Proč se Spojené státy vůči blízkovýchodním uprchlíkům staví cynicky a pokrytecky?

10. 9. 2015 / Daniel Veselý

Ačkoliv se Německo, respektive jeho vláda a banky, zachovalo zle vůči 11 milionům Řeků, napravilo si částečně reputaci tím, že je po dobu několika let schopno přijímat půl milionu uprchlíků ročně. Nicméně to asi nebude ani zapotřebí – tedy alespoň pokud vyjde předpověď OSN, která nás zpravuje o tom, že do konce letošního roku a po dobu následujícího roku překročí Středomoří do Evropy nejméně 850 tisíc uprchlíků ZDE. K nim můžeme připočíst 366 tisíc těch relativně šťastnějších migrantů, kterým se podařilo na nejstarší kontinent dostat letos. Zarážející, ba přímo ostudný, je ale postoj Spojených států, klíčového architekta invaze do Iráku v roce 2003, jež začala blízkovýchodní region měnit v nehostinné sutiny.

Pokud se podíváme na dostupné údaje, zjistíme, že do populačně stagnující, leckde i vymírající půlmiliardové Evropské unie v průběhu tří let (2014 až 2016) míří zhruba 1,6 miliónu lidí, což lze jen s chorou myslí označit za nějaké ohrožení západní civilizace, či přímo invazi. Ve Spojených státech žije asi 323 miliónů obyvatel a pobývá zde 11,5 miliónu „nelegálních imigrantů“, či spíše osob nemajících osobní doklady ZDE, které většinou pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky. Tito lidé, třeba podle vyjádření výkonného ředitele Human Rights Watch Kennetha Rotha, nepředstavují pro USA žádné bezpečnostní riziko ZDE.

Přestože Spojené státy nesou kvůli svým ničivým invazím a intervencím, příkladně destabilizujícím aktivitám v Sýrii ZDE, obrovský díl viny na vzniku toho, čemu se dle mého soudu nepříliš přesně říká uprchlická krize, staví se vůči blízkovýchodním uprchlíkům velice cynicky. Na základě programu Temporary Protected Status odcestovalo od roku 2012 do USA 5000 syrských občanů a dveře mohou být případně otevřeny pouze 5000 dalším ZDE, nicméně natrvalo se zde usídlilo pouze 1500 Syřanů.

Bílý dům se obhajuje tím, že pomáhá v místech konfliktu s tím, že počínaje rokem 2011 vynaložil pro syrské uprchlíky 4 miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, že tamní válečné rozbroje vysídlily asi 12 miliónů osob, z nichž je drtivá většina vskutku bezprