vinu za válku v Afghánistánu na "proizraelskou lobby" a na podnikatelské zájmy. Podle bin Ladina slěduje Bílý dům nadále politiku Bushovy a Cheneyho vlády, jejímž cíle je "podporovat předchozí politiku strachu v zájmu velkých firem". Obama je "bezmocný muž, který nedokáže ukončit válku v Afghánistánu tak, jak sliboval."

Politizace vědy v pojetí Václava Bělohradského a Jana Matonohy je cesta špatným směrem

14. 9. 2009 / Vladimír Wagner

Když jsem si ze záznamu poslechl příspěvek přednesený Václavem Bělohradským na kolokviu o otázkách vědy a politiky, jež pořádalo čerstvě ustavené sdružení Athenaeum pro 21. století, a dva příspěvky Jana Matonohy v Britských listech ZDE ZDE, tak jsem se upřímně řečeno přímo vyděsil. Podle mého názoru udělali tito pánové pro vědu a její postavení v našem státě medvědí službu. Navíc, pokud by se uskutečnila jejich vize "politizace" vědy, tak by to podle mého názoru, byla cesta velmi špatným směrem.

14. 9. 2009 / Michael Marčák

GALERIE

Britský film o Charlesu Darwinovi "je pro Spojené státy příliš kontroverzní"

14. 9. 2009

Novy britský film o Charlesu Darwinovi nenalezl ve Spojených státech distributora, protože je jeho evoluční teorie pro americké diváky příliš kontroverzní. Film Creation (Stvoření) líčí, jak se Darwin rozhodoval "mezi vírou a rozumem", když psal svou knihu O původu druhů. Film zobrazuje Darwina jako člověka, který přišel po smrti své milované desetileté dcery o víru v Boha.

Filmem byl zahájen Torontský filmový festival a v neděli měl premiéru v Británii. Byl prodán do distribuce skoro všude na světě, od Austrálie po Skandinávii.

BRITSKÉ LISTY PROTESTUJÍ PROTI OBVINĚNÍ NOVINÁŘE

Policie obvinila reportéra iDnes, jako by byl squatter

13. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

Naprosto bezprecedentní je krok policie, která spolu se 24 squattery zadržela v neděli po půlnoci reportéra internetového serveru iDNES.cz Pavla Eichlera. Ten s demonstrujícími pobýval v obsazeném domě v ulici Apolinářské po celý den a v 1:40 po půlnoci z něj sám na výzvu policie vyšel. Eichler, který se dlouhodobě věnuje problematice pravicového extremismu, alternativním komunitám a kultuře, přitom ze squatu podával informace svému listu - čili pracoval zde jako novinář.

Podle serveru iDnes od samého rána sháněla redakce iDnes od policie jakoukoli zprávu o osudu svého spolupracovníka. Marně. Poslední nadějí byl advokát, kterého za ním vyslalo vydavatelství Mafra. Ani ten ale neměl moc šancí. Policie nikomu neřekne ani to, kam zadrženého umístila.

An English version of this article is in

CITÁT DNE: Policie - místo advokáta do držky

14. 9. 2009

"Celou dobu jsem žádal o zprostředkování kontaktu s advokátem, to ale postupně pět policistů ignorovalo a poslední z nich ještě dodal, že místo advokáta dostanu do držky," uvedl reportér. Policisté ignorovali i fakt, že u sebe měl průkaz novináře MF DNES a iDNES.cz.

To říká novinář Pavel Eichler po patnácti hodinách "předběžného zadržení" pražskou policií - iDnes ZDE

"Bez squatu nebude Praha metropolí"

14. 9. 2009

Krajská organizace Strany zelených vítá Týden nepřizpůsobivosti vyhlášený iniciativou Freedom not fear (Svoboda místo strachu) na týden od 12. do 19. září. Vnímá jej pozitivně jako festival, který se snaží povzbudit všechny nonkonformní komunity i alternativně smýšlející jednotlivce v jejich vědomé odlišnosti a často i odporu vůči mainstreamu.

PŘÍPAD EICHLER:

Přesně podle mnohokrát osvědčeného plánu

14. 9. 2009 / Jiří Drašnar

Takže zatím to funguje přesně podle mnohokrát osvědčeného plánu, jak někteří z nás správně předpokládali a varovali.

1. Začni trestat nepohodlné názory.

2. Když ti to projde, začni trestat nepohodlné novináře.

3. Když ti to projde, začni ... ?

Případ Drašnar: Kdo nechce nic vědět, zkazí všechno

14. 9. 2009 / Karel Dolejší

Jiří Drašnar vesele ignoruje fakt, že mezi zaměstnanci českého ministerstva vnitra a obrany je významně rozšířena spolupráce s pravicovými extrémisty - tedy přesně s tím typem mediálních konzumentů, jimž vychází vstříc zpochybňování holocaustu například serverem Zvědavec - a současné události kolem skandálního zacházení s reportérem iDNES.cz Pavlem Eichlerem dává zcela svévolně do souvislosti s kauzou podmíněně odsouzeného Vladimíra Stwory. Řešení promořenosti Policie ČR sympatizanty a spolupracovníky pravicových extrémistů, kteří považují squatery atp. za "lidský odpad" a podle toho s nimi zacházejí, zřejmě podle Drašnara spočívá ve společenské destigmatizaci pravicového extrémismu. Nejde tu prý o to sledovat cílený postup, jímž se někteří policisté snaží zastrašit novináře a odradit je tak od monitorování násilných zásahů proti squaterům. Nic prý nechápeme a všechno je jinak. Nastydli jste při výletu na ledovec a ležíte s horečkou? Dobře vám tak, měli jste se víc otužovat! Zahrabte se do ledu až po krk!

Je možno vyřešit "zabedněnost mnohých Američanů", tím, že se "špatné" názory zakážou?

14. 9. 2009 / Jan Čulík

Karel Dolejší má samozřejmě pravdu, když píše, že v mnoha amerických státech mají venkované v důsledku nevzdělanosti často bigotní, hloupé a dokonce i fašizující názory. Jenže jaké je řešení: zakázat je? Argument, "podívejte se, jak dokonalou svobodu máte v té vaší Americe", je poněkud mimoběžný. Svoboda projevu nezpůsobuje, že lidé mají hloupé a bigotní názory; to způsobuje zabedněnost a nevědomost.

Jistě můžeme právem kritizovat nefunkčnost většiny mainstreamových amerických sdělovacích prostředků, které nepodrobují v zájmu demokracie tyto bigotní názory kritické, racionální veřejné diskusi. Těžko však z existence těchto názorů obviňovat svobodu projevu.

Absolutně nezastávám názor, který, jak se zdá, naznačuje Karel Dolejší, že kdyby se fašizující názory zakázaly, společnost by rázem byla zdravá. Žádný společenský problém se nedá vyřešit administrativním zákazem.

Něco jiného je samozřejmě situace v Policii ČR. Policie musí být nestranná a že v české policii mají vliv fašizující elementy, je skandál.

Problém není v "zakazování", ale naopak v "normalizování" extrémních názorů

14. 9. 2009 / Karel Dolejší

Jan Čulík se domnívá, že chci "zakazovat" "špatné" názory. Nikoliv. Takto problém nestojí, a nejde dokonce ani o nějaký "názor". Když někdo označuje určitou skupinu obyvatel za veřejného nepřítele - například když tvrdí, že všichni Židé, Afroameričané, squatteři atd. jsou zločinci ohrožující vitálně důležité funkce dané společnosti - nešíří "názor", ale obvinění na adresu skupiny obyvatel. Určitému jednotlivci samozřejmě nikdo nemůže zazlívat, že je paranoik, ale pokud se mezi spoluobčany snaží šířit nenávist a takto nepřímo vyzývá k násilí (i když se sám aktuálně násilí nedopouští), měl by zřejmě existovat způsob jak dát najevo, že to není v pořádku. Diskuse na BL se neustále točí kolem tvrzení, že je takový mechanismus nezbytný - a jestliže ho nevyvinula sama občanská společnost, musí zde bohužel suplovat stát - a protitvrzení, že stát proboha nikdy nic takového dělat nesmí, protože tím ohrožuje občanské svobody.

