Uzavřením hranic chce Německo donutit východoevropské země, aby přijaly uprchlické kvóty
13. 9. 2015
Německo je absolutně frustrováno postojem středo a východoevropských zemí vůči rostoucí uprchlické krizi. Jeho nedělní rozhodnutí zavést pohraniční kontroly a vystoupit ze schengenského prostoru zřejmě donutí Evropskou unii přijmout koherentní strategii na pomoc uprchlíkům.
Rozhodnutí Německa obnovit pohraniční kontroly uštědřilo tvrdou ránu dvěma desetiletím cestování bez pasů a občanek v rámci bloku šestadvaceti států známých jako Schengen.
Náhlé rozhodnutí Německa dočasně vystoupit ze schengenské zóny bude šokovat ostatní členské země EU a může je donutit přijmout systematičtější strategii pro nynější uprchlickou krizi. Avšak Maďarsko, Itálie či Řecko nebudou mít vůči Berlínu zrovna sympatie, vzhledem k tomu, že čelí hlavní vlně přílivu lidí ze Sýrie, z Iráku, z Eritreji a z Afghánistánu.
Německo se rozhodlo uzavřít hranice před nadcházejícím jednáním ministrů vnitra EU o tom jak reagovat na uprchlickou krizi. V EU zuří vážný konflikt ohledně návrhu Bruselu, který Berlín podporuje, na zavedení nového povinného systému kvót pro rozdělování žadatelů o azyl po EU spravedlivějším způsobem.
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière oznámil, že pohraniční kontroly budou obnoveny na všech hranicích Německa. Jako největší země EU, umístěná uprostřed, je Německo jádrem schengenského prostoru. Bez účasti Německa Schengen končí.
Jde už o druhé jednostranné rozhodnutí Německa za posledních čtrnáct dní. Předtím, aniž by Berlín předem informoval Brusel, Budapešť či Vídeň, oznámil, že vzhledem k množství uprchlíků v Maďarsku ruší evropské předpisy známé jako dublinské, podle nichž musejí se musejí uprchlíci registrovat a zažádat o azyl v první zemi EU, do níž vstoupí.
Rozhodnutí vyvolalo náhlý proud Syřanů, kteří hledají útočiště, do Německa. Vyvolalo to obrovskou chválu Německa za jeho humánní postoj k evropské uprchlické krizi, ale nakonec se ukázalo, že je situace nezvládnutelná.
Rozhodnutí Německa uzavřít hranice vytvoří zácpy uprchlíků v Rakousku a v Maďarsku, kteréžto zavádí nový přísný režim uzavřených hranic a bude od nynějška uprchlíky kriminalizovat jako ilegální migranty. Podle zpráv z uprchlického tábora na maďarsko-srbské hranici provádějí Maďaři vojenskou operaci s vrtulníky a policií a psy, kteří neustále hlídkují u žiletkového plotu. V uprchlickém táboře chybějí záchody a tekoucí voda.
"Pondělní mimořádná rada ministrů vnitra je tak důležitá. Potřebujeme teď rychlý pokrok ve věci návrhů Evropské komise," řekl Jean-Claude Juncker, prezident Evropské komise, poté, co v neděli hovořil s Angelou Merkelovou. "Musíme učinit taková opatření, abychom se mohli co nejdříve zase vrátit k otevřenému schengenskému systému."
Berlín důrazně podporuje systém povinných uprchlických kvót, který ostře odmítají středo a východoevropské země bez zkušenosti přijímání žadatelů o azyl.
Německé rozhodnutí znovu zahájit pohraniční kontroly možná přiměje Východoevropany k ústupkům, neboť členství v schengenské zóně je pro bývalé země sovětského blokiu jedním z nejoceňovanějších přínosů jejich členství v Evropské unii. Dokonce i maďarský premiér Viktor Orbán se vyjádřil, že "pro Maďary, Schengen je svoboda".
Avšak systém je v krizi. Tento měsíc vstoupilo do Bavorska z Maďarska a z Rakouska asi 63 000 žadatelů o azyl, což je více než za celý loňský rok. Více než 12 000 uprchlíků dorazilo v sobotu a další tisíce v neděli.
Sigmar Gabriel, německý vicekancléř a šéf německých sociálních demokratů ostře zaútočil na "evropskou nečinnost" v této krizi a dodal, že Německo dosáhlo hranic toho, do může udělat.
Ministr vnitra De Maiziere uvedl, že pohraniční kontroly zabrání uprchlíkům ve vstupu do Německa bez cestovních dokumentů. Vyvíjí tím tlak na země, jimiž procházejí, aby je zpracovaly systematičtěji. Vyvíjí to také tlak na členské země EU před pondělní schůzkou.
"Německo splní své povinnosti, ale břemeno se musí solidárně rozdělit," řekl De Maiziere.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout