Vědci se naučili odstraňovat dědičné choroby

26. 8. 2009

V rámci nové techniky, která zřejmě obnoví debatu o výzkumu embryí, nalezli vědci poprvé způsob jak bezpečně odstranit a nahradit geneticky abnormální části vajíčka. Touto procedurou je možno odstranit riziko, že genetické nemoci, které má matka, dostane i dítě.

Objev dokáže hned teď zlikvidovat některé vzácné oční nemoci, duševní nemoci a nemoci svalů a může časem vést k vytvoření léčebných metod pro mnohé další nemoci s dědičným prvkem, jako jsou četné rakoviny, cukrovka a neplodnost.

O vědu jde až v první řadě...

26. 8. 2009 / Ladislav Žák

Dostal jsem pozvánku na demonstraci Stop tunelování české vědy a kultury na Palachovo náměstí, a protože byla od mého profesora deskriptivní geometrie z tanvaldského gymnázia, který se stal za ta dlouhá léta vědeckým pracovníkem v oboru filosofie, bylo to pozvání dvojnásob milé a rád jsem ho přijal. Musím se přiznat, že jsem před Rudolfinum směřoval s určitými obavami, kolik se tam v tom žhavém prázdninovém odpoledni sejde lidí, ale musím říci, že jich tam bylo přesně tak akorát. Prostor byl zaplněný lidmi všech generací a mladí byli ve výrazné většině. Potkal jsem tam své učitele i spolužáky, vyslechl jsem si názory účastníků i řečníků.

Několik postřehů z dnešní demonstrace za záchranu Akademie věd

25. 8. 2009

Právě jsem se vrátil z Palachova náměstí, z demontrace, organizované Fórem Věda žije. Uvedu stručně jenom několik svých osobních, soukromých postřehů, píše J. Vackář:

1) Na první pohled upoutala účast (odhaduji hodně přes tisíc účastníků, a to jsou prázdniny), množství mladých lidí, zřejmě studentů a doktorandů, a uvolněná atmosféra, bez jakýchkoli negativních emocí. Je zřejmé, že ti mladí lidé - na rozdíl od těch starších - se neobávají o svoji budoucnost, o své uplatnění. Oni jsou totiž ti nejlepší z absolventů universit, kteří se rozhodli se zabývat vědou - tedy činností, jejímž cílem a účelem je vědění, poznání a porozumění obecným zákonitostem, nikoli nějaká technologie na objednávku.

Zemřel Edward Kennedy (77)

26. 8. 2009

Ted Kennedy, poslední dosud živý politik z čelné americké politické dynastie Kennedyů, zemřel na mozkový nádor. Bylo mu 77 let.

Kennedy byl čelným americkým senátorem z Massachusetts a výraznou liberální osobností Demokratické strany. Mozkový nádor byl u něho nalezen v květnu 2008.

Snaha o umlčení zástupců zaměstnanců v ČSA

26. 8. 2009

tisková zpráva CZALPA

Prezident Českého sdružení dopravních pilotů CZALPA Filip Gaspar obdržel dne 24.8.2004 z rukou šéfpilota ČSA Richarda Birase upozornění na možnost výpovědi za údajné soustavné porušování povinností, a to podáváním informací hromadným sdělovacím prostředkům k interním záležitostem v ČSA.

Svět čelí technologické krizi:

Čína připravuje zákaz vývozu vzácných kovů

26. 8. 2009

Peking připravuje plány na zákaz vývozu vzácných kovů, které se těží jen v Číně a hrají klíčovou roli v nejmodernější technologii, od hybridních automobilů, automobilových katalyzátorů až po supervodivé materiály a naváděné zbraně.

Čínské ministerstvo průmyslu a informační technologie požaduje úplný zákaz vývozu terbia, dysprosia, yttria, thulia a lutetia. Další kovy jako neodymium, europium, cerium, a lanthanum budou omezeny společnou vývozní kvótou 35 000 tun ročně, což je daleko méně než světová poptávka.