DEMOKRACIE:

Dokáže síla "kolektivního vědomí" předpovědět výsledek s pravděpodobností 14 milionů ku jedné?

12. 9. 2009 / Jan Čulík

To, zdá se, tvrdil "kouzelník" a vynikající, bulvární psychologický manipulátor Derren Brown ve svých pořadech v televizi Channel Four tento týden. Ve středu 9. září přesně předpověděl v živém vysílání výsledky všech šesti čísel tažených v britské celostátní loterii - kdyby mu bývala televize dovolila koupit si tiket, vyhrál by miliony liber. V pátek večer pak "vysvětloval", jak k výsledkům došel. Protože jde o bulvární pořad, v němž jde v první řadě o zábavu, o "rajcování lidí", nikoliv o poznání, v závěru pořadu své vysvětlení zpochybnil konstatováním, že možná všechno, co divákům právě vysvětlil, je nesmysl, a třeba přesné "předpovědi" loterijních čísel dosáhl podvodem. Nevíme. Přesto však byl pořad v jedné věci zajímavý. Poukázal totiž na nespornou věc, na tzv. moudrost davu, sílu kolektivního podvědomí. Upozornil na předchozí studie, při nichž bylo zjištěno, že soubor individuálních úsudků příslušníků davu bývá ve svém součtu - za určitých podmínek - daleko přesnější než úsudek jednotlivce.

O moudrosti davu: Proč je skupina chytřejší než jednotlivci

13. 9. 2009 / Jan Čulík

Několik čtenářů namítlo, že údajná "moudrost davu" je jen statistický trik. Někdo by měl přeložit a vydat Jamese Surowieckého. Zde je několik dalších myšlenek z úvodních kapitol jeho knihy The Wisdom of Crowds: Why the Many are Smarter Than the Few. Vyplývá z nich, že jde o daleko složitější fenomén než "statistický trik":

Socioložka K.H. Gordonová požádala dvě stě studentů, aby uspořádali předměty podle váhy, a zjistila, že skupinový "odhad" byl přesný na 94 procent, lepší výsledek mělo jen 5 z těch 200 studentů. Profesor finančních studií Jack Treynor provedl experiment se sklenicí, která obsahovala 850 bonbonů, studenti měli odhadovat, kolik jich ve sklenici je. Nejlepší skupinový odhad byl 871, jen jeden z 56 lidí ve skupině to odhadl lépe.

Důležité je, aby členové skupiny spolu nespolupracovali, nehovořili a neřešili problém společně. Odhad několika málo jednotlivých členů skupiny bude vždy lepší než průměrný odhad celé skupiny. Při opakování experimentů však bylo zjištěno, že lepší "odhadci" nejsou vždycky titíž lidé. Po deseti experimentech je vždycky odhad celé skupiny lepší než odhad jednotlivců.

Jak Václav Klaus varoval před internetem

13. 9. 2009

Při četbě argumentace Jamese Surowieckého o slavných absurdních výrocích podnikatelů jsem si vzpomněl, jak Václav Klaus varoval před internetem, píše Jan Čulík. Viz níže:

Jak Derren Brown mohl provést svůj trik

12. 9. 2009

Přečetl jsem si Váš článek o triku Derrena Browna a možná Vám mohu nabídnout technické řešení jak toto lze provést - stačí před losováním vybrat šest čistě bílých míčků a umístit je na podstavec "čísly" k zákulisí. Po vlastním tahu jsou již známá čísla vypálena ze vzdálenosti několika metrů ze zákulisí infračerveným či ultrafialovým laserem na fotocitlivý povrch míčků - ten změní barvu v místě dopadu neviditelného laserového paprsku a tak postupně vykreslí požadovaný znak, píše čtenář Pavel Šimůnek.

Ještě jedno upřesnění k Surowieckého Moudrosti davů

14. 9. 2009 / Jan Čulík

Jak na to poukázal v emailu Britským listům František Koukolík, Surowieckého kniha The Wisdom of Crowds: Why the Many are Smarter than the Few (Moudrost davů: Proč je mnoho lidí chytřejších než několik) má vlastně zavádějící název. Výraz "moudrost davů" totiž nepřímo navozuje dojem davové sugesce či davové hysterie, chování "jako ovce"; přitom Surowieckého kniha popisuje jev, který je přímým opakem davové sugesce.

