6. 6. 2002
Před dvěma lety jsme v BL psali o tom, jak obtížné bylo pro postgraduálního studenta z Číny dostat povolení k pobytu v České republice. Jak nám napsal čtenář z Číny, situace se od té doby nezměnila. Osazenstvo českého velvyslanectví v Pekingu dále jedná arogantně a nekompetenně - nikomu nevadí, že pracovníci velvyslanectví neumějí čínsky anebo že před žadatelským okénkem o vízum musejí čínští občané stát frontu celou noc. Autor níže uvedených informací nechce způsobit, aby z případné mstivosti úředníci na českém velvyslanectví odmítli vydat jeho kolegům vízum k cestě do České republiky. Požádal tedy Britské listy o nezveřejnění svého jména: výjimečně, protože ze závažných důvodů, této žádosti vyhovujeme.
|
6. 6. 2002
Když pracoval v devadesátých letech Ian Christie v prognostickém ústavu Henley Centre for Forecasting, vypracoval tři možné scénáře rozvoje Západu po roce 2000. Čtvrtým, nyní Christie usuzuje, by mohl být rozpad Evropské unie.
|
6. 6. 2002
Odmítání osvícenství a modernismu, tedy názoru, že svět je zlepšitelný a reformovatelný na základě univerzálně platných hodnot, vede do slepé uličky a k frustraci. Právě do takové slepé uličky se dostal západní radikalismus a islámský fundamentalismus, které spolu mají více společného, než je na první pohled zjevné, argumentoval v přednášce v londýnském Bishopsgate Institute Kenan Malik.
|
5. 6. 2002
Sciuscia znamená v neapolské italštině "čištění bot". Je to nejvíce kontroverzní, provokativní, iritující pořad na druhém okruhu italské státní televize RAI. Silvio Berlusconi, italský premiér, si přeje, aby 33. vydání pořadu Sciuscia minulý týden bylo také poslední. V dubnu se Berlusconi vyjádřil, že Michele Santoro, moderátor tohoto pořadu "zločinně zneužil veřejné televize". Italští novináři nyní očekávají, že poteče krev, napsal včera v deníku Independent Robert Fisk:
|
6. 6. 2002
Ve Spojených státech vzniká diskuse o tom, proč bezpečnostní orgány předem nevypátraly teroristy z 11. září. CIA a FBI proti sobě bojují cíleným prozrazováním dosud tajných informací. Chyby, k nimž došlo v měsících před 11. září, byly sice trapné a tragické, ale, paradoxně, to byly chyby, které jsou vlastně americké společnosti ke cti. (Podrobnosti v angličtině např. viz zde).
|
6. 6. 2002
Předvolební spoty politických stran nepostrádají pobavení pro občany i pro politology, kteří ještě nedávno doporučovali národu "malé, nové strany" ... Humor neumělosti dává tušit, jak by vypadala správa státu, když její prezentace dopadla tak, jako spoty či plakáty... Naděje Moniky Pajerové dnes visí (v tramvaji 26) vedle Petry Buzkové z ČSSD - a vypadají jak matka s dcerou (pardon - babička s dcerou, neb Monika Pajerová má už hezkou dcerku "Emmičku", o kterou se již švarní a nadějní mládenci začínají zajímat, pouze jí neříkají tak zdrobněle, jako maminka...). Kníže von LobkowiCZ zase sedává na svém mělnickém zámku, mítinky dělá po vinotékách a barech, kde chce potkávat své voliče. Petr Cibulka (Pravý blok - neplést si s Pravou alternativou neonacisty Kopala - i když i on umí mluvit jasně a zřetelně) ale překvapil. Profesionalitou, rozhodností a kultivovaností táborového řečníka, s jakou vystoupil včera na Václavském náměstí. Precizně nazvučený prostor "pod vocasem" se stal nechtěným Hyde Parkem, nicméně "mí Pražané" se - nedostavili. A tak se nedávno propadlý senátorský kandidát (se ziskem neuvěřitelných 14% v jedné z pražských čtvrtí) musel spokojit s hrstkou obdivovatelů a hrstkou debatérů-kverulantů.
|
6. 6. 2002
Tihle politici (čeští), to je ale... Tuhle zase byl "rodinný podnik" - Radio Svobodná Evropa, spol. s ruč. omez., si v neděli 2. června na téměř "hoďku" (hodinu) sezvalo bývalé ministry spravedlnosti Vlastu Parkanovou a Pavla Rychetského a místopředsedu ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marka Bendu k asiže nezávazné diskusi o českém "právním" prostředí. Bylo vskutku zážitkem poslouchat řeči bývalých nejvyšších státních správců tuzemského práva o tom, jak tu "vymahatelnost" práva v Česku ne a ne prosadit.