Vládní inspekční úřad:

Britské energetické společnosti okrádají zákazníky

26. 8. 2009

Britské energetické společnosti okrádají zákazníky až o 3000 Kč ročně. Došlo totiž za poslední rok k výraznému poklesu velkoobchodních cen energií, avšak energetické společnosti své ceny nesnížily. Energetické společnosti tak ročně vydělávají dalších 2,2 miliardy liber (66 miliard korun), které v podstatě ukradly zákazníkům. Konstatoval to vládní inspekční úřad Ofgem. Ten nyní dal britských energetickým společnostem lhůtu do příštího týdne, aby vysvětlily, proč v závislosti na poklesyu velkoobchodních cen energií nesnížily své maloobchodní ceny, píše britský konzervativní deník Daily Telegraph.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Amerika je daleko drsnější společnost, než bychom my kdy tolerovali v Evropě

26. 8. 2009

Nejde jenom o zdravotnictví. Povšimněte si nekompromisní americké reakce na propuštění atentátníka z Lockerbie z humanitárních důvodů. Povšimněte si toho, že v USA se dál praktikuje trest smrti, a také toho, že násilné scény v amerických filmech jsou v evropských zemích daleko častěji cenzurovány než sex. Povšimněme si dokumentů o CIA, z nichž vyplývá, že tato organizace má úplně jinou toleranci, co se týče mučení a terorismu, než je zvykem v Evropě.

Když my Evropané uvažujeme o tom, jak musí Barack Obama v USA bojovat ve snaze prosadit reformu zdravotnictví, naše prvotní reakce je nevěřícná. Jak je možné, že sociální dobro, jímž je všeobecné zdravotní pojištění, není součástí struktury Spojených států? Jak může jedna z největších, nejbohatších a nejpokročilejších zemí na světě tolerovat situaci, kdy každý šestý její obyvatel musí platit za lékařskou péči v hotovosti?

Dvě strany jediné mince

26. 8. 2009 / Jindřich Kalous

Nechci ani náhodou soudcovat spor Kotrba vs. Čulík, který se za léta stal téměř obligátní součástí koloritu BL, ani nehodlám pronášet to postmoderní "každý má svou pravdu", protože pro pravdivost většiny výroků, názorů, ba i postojů, lze stanovit - pokud světový názor mluvčího není příliš ovlivněn studiem heideggerovců a podobných obskurních stvoření, jimiž se filosofické panoptikum 20. století jen hemží - dost jasná kritéria a kdo jim chce rozumět, ten rozumí. Poznámka (podle mého soudu až příliš krotká) Dariny Martykánové mi však pomohla vybavit si myšlenku, jejíž jádro pochází od enfanta terrible české sociologie Jana Kellera, a to z jeho knihy z r. 1991 Až na dno blahobytu. Keller tehdy napsal něco v tom smyslu, že pokud jde o vztah k životnímu prostředí, vyspělé kapitalistické země plundrovaly přírodu kolonií a později rozvojových zemí, takže doma se pokrytecky mohly chovat jako ochránci životního prostředí, zatímco na socialistické země zbylo shodou historických náhod k provozování této činnosti pouze vlastní území, takže zdánlivě se země "tábora míru a socialismu" k přírodě a životnímu prostředí chovaly mnohem hůře než tzv. zavedené demokracie.

O rubu industrialismu

26. 8. 2009 / Karel Dolejší

Jindřich Kalous komentoval diskusi Jana Čulíka a Štěpána Kotrby o "moci a tajných službách", k níž se stručně kriticky vyjádřila také Darina Martykánová. Jindřich Kalous upozornil, že spor o rozdílné "zásluhy" někdejších ideologických protivníků - kapitalismu a "reálného socialismu" - v oblasti politické represe a likvidace "nevhodných" populací může zakrývat společnou genetickou výbavu zmíněných siamských dvojčat - obě totiž byla především industriálními společnostmi bezohledně expandujícími na úkor "lidských a přírodních zdrojů". Jejich metody fungování přitom vykazovaly opravdu dalekosáhlé obdoby - nikoliv pro "zvůli a bezcharakternost" vládnoucích politiků (i když ty pochopitelně také nechyběly), ale kvůli strukturálně daným potřebám. Připojuji se s několika poznámkami na totéž téma.

Český historik a filosof Robert Kalivoda v 60. letech ukázal, jak na počátku průmyslové revoluce rozvoj textilního průmyslu v Anglii (podmíněný přeměnou polí v pastviny, tedy v důsledku výpadkem anglické potravinové produkce) vytvořil na mezinárodním trhu poptávku po obilí. Tu promptně zaplnil kontinentálně evropský šlechtický velkostatek, jehož vznik byl ovšem podmíněn druhým znevolněním rolnického obyvatelstva. "Neviditelná ruka trhu" tedy i bez přímého zasahování do vnitropolitického dění v kontinentální Evropě podpořila politicky regresívní sílu v podobě feudálních "podnikatelů". Dokonce i "spontánně" vzniklá mezinárodní dělba práce může mít za určitých okolností fatální vnitropolitické důsledky. A to co platí o neviditelné ruce trhu platí tím více o obrněné pěsti generálů i o kožené rukavici tajných služeb - totiž tam, kde "spontánní" mezinárodní dělba práce sama nevede k žádoucím výsledkům. Později bylo třeba Irsko nebo Indii ovlivňovat podstatně méně "neviditelně" než kupříkladu polskou šlechtu, aby podrobené země byly dodavatelkami zemědělských produktů do Anglie i v dobách krutých hladomorů mezi vlastním obyvatelstvem.

Proč se vysmívat "humanitním intelektuálům"?

26. 8. 2009 / Darina Martykánová

Jindřich Kalous napsal velmi zajímavou analýzu, stejně jako pan Dolejší. Jen nechápu, proč p. Kalous ironizuje "humanitně vzdělané intelektuály", když ve své analýze čerpá z prací historiků, politologů a sociologů (nejen Kellera, ale i západních humanitních a sociálních vědců, z jejichž práce Keller vychází). I většina oblíbených autorů pana Kalouse jsou přeci "humanitně vzdělaní intelektuálové." Pokud už chceme zevšeobecňovat, "humanitně vzdělaní intelektuálové" bývají často k systému mnohem kritičtější a tradičně více riskují jeho kritikou, než např. technici nebo přírodní vědci, kteří se často - samozřejmě ne vždy -- adaptují na každý režim, aniž by je bylo potřeba zastrašit čistkami a represí (inženýry zkoumám, takže znám své Pappenheimské :-).

Babylonské zmatení v justici

26. 8. 2009 / Zdeněk Jemelík

Původce babylonského zmatení jazyků se nadměrně namáhal. K vytvoření formálních překážek dorozumění mezi lidmi není jazyková různorodost nezbytná. Uživatelé jednoho jazyka se mezi sebou nedomluví, utvoří-li se mezi nimi elitářská skupina, která pro svou potřebu dá slovům přesně vymezený obsah, odlišný od většinového chápání. K častým příčinám vzájemných nedorozumění mezi soudci, popř. státními zástupci a stranami řízení je používání právnického ptydepe. Protože tyto komunity se považují za nadřazené nad občanskou chátrou, po stranách řízení samozřejmě požadují, aby se bezpodmínečně naučily mu rozumět. Lpění na normativně stanoveném obsahu slov a jejich spojení se pak někdy stává doslova pastí: nejen že je překážkou dorozumění se stranami, ale přímo brání orgánům vykonávat v souladu se "selským rozumem" jejich poslání, jímž je zjednávání průchodu spravedlnosti.

V Íránu začíná čtvrtý proces s opozicí

26. 8. 2009

Íránský prokurátor v úterý požadoval "plný trest" pro významnou osobnost íránského reformistického hnutí při nejnovějším hromadném procesu s kritiky vlády. Potenciálně to znamená trest smrti.

Íránský stát určil Saeedu Hajjarianovi, klíčové osobnosti prodemokratického hnutí za bývalého prezidenta Mohammada Chatámího, při tomto procesu roli hlavního zločince.

Prokurátor přečetl dlouhou obžalobu, vznesenou proti němu a dalším souzeným osobám: jednali proti bezpečnosti státu, vyvolávali nepokoje, měli styky s britskou rozvědkou a urazili nejvyššího duchovního vedoucího představitele Íránu ajatolláha Aliho Chameneího.

Obamovi se prý podařilo vyjednat izraelsko-palestinskou dohodu

26. 8. 2009

Americký prezident Barack Obama je prý těsně na hranici úspěchu při vyjednávání dohody mezi Izraelem a Palestinci, v jejímž rámci by koncem příštího měsíce měly být obnoveny dávno přerušené mírové rozhovory na Blízkém východě. Uvádějí to američtí, izraelští, palestinší a evropští činitelé.

Privatizace vědy v Česku

25. 8. 2009 / Jan Matonoha

Na první pohled se jeví aktivita Rady pro výzkum vývoj a inovace (RVVII) a její hodnocení vědeckých výsledků jen jako reduktivní nepochopení složitosti, diferencovanosti a nepředpověditelnosti vědeckého provozu, jejž ve svých kontraproduktivních dopadech deformuje. Na druhý pohled se objevují obrysy povědomější: jde o porcování veřejného sektoru ve jménu vznešených idejí (typu olympismu či neoliberálního étosu), přirozeně s velmi pragmatickým hmotným pozadím. Není ve společenském a v dlouhé perspektivě ani ekonomickém zájmu veřejnosti, aby veřejnou výzkumnou instituci základního výzkumu, Akademie věd ČR, momentální oběť tohoto trendu, nechala tradičně po česku vytunelovat.

Vsetínská historie

25. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

Otazníky okolo Mirka Topolánka, o kterých mluví bývalý vychovatel Vojenského gymnázia Jana Žižky v Opavě Pavel Skácel v článku "Topolánek z vojenského gymnázia vyhozen nebyl, byl to vzorný student", mohu osvětlit. Minulost rodiny Topolánkovy se s minulostí mojí rodiny několikrát protla, aniž si toho zúčastnění v tu chvíli všimli. Nicméně si i po dlouhé době vzpomněli. Pro odpověď musíme ale zajít do dávné historie.

Inženýr Mirek Topolánek st. (* 1928), otec Mirka Topolánka, pocházel z komunistického hnízda na Jasence na předměstí Vsetína. Předměstí ale není město...

Pozn. red. Potomci nenesou "vinu" svých rodičů a v žádném případě se tímto článkem nesnaží Britské listy přenášet "vinu" otce na syna. Názory a politické postoje Topolánka seniora přirozeně nemají nic společného s názory a politickými postoji Topolánka syna. Okolnosti týkající se životní kariéry Topolánkova otce jsou zde zveřejněny pouze ve snaze vysvětlit kontext, v jehož rámci Mirek Topolánek studoval na vojenské střední škole.

Destrukce kolébky lidské civilizace v Mezopotámii

25. 8. 2009 / Daniel Veselý

Ačkoliv letos koncem června opustily americké okupační jednotky irácká města, aby nad nimi předaly kontrolu místním bezpečnostním orgánům, a stáhly se na nedaleké vojenské základny, násilí nepolevilo, ba právě naopak. Minulou středu poslala v Bagdádu série explozí na věčnost více než sto lidí a dalších pět set utrpělo zranění. Stovka domů poblíž epicenter výbuchů byla srovnána se zemí nebo vážně poškozena. Šlo o nejhorší útok v Iráku za posledních 18 měsíců, který se navíc uskutečnil v jedné z nejstřelenějších ulic irácké metropole - na pomezí nejbezpečnější zóny v zemi. Den poté Bagdád opět ochromila nová řada útoků, jež si vyžádala nejméně 40 obětí a 220 zraněných.

Není žádná budoucnost?

26. 8. 2009 / Jindřich Bešťák

Několik letních postřehů a poznámek k článku Jana Kadubce - "Byra pro řízení dějin" a k následné reakci J. Čulíka "Čechy koncem osmdesátých let a dnes".

Předesílám, že mám jen velmi málo času na toto zajímavé téma a tak jen zcela improvizovaně a fragmentárně. Nedávno jsem si v našem městě ve stánku soukromého uzenáře koupil jednu nožičku klobásy. Při mém vysvětlování, proč tak málo (nešlo o peníze), mi stačil sdělit, že ho ten kapitalismus už pěkně štve (jadrněji) a že se měl dřív lépe. Dělal v provozovně, na hospodě a měl klid.

20. výročí sametu: 20 let pohrdání lidmi

Projásali jsme se až k všeobecné nenávisti k politikům

26. 8. 2009 / Luděk Toman

Mediální činovníci letošního několikanásobného výročí ('69, '89) využívají k omílání standardní antikomunistické hysterie. Ale čas na to, abychom si připomínali, jak můžeme být šťastní, že tu máme demokracii, svobodu a lidská práva, skutečně není. Není na to čas a není k tomu především vůbec žádný důvod.

Především proto, že nyní můžeme "slavit" 20 let systému, který lidmi dokonale pohrdá. Jejich životy, bezpečím, majetky, jistoty. Ale také jejich názory. Ty politiky nezajímají. Politická scéna se dávno zvrhla v boj několika mafiánských klubů, soustředěných na maximalizaci osobního majetkusvých členů, kteří se nemusí bát ani ztráty svých politických postů, ani toho, že je občané z parlamentu a vlády vyprovodí rychlým krokem.

CIA vyhrožovala rodinám vyslýchaných

25. 8. 2009

Z interní zprávy CIA, zveřejněné včera, vyplývá, že došlo k celé řadě incidentů, při nichž vyšetřovatelé překročili přijatelné hranice. Mimo jiné vyhrožovali vysokému představiteli organizace al Kajda, že usmrtí jeho děti a jinému vězni naznačovali, že bude v jeho přítomnosti znásilněna jeho matka.

Tato interní zpráva CIA, o jejíž utajení bojovala americká výzvědná organizace čtyři roky, byla zveřejněna na příkaz soudu po žalobě jedné americké lidskoprávní organizace. Zpráva CIA popisuje vyšetřovací techniky, které byly "neschválené, improvizované, nelidské a nezdokumentované".

Drzá a nekompetentní úřednice na Městském úřadě v Krnově

25. 8. 2009 / Boris Cvek

Minulé pondělí se mi stalo na Městském úřadě v Krnově, že mi úřednice (notně posilovaná jakousi babou, schovanou za skříní bez odvahy se mi postavit tváří v tvář) odmítla vydat můj pas s biometrickými údaji, který urgentně potřebuji na cestu do USA (a kvůli tomu jsem si ho vyřizoval), proti mému starému, ale stále platnému pasu.

Úřednice mi tvrdila, že je protizákonné vydat mi pas s biometrickými údaji na starý platný pas, že je naopak nutné předložit občanský průkaz.

Byra pro řízení dějin

24. 8. 2009 / Jan Kadubec

Nějak dost dobře nerozumím snahám intelektuálů (hlavně těch tzv. historiků) po každém převratu či změně politického uspořádání přepisovat historii.

Nechápu ono pravidelné popřevratové zřizování nových Byr pro řízení dějin.

Samozřejmě vím, že tyhle snahy převyprávět minulost ke svému obrazu byly přítomny snad od úsvitu civilizace. Vítězové vždy ukazovali minulý poražený systém jako zvrácený a zločinný a ten svůj jako ideálně spravedlivý, aby za pár desítek let noví vítězové udělali totéž s nimi.