Surowiecki svou knihou dokladuje obrovský význam kognitivní diverzity. V případech, kdy posuzuje fakta či činí na základě dosavadních zkušeností úsudky o budoucích výsledcích velký počet nezávislých jednotlivců, kteří spolu navzájem nekomunikují, nejsou navzájem ovlivňováni svými úsudky ani úsudkem případné vedoucí osobnosti v kolektivu a pokud je možnost tyto jejich úsudky agregovat, získané informace jsou nesmírně přesnou analýzou, často mnohem přesnější, než je analýza odborníků či jednotlivců.

Důležité jsou rozrůzněnost a individuální úsudek jednotlivých posuzovatelů. Jak výstižně shrnul náš čtenář Jiří Tůma: Více měření (dílčích odhadů) zmenšuje chybu agregovaného výsledku.

K mystice kolektivní jasnozřivosti

14. 9. 2009 / Karel Dolejší

Po desetiletí trvající invazi neoklasického ekonomického paradigmatu do sociálních věd, během níž idol "racionálně kalkulujícího jedince" potlačoval reflexi širší společenské podmíněnosti individua a nepřímo tak sankcionoval skryté manipulační mechanismy společnosti Spektáklu, se zdá, že zejména anglosaský Západ nyní vyvíjí nové paradigma: Mystiku údajné kolektivní jasnozřivosti. Jestliže dříve byla společenská podmíněnost individuálního úsudku zpravidla bagatelizována a systematicky se od ní odváděla pozornost, nyní se nám říká, že je tato podmíněnost docela zdravá a v pořádku a nepotřebujeme si tedy tvořit skutečně nezávislé individuální úsudky (neboť k nim stejně nelze dospět a dav má navíc pravdu). Neboli: Přechází se k otevřené apologetice kolektivistické společnosti, přičemž kromě nadšených komentářů v médiích (v poslední době v oslavě kolektivity vyniká zejména Guardian) jsou inscenována představení pojednávající o parareligiózních fenoménech údajně dokládajících "moudrost davu". Kvůli vyváženosti a kvůli připomenutí toho, o čem byla pouze před pár měsíci na stránce BL řeč, tedy přikládám mírně jazykově upravenou verzi wikipedického hesla "Syndrom skupinového myšlení" - a upozorňuji také na starší příspěvky Františka Koukolíka věnované problému skupinové iracionality a stupidity.

Pozn. JČ: Jde o nedorozumění, viz ZDE. James Surowiecki nevychvaluje žádnou "mystiku kolektivní jasnozřivosti", ale rozbírá spolehlivě vědeckými studiemi dokázané příklady kongitivní diverzity, kdy velký počet na sobě myšlenkově nezávislých jednotlivců, neovlivněných davovou hysterií, učinil samostatně o určité věci závěr. Surowiecki argumentuje a dokladuje četnými konkrétními příklady, že agregované výsledky takových závěrů jsou daleko přesnější než výsledky jakéhokoliv jiného zkoumání. Tento způsob analýzy skutečnosti je v přímém protikladu k syndromu skupinového myšlení (groupthinku), který Surowiecki ve své knize také kritizuje, shodou okolností téměř týmiž slovy a týmiž příklady jako Karel Dolejší, zde níže.

Statistika je úžasná věda

14. 9. 2009

Statistika je úžasná věda v tom, jak snadno lze lidmi manipulovat. Aniž bych hodnotil knížku pana Surowieckého, rád bych pro zajímavost a zasmání ukázal na několik ukázkových manipulací se statistikou, píše Ondřej Palkovský.

Osobní zkušenost s "moudrostí davu"

14. 9. 2009

Osobně mám jednu osobní zkušenost s "moudrostí davu", píše Jan Potměšil. V rámci her konaných na jednom supervizním víkendu dobrovolnické neziskovky jsme dostali úkol, abychom každý sám za sebe určili pořadí důležitosti předmětů, které jsme zachránili "při ztroskotání v přírodě", několik set kilometrů od původního cíle -- patřily sem např. lano, plachta, zápalky, sekera, tužka atd. (celkem asi 20 věcí) -- každý počtem bodů ohodnotil důležitost každého jednoho předmětu a stanovil si tak pořadí od nejdůležitějšího k nejméně důležitému, resp. pořadí přednosti věcí, které by oželel a které méně. Nikdo se nesměl s nikým radit.

Pak jsme své hodnocení "zveřejnili" a určil se "bodový průměr", resp. "kolektivní hodnocení" každé jednotlivé věci. "Kolektivně stanovené" pořadí se téměř shodovalo s pořadím uznávaným odborníky na přežití, pouze jeden z členů skupiny se svým pořadím s "uznávaným" pořadím shodoval (tedy převyšoval naše "kolektivní hodnocení"), ostatní se více či méně (spíš více) lišili. Poselstvím hry byl poznatek, že jako kolektiv přežijeme (dokážeme řešit problém) spíš než když každý bude "hrát" sám za sebe.

Neuvěřitelné poměry ve školství

Proč učitelé v dnešní době ve škole něco diktují?

14. 9. 2009 / Jan Čulík

Jakási komerční firma nám rozeslala svou tiskovou zprávu, podle níž chtějí mít studenti možnost nosit do školy počítače, aby si mohli lépe zapisovat, co jim učitel diktuje. Je to jak u blbých. Proč proboha v dnešní technologické době, kdy se dá jakýkoliv text rozmnožit či zpřístupnit elektronicky, učitelé v hodinách diktují? Diktování není výuka. Je to snad proto, že si učitelé nevědí rady, co by v hodinách jinak mohli dělat?

Proč říkají "konzert"?

14. 9. 2009 / František Řezáč

V televizních novinách Novy nám v sobotu hlásili, že se Praze koná konzert skupiny Kabát. Připadá vám to divné? Ano, ten konzert se "z". Ale oni to tak říkali. Všichni. ( Podrobnosti na www.tn.cz ). Proč, to je záhada. Vždyť se to píše koncert a oni to čtou konzert, jako konzerva. Že by se v češtině četlo "c" jako "z" a hlasatelé Novy byli takto školeni?

BBC možná prodá podíl ve své komerční divizi

14. 9. 2009

Vedení společnosti BBC uvažuje o částečné privatizaci své komerční divize BBC Worldwide, která prodává pořady televize BBC do zahraničí. Loni vydělala přibližně jednu miliardu liber. Částečná privatizace by znamenala, že by si akcionáři mohli zakoupit akcie v BBC Worldwide, avšak společnost BBC by i nadále zůstala majoritním vlastníkem firmy.

Rekapitulace zájmů

Výchova ke kapitalismu a opatrnost akademiků

14. 9. 2009 / Michal Rubáš

Ve Spojených státech se mnoho lidí obává, že když vláda učiní dostupnou zdravotní péči i pro 50 000 000 občanů, kteří si ji dnes nemohou dovolit, nastane zvrat v jejím poskytování a sníží se úroveň a komfort její konzumace na straně dosavadních uživatelů. Ve stejném duchu si dělá i naše mladá a produktivní generace starosti s příliš vysokými důchody a mírou sociálního zajištění těch, kteří z blíže nezjišťovaných příčin produktivní nejsou. Na instituci skromného sociálního státu, jež alespoň jemně přibržďuje rozpad příjmové homogenity, nahlížejí naši mladí zjevně jako na ohrožení své započaté životní úrovně. Obavy z narůstajícího dluhu veřejných rozpočtů jim vedle vajíček vkládají do rozhodovacích končetin ještě staré dobré libertariánské recepty, jež se přes své stáří dozajista v praxi teprve osvědčí. Úplně postačí dát jim k tomu konečně příležitost a nevolit komunisty.

Možná jsem nedouk... III.

