Problém není v "zakazování", ale naopak v "normalizování" extrémních názorů

14. 9. 2009 / Karel Dolejší

Jan Čulík se domnívá, že chci "zakazovat" "špatné" názory. Nikoliv. Takto problém nestojí, a nejde dokonce ani o nějaký "názor". Když někdo označuje určitou skupinu obyvatel za veřejného nepřítele - například když tvrdí, že všichni Židé, Afroameričané, squatteři atd. jsou zločinci ohrožující vitálně důležité funkce dané společnosti - nešíří "názor", ale obvinění na adresu skupiny obyvatel. Určitému jednotlivci samozřejmě nikdo nemůže zazlívat, že je paranoik, ale pokud se mezi spoluobčany snaží šířit nenávist a takto nepřímo vyzývá k násilí (i když se sám aktuálně násilí nedopouští), měl by zřejmě existovat způsob jak dát najevo, že to není v pořádku. Diskuse na BL se neustále točí kolem tvrzení, že je takový mechanismus nezbytný - a jestliže ho nevyvinula sama občanská společnost, musí zde bohužel suplovat stát - a protitvrzení, že stát proboha nikdy nic takového dělat nesmí, protože tím ohrožuje občanské svobody.

To že jsou někteří Američané hloupí a paranoidní z nich pochopitelně samo o sobě automaticky nedělá vlivnou a legitimní politickou sílu - jejich hloupost a paranoia se stávají vlivnými a legitimními až ve chvíli, kdy ve veřejném prostoru neexistují žádné námitky proti hloupým a paranoidním názorům, protože se to některým politikům zatraceně hodí a protože mainstreamová média fungují na základě naprosto formalizovaného a vyprázdněného schématu "vyváženosti zpravodajství" (názor-protinázor) a - na rozdíl třeba od hlasů některých nevládních organizací prosazujících větší regulaci v oblasti držení zbraní, proti nimž velmi účinně pracuje zbrojařská lobby - redakční gatekeepeři názory hloupých a paranoidních občanů do zpravodajství bez námitek zařazují.

Jiří Drašnar předložil čtenářům BL paranoidní teorii, podle níž existuje plán na zničení demokracie v ČR cestou postupného omezování občanských svobod, který začal být realizován obviněním Vladimíra Stwory. Na podporu této své myšlenkové konstrukce znova operuje formulací "zakazování nepohodlných názorů", čímž zjevně odkazuje na nenávistně antisemitské a (což se stalo formálně důvodem uložení trestu) holocaust zpochybňující výlevy Vladimíra Stwory. Já ale tvrdím, že zvýšením tolerance k takovým projevům, jak to opakovaně navrhuje Drašnar, bychom vůbec nedosáhli zlepšení mírně řečeno znepokojivého dění, které je následkem šíření extrémismu v bezpečnostních složkách - ba dokonce bychom dosáhli přesného opaku, tj. zhoršení daného stavu, protože extrémismus by byl "normalizován" a tedy svým způsobem legitimizován. Současný stav, kdy česká občanská společnost nedisponuje "samočistícími" mechanismy, vůbec nepokládám za ideální - ale proto ještě nebudu s náboženským zápalem tvrdit, že antisemité a další hlasatelé rasové nenávisti nesmějí být v žádném případě právně postihováni, neboť takové úsilí nahrává zlým vesmírným ještěrkám ve státním aparátu, které proti nám údajně konspirují.

Svoboda slova | Extremismus | Milan Tobiáš a extremismus v řadách ozbrojených sborů
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 14.9. 2009