Čechy koncem osmdesátých let a dnes

25. 8. 2009 / Jan Čulík

Vysvětlení k článku Jana Kadubce "Byra pro řízení dějin" článku Jana Čulíka z r. 1988 "Co vedlo k pádu komunismu: 1988 - Československo na rozcestí?"

Jan Kadubec ve svém příspěvku namítá, že situace, jak jsem ji vylíčil v článku "1988 - Československo na rozcestí?" je příliš pochmurná, že tou dobou existovaly velmi liberální sovětské časopisy, vycházející v češtině, o nichž se v článku nezmiňuji.

Požár jako změna územního plánu

25. 8. 2009 / Ladislav Žák

V Řecku hoří pozemky u Atén i jinde a v ČSA tak trochu hoří bilance. Možná se to bude zdát absurdní, ale obojí má společný důvod a tím je možná změna vlastnictví. Transparentní fasáda privatizace ČSA, která v zásadě dnes směřuje pouze a toliko k prodeji jedinému zbylému zájemci-spasiteli projektu, tak utrpěla další významnou trhlinu. Někoho by totiž mohlo napadnout, že v privatizaci nejde ani tak o plnou státní kasu, jako o posunutí významných veřejných aktiv do spřátelených soukromých kapes a to za patřičný bakšiš, který bude o to větší, oč mizernější bude cena. A jaká je lepší argumentace pro mizernou cenu firmy než její mizerné hospodářské výsledky?!? Žádná.

EXKLUZIVNÍ SVĚDECTVÍ TOPOLÁNKOVA STŘEDOŠKOLSKÉHO UČITELE

"Topolánek z vojenského gymnázia vyhozen nebyl, byl to vzorný student"

24. 8. 2009 / Pavel Skácel

Reakce na článek Jakuba Rolčíka o Mirkovi Topolánkovi, který prohlašuje, že byl vyhozen z vojenské SŠ.

Na Vojenské gymnázium Jana Žižky v Opavě jsem nastoupil v roce 1973 a byl zde učitelem ve funkci velitele čety a vychovatele (četa se rovnala třídě o 30 žácích, rota pak jednomu ročníku). Působil jsem zde s přestávkami až do roku 1996. Od roku 1971 zde v jiném ročníku (četě mjr. Kolára, který byl tehdy předsedou celoškolní organizace KSČ pro velitele) studoval Mirek Topolánek. V kolektivu se raketově vypracoval a od prvního ročníku vykonával funkci zástupce velitele čety, což mimo jiné znamenalo, že velel pořadovým cvičením a organizoval volný čas čety. K této funkci se dostal jen proto, že byl velice spolehlivý, měl dobré vojenské vystupování a chování, a rychle se naučil, co je třeba, i ve vojenské pořadové přípravě. Byl velice aktivní i v rotní organizaci SSM. Navíc to byl sportovec, který úspěšně reprezentoval školu -- hrál odbíjenou. Protože i výtečně studoval, byl každé pololetí hodnocen jako Vzorný žák.

Co nám říká pan prezident "dvacet let poté"

24. 8. 2009 / Daniel Strož

Lidových novinách přinesli stať prezidenta Václava Klause a poznamenali k ní, že je prý pokusem vyvolat debatu o stavu země, v níž se dvacet let po převratu (píší ovšem po sametové revoluci) čím dál víc projevuje narůstající deziluze. Tak trochu správně ještě chápe pan prezident některé z příčin, které k tomu občany vedou: že je to naprosté znevěrohodnění české politické scény, pak likvidace všech sociálních jistot a přitom nepochopitelné bohatnutí těch, kteří, jak píše „nevypadají, že by si to zasloužili nebo se o to zasloužili vlastní prací“. A uvědomuje si naštěstí též, že podstatný díl občanské nespokojenosti zapříčiňuje i světová hospodářská krize. Až potud se s tím dá, třebaže s výhradami, souhlasit. Avšak to, co následuje, už nezní vůbec věrohodně.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2009

10. 8. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2009 přispělo celkem 200 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 570.28 Kč, příjem z reklamy byl 4285 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 7. 2009 částku 20 612.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a