14. 9. 2009 / Ladislav Žák

Dovoluji si zopakovat, že necítím právním odborníkem, nicméně že jsem schopen jako každý organismus vnímat určité rozdíly ve svém prostředí a na základě jejich vyhodnocení, porovnání s jinými rozdíly a jejich již známými důsledky usuzovat na možné důsledky rozdílů aktuálně vnímaných. Nic více a nic méně. Vzhledem k tomu, že jsem neshledal žádný rozdíl v tom, jak nově schválená změna ústavy a Ústavním soudem odmítnutý pokus o ústavní zákon zasahují do stávajícího volebního období, předpokládám, že ústavní stížnost bude podána i na tento nový pokus.

Hrátky s Ústavním soudem jsou kvůli státnímu rozpočtu

14. 9. 2009

Rád bych navázal na příspěvek pana Cveka o neomylnosti a absolutní autoritě našeho Ústavního soudu, píše Petr Herout..

Na rozdíl od pana Cveka si myslím, že soudní instance jsou politickým nástrojem vládnoucí elity, která skrze své politické representanty jednotlivé členy ÚS rovněž nominuje. Toto hledisko se mi zdá přirozenější nežli autoritu ÚS odvozovat od Boha a obdařit jej darem nestrannosti a neomylnosti. Navíc vystoupení soudkyně paní Wagnerové mělo blíže k politologii než k právní praxi.

Rovněž je mi záhadou, proč si pan Cvek myslí, že žaloba pana Melčáka je v rozporu se zájmy obou relevantních politických stran tj. ODS a ČSSD, kterým naopak vyhovuje rozpočet předložený tzv. úřednickou vládou (nestrannou a nepolitickou), kterou vytvořili tito rivalové v mimořádné shodě. Tento nepopulární rozpočet samozřejmě také společně schválí poslanci obou stran a v budoucnu se budou modlit, aby na to voliči zapomněli. Tyto veřejné hrátky obou rozhořčených politických rivalů jsou komické , když si navíc uvědomíme ,že jak pan Topolánek, tak i pan Paroubek jsou bez herecké průpravy.

Uráží mě, jak se Ústavní soud chová

14. 9. 2009

Měl bych vzkaz spíše k českým politikům. Zejména k poslancům, senátorům a dalším představitelům politických stran. Nyní je na čase se sjednotit a vydat prohlášení k Ústavnímu soudu. Ten se povýšil nad Ústavu. Uráží mne, jako občana této země, jakým způsobem se Ústavní soud chová. Bere si větší moc, než která je mu určena Ústavou a lidem České republiky. To, co se stalo v posledních dnech, byla fraška, píše František Brož.

Očekávám od politiků konzistentnost v názorech

14. 9. 2009

Reaguji na noticku pana Kotrby "Málokdy souhlasím s prezidentem Klausem", píše Luděk Brukner.

Zdá se, že tady panuje velmi groteskní vztah, kdy se titíž politici s náturou sobě vlastní k ústavnímu soudu modlí a odsuzují podle toho, jak konkrétní kauza dopadne. Provnejte si například komentáře některých politiků k podání ohledně Lisabonské smlouvy (příjaté ústavní většinou ve Sněmovně i Senátu) a vyjádření těch samých lidí k zamítnutí zákona o rozpuštění Sněmovny (přijaté také ústavní většinou).

Souhlasím s tím, že je vhodné přesněji vymezit pravidla hry mezi Ústavním soudem a politiky, ale moje východisko je jiné - očekávám totiž od politků konzistenci v jejich názorech.

Změňte ústavu tak, aby vznikla přímá demokracie

14. 9. 2009 / Jiří Baťa

Ústava ČR byla vytvořena za zcela specifických podmínek, v žádném případě ne v prostředí a za situace, kdy se mohl tvořit tento, pro republiku a jeho občany fundamentální dokument, v ideálním prostředí, v klidu, s rozvahou, bez časové tísně a bez emocí. Budiž, byla taková doba a potřeba Ústavy ČR byla neodkladná. Tvůrci a autoři návrhu Ústavy, jistě v dobrém úmyslu, vytvořili podklady či návrh, který byl předložen parlamentu k projednání, připomínkovému řízení a samotnému schválení. Zde si již nejsem zcela jistý, zda připomínkové řízení a změny v návrhu ústavy a posléze schválení Ústavy byly vedeny vždy jen těmi nejčistšími a nejčestnějšími úmysly a jestli také vždy byl středobodem zájmu schvalujících (tehdejších) poslanců, občan České republiky. Lze o tom úspěšně pochybovat a důkazů pro to by se našla celá řada.