|
6. 6. 2002
Takmer jediným aspoň ako - tak pevným základným kameňom úspechov vlády Mikuláša Dzurindu, sú tvrdenia o zahranično - polických prínosoch a o posunutí Slovenska na prah prijatia do NATO a EÚ. Vládnúca garnitúra sa však dostala do veľmi nepríjemnej situácie, keď významný rakúsky europolitik nahlas spochybnil termín prijatia SR do EÚ. Nielen to. Studenou sprchou pre dzurindistov je zaiste aj prieskum verejnej mienky, podľa ktorého väčšiu polovicu Slovákov už dráždia čoraz častejšie "strašidelné" antimečiarovské výroky, adresované občanom pred voľbami z úst zahraničných činiteľov. Výsledok môže byť presne opačný, ako si ich autori predstavujú.
|
6. 6. 2002
Ve čtvrtek 6. června od 17. 30 hodin se koná v ostravském Televizním klubu další autorský večer - tentokrát s prozaikem Janem Padychem, který bude číst ze své knihy Krysa v hlavě. O hudební doprovod se postará Pepa Streichl. Večer zahájí úvodním slovem Martin Pilař.
Jan Padych (48) žije a pracuje v Ostravě a je vítězem celostátní soutěže Generace v oboru próza z roku 1988. Do roku 1993 publikoval drobné povídky a články v Československém rozhlase a v novinách. Knižně debutoval v roce 1991 knihou Sibyla a démonismus o sibylské tradici od antiky po dnešek. V roce 1995 vydává knihu Fotbalový generál a v roce 1996 Krysu v hlavě, z níž bude číst. Prozatím poslední knihou je román Z pravěkých ság - Nesmrtelný, příběh z konce doby bronzové, který se odehrává na Moravě.
Ukázka z knihy Jana Padycha Krysa v hlavě: |
5. 6. 2002
V nové knize The Fall of Berlin 1945 (Pád Berlína 1945) (Viking, 490 str., 29.95 dolarů) líčí britský historik Antony Beevor dramatické týdny ukončení druhé světové války jako "příběh plný krveprolévání, hrdinství a zbabělství, loajality a zrady, který byl už mnohokrát vyprávěn z vojenského a politického hlediska, z pohledu Velkých Dějin." Jenže nová kniha Antony Beevora obsahuje kromě tradičního líčení těchto událostí i něco podstatně nového. Jak na to poukázal recenzent deníku Washington Post, autor silně využívá dobových interview, deníků a dosud nepublikovaných osobních svědectví. Popisuje hrůzné násilí, spáchané v Berlíně na civilistech. Jeho pachateli byla převážně, nikoliv však výlučně, Rudá armáda. Hlavním námětem knihy The Fall of Berlin 1945 je sexuální násilí.
|
5. 6. 2002
Média mají v poslední době čím dál horší pověst. Řečeno s nadsázkou mají špatný mediální obraz. Novináři jsou považováni za manipulátory a strůjce špatné nálady. Jejich vliv na společnost se hodnotí jako destruktivní. Částečně je to logické a souvisí to s rolí, kterou média běžně v demokracii hrají. Ale špatné mínění o médiích vyplývá do značné míry také z jejich nepochopení. Proč to tak je? - Toto je přednáška Miloše Čermáka, reportéra týdeníku Reflex, vypracovaná pro Salon kritického myšlení, který se konal ve dnech 24.-26.5. v Litoměřicích na téma "Média jako překážka v komunikaci". (Přispěvek Jana Čulíka, přednesený na této konferenci, jsme zveřejnili zde.)
|
5. 6. 2002
Vychází najevo stále větší množství materiálu ohledně toho, co CIA předem věděla (anebo údajně věděla) o hrozbě od organizace al Qaeda před 11. září 2001, píše Martin D. Brown. Zdaleka se nezdá, že by bývalo šlo o spiknutí, zdá se však (pokud všem těmto informací, které nyní vyplývají na veřejnost, je možno věřit)
, že docházelo k absolutnímu fiasku mnohokrát ve všech etapách vyhodnocování informací zpravodajských agentur. Selhala na celé čáře FBI i CIA. Americký týdeník Newsweek nedávno publikoval článek o tom, že CIA neinformovala FBI o přítomnosti dvou agentů organizace al Qaeda ve Spojených státech. New York Times otiskl článek od jednoho arabského experta, který kritizuje FBI za její zcela neefektivní přístup FBI při získávání jazykových odborníků.
|
5. 6. 2002
zněl výkřik jednoho anonymního čtenáře na adresu Britských listů. Týkal se tzv. Bilderberské skupiny, neformální mezinárodní organizace nejvlivnějších podnikatelů a politiků. O Bilderberské skupině jsme ovšem v BL psali už dávno, přesně řečeno v březnu 2001, viz zde. |
5. 6. 2002
Dvě skutečnosti jsou jasné ohledně globalizace. První z nich je to, že je globalizace zdrojem
příležitostí, i když obsahuje i rizika. Druhou je, že žádné množství protestů nezpůsobí, že by
globalizace skončila.
Společnost potřebuje lépe pochopit, jak zvládnout tato rizika. Jinými slovy, jakých konkrétních akcí bude zapotřebí, začnou-li mizet venkovské zvyky v jednotlivých zemích (globalizace šíří po světě kosmopolitní způsob života), a jak zabránit, aby vznikla společnost, v níž budou všichni vypadat, jednat a myslet stejně. |
5. 6. 2002
Opakovaně se tady snažíme vysvětlit, že novinář či společenský nebo politický komentátor, či občanský aktivista, který si chce zachovat dobrou pověst či integritu, se nepohrne do politiky a nebude vyjadřovat podporu tomu či onomu politickému hnutí, nebo dokonce chtít dělat stranickopolitickou kariéru. Je to na české politické scéně velký problém: intelektuálové či pseudointelektuálové vidí, že před nimi stojí lákavá politická aréna a domnívají se, že do politiky prostě musí jít: kdyby se nedali do politické pranice, něco by jim uniklo. |
14. 5. 2002
Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována. Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji. Šéfredaktor. |
12. 6. 2002
Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA. Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat. V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.
|
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík
Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy. Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru. Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.
|
5. 6. 2002
"Stačí konfrontovat byť i jen tisícinu zločinů, spáchaných Němci proti nám s poválečnými událostmi v ČSR. Jde o dvě naprosto nesrovnatelné doby. I proto je nutno odsoudit celý ten sudetoněmecký cirkus, už půl století uměle vytvářený proti nám ze špatného svědomí a z trvalé víry, že Němci mají jakési přirozené právo na expanzi a na nadvládu nad českým národem." To tvrdí autor kontroverzní knihy, kterou vydalo v papírové podobě nakladatelství Aventinum. Autor, historik a učitel, iniciátor "Kruhu občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí" se pokusil o zmapování politicky výbušného tématu. Kniha je odpovědí na sudetoněmeckou publikaci "Sudetští Němci - etnická čistka - vyhnání", která byla na přelomu roku 2000-2001 vydána v češtině a distribuována vydavatelem zdarma školám, zvláště ve Slezsku a na Moravě. Macháčkova publikace není "hlasem chladného rozumu", autor nepopírá svou zaujatost, nepopírá ani své obavy z hrozeb sudetských Němců vůči České republice. Hlavním problémem je koncept kolektivní viny: těžko obviňovat z nacistických zločinů celý německý národ, stejně jako je obtížné obviňovat ze zločinů, po ukončení druhé světové války spáchaných na Němcích v Československu, český národ. Podivné je také černobílé, zastaralé vidění "oni a my". Sporná je také představa, že se německý národ snaží "ovládnout středoevropský prostor". Macháčkova kniha je - kontroverzním - protipólem snah "prosudetských" autorů, jejichž názory jsou plná současná "německá" média, vycházející v ČR v českém jazyce. Některé tyto autory nazývá Macháček "stipendisty" mnichovských univerzitních kruhů... Kniha Pavla Macháčka "Cesta Čechů a Němců k dnešku" byla veřejnosti představena ve středu 5. června v 17:00 v pražském kině Blaník. Úvodní slovo přednesl profesor Jaroslav Valenta z Historického ústavu Akademie věd. Jaroslav Valenta se specializuje na moderní historii a historii odboje. Knihu "Cesta Čechů a Němců k dnešku" vydávají Britské listy se souhlasem autora bezplatně na internetu ve formátu HTML (jako samotatnou část BL, která není součástí BL e-mailem) a PDF (11 MB). Současně s tím vám před stavujeme - prozatím v protoypové, statické verzi - rozšíření redakčního systému o KNIHOVNU. V ní bychom chtěli publikovat původní texty či překlady, které svým rozsahem či strukturou vylučují možnost zveřejnění v redakčním systému jako článek. |
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 6. 2002 | O velkopanském chování na českém velvyslanectví v Pekingu | ||
6. 6. 2002 | Dojde k rozpadu Evropské unie? | ||
6. 6. 2002 | Všechny kultury si nejsou rovny | ||
5. 6. 2002 | Představte si, že by Blair donutil Paxmana přestat vysílat. V Itálii se to zřejmě právě stane | ||
5. 6. 2002 | Proč nikdo nemá rád novináře (aneb jsou média vymknuta z kloubů)? | Miloš Čermák | |
5. 6. 2002 | Dobré úmysly, špatné nástroje: diktátoři svobodnějšího světa... | Fabiano Golgo | |
5. 6. 2002 | Pád Berlína v roce 1945 byl obrovskou vlnou sexuálního násilí | ||
4. 6. 2002 | Tak jaké je to s Británií? | ||
4. 6. 2002 | Bush se chystá k útokům proti Iráku | ||
4. 6. 2002 | Letní Vánoce: Britové se radovali z volna | Jan Čulík |