Předčasné i méně předčasné volby, klubko a nedohlednost dna

14. 9. 2009 / Milan Dubský

Lid, občan nás chce volit, volají v jednotném sboru parlamentní politické strany. Připravily pro voliče všechny, podle nich, potřebné kulisy.Billboardy, plakáty, inzerují v tištěných, rozhlasových, televizních mediích i na internetu, konají mítinky ve městech i vsích, štáby vedoucích volebních kampaní navštěvují hojně navštěvované akce sportovní i poutě, vaří guláše,rozdávají balonky dětem apod. Už provedli i změny a přesuny na kandidátských listinách,týkající se volitelných míst. Nasadily populární mediální celebritky z oblasti sportu, hezké herečky, ale i z jiných resortů a druhů vnad, z nichž většina nemá o politice ani šajna ani páru a ani ji vlastně dělat nechtějí. Viděl jsem v těchto dnech lavičku u zastávky MHD. Byl na ní plakát s portrétem Ing.Miroslava Svobody, kandidáta ČSSD s nápisem. Prosadím příspěvek k vašemu platu na dovolenou v Čechách. Tak se podívejme, zcela nové argumenty pro získání voličů. To je inovace.

Ústavní žerty 2

14. 9. 2009 / Michal Kuklík

Je lid ve svém výkonu moci vázán Ústavou? Otázka nemá smysl, nedá se nijak zodpovědět. Z toho je vidět, že lid nemá žádnou jinou moc než jít k volbám nebo referendu. Všechnu moc vykonávají zastupitelské orgány.

Jestli občané svým halasem ovlivní jednání zastupitelů, to závisí výlučně na rozhodnutí zastupitelů. Vše ostatní jsou pohádky.

Lid je vázán leda tak Trestním zákonem a řádem.

Čeští politici riskují víc, než vůbec tuší

14. 9. 2009 / Ivo Šebestík

Reprezentanti největších politických stran v zemi říkají, že je třeba "znovu rozdat karty", neboť "sněmovna je nefunkční". Předčasné volby jsou tedy v zájmu veřejnosti, protože ta potřebuje, aby sněmovna pracovala. "Dejte nám nové karty a my budeme opět hrát!" Tak nějak by se dalo rozumět volání politiků.

Někdy má politická hantýrka zvláštní schopnost nechtě pojmenovat podstatu problému. Politici chtějí nové karty, aby mohli hrát starou hru. Je ale tato jejich hra opravdu v zájmu veřejnosti?

Lhůta, zákon a člověk

14. 9. 2009

Abych rozptýlil pochybnosti v případě, že některý z mocnářů bude mít v úmyslu napadnout moji osobu z nezaměstnanosti, uvedu, že se zabývám samostatnou autorskou prací v oblasti webových systémů, neboť jsem nenalezl v systému ČR žádný způsob jak se takovouto činností zabývat nesamostatně, a přesto zcela svobodně. Co mě ale vytrhlo z mojí aktivity, je momentální nakládání se základními pravidly, které dává jedinci politikovi zákon č. 1 České republiky a další zákony, které tento zákon doplňují. Důvod je jednoduchý, hodlám se domáhat svých autorských práv a není-li možno domáhat se ani svých práv ze zákona č.1, propadám depresi. Drazí přátelé, mám pocit, že volby letos neboudou, jak se mnozí mylně domníváte! píše Čeněk Svoboda.

Demokracie jako výhra v loterii

14. 9. 2009 / Stanislav Vozka

Diskuze o možnosti uhádnout výsledky loterie inspirovaná britským kouzelníkem uhýbá na slepou kolej. Snaha vysvětlit použitou techniku mystifikace staví mimo hru naprosto skutečně existující "moudrost davu". Ta se sice neuplatní při pokusech o zbohatnutí, ale může přinést zajímavé impulsy naší strádající demokracii.

Surowieckého kniha o moudrosti davu se zabývá mnoha seriozně zmapovanými případy, kdy je výsledek získaný na základě průměrování názorů velkého počtu osob lepší, než nejllepší předpověď jednotlivce. Autor se ovšem příliš nezabývá vysvětlením příčin tohoto jevu. A tak za ním můžeme spatřovat kolektivní nevědomí, telepatiii, vesmírnou moudrost, cestování časem a další skvělé vynálezy..

Státní rozpočtové provizorium nevyhnutelné?

14. 9. 2009

V neděli jsem se dozvěděl v Otázkách p. Moravce že pokud dojde podle plánu k rozpuštění sněmovny, je rozpočtové provizorium minimálně na leden téměř nevyhnutelné.

Děsí mě, s jakou samozřejmostí "státotvorní" vůdci politických stran zemi zcela zbytečně posunují k tomuto stavu.

Přitom, kdyby byli opravdu státotvorní, rozpustí sněmovnu až po schválení rozpočtu na nový rok po dohodě o jeho podobě.

Asi by to ale znamenalo rozšlapání jejich báboviček v podobě reklamní kampaně.

Pfuj, nikoho z nich tedy asi nemohu volit. Co mám probůh dělat ve volbách? ptá se Michal Charvát.

Firma General Motors se rozhodla, Merkelovou to těší, Moskva to prý oslaví

14. 9. 2009 / Uwe Ladwig

Osud automobilky Opel se stal v posledních dnech nejen zvláštním případem německé předvolební politiky, ale také zajímavým příkladem mezinárodních průmyslových vztahů, a to ačkolic se zatím vlastně tak moc nestalo. Vedení americké firmy General Motors se před německými volbami asi k překotné radosti německé vlády rozhodlo ekonomicky zachránit k jejímu koncernu patřící firmu Opel tím, že jí -- jak si německá vláda přála -- prodá koncernu Magna a tím taky otevře spolupráci s ruskou Sberbankou a ruským automobilovým koncernem Gaz.

Zvolte si jiný lid!

14. 9. 2009 / Miloslav Štěrba

Když vám padá střecha na hlavu, nebo aktuálněji, když vám voda zaplavuje sklepy, určitě nezamíříte na stavební úřad, aby vám povolil práce směřující k záchraně majetku. Jenže, co je samozřejmé a rozumné v jednom případě, v tom druhém, jde-li o byrokracii, už může vypadat jako svatokrádež, jestliže vás obviní z porušení tzv. posvátných dogmat.

Maďarsko -- kde sme urobili chybu

14. 9. 2009

G. M. Tamás je prominentný maďarský disident. Na začiatku 90. rokov bol poslancom maďarského parlamentu za Zväz slobodných demokratov (SZDSZ), v súčasnosti je profesorom filozofie, pôsobí na Inštitúte filozofie Maďarskej akadémie vied. S G. M. Tamásom sa zhováral Chris Harman.

FFUK: Studenti, jezděte na stáže do zahraničí, ale plaťte si to sami

11. 9. 2009

Otázka do pranice: co stimuluje ekonomiku víc, inteligentní a vzdělaní lidé se zkušeností studia v zahraničí, nebo šrotovné a podobná technokratická ,,řešení"? ptá se Lukáš Zelenka.

DOKUMENT

Ekonomická krize -- pohled odborů III

11. 9. 2009

Dnes snad již nikdo v české veřejnosti – zejména pak ve vládní administrativě – nepopírá, že je česká ekonomika zasažena celosvětovou hospodářskou krizí. Přesto tomu dlouhou dobu bylo naopak a teprve rapidně se zhoršující data o vývoji hlavních ekonomických ukazatelů v prvních měsících letošního roku přiměla tyto instituce vzít krizi na vědomí.

Právě o tom, jak hodnotit tuto krizi, se dlouhou dobu vedl v odborné veřejnosti spor. Na jedné straně byli ti, kteří zejména v počátečních fázích dopady celosvětové krize na českou ekonomiku popírali a zlehčovali. Na druhé straně pak menšina těch, kteří s nástupem krize počítali a před jejím dopadem na českou ekonomiku varovali.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2009

1. 9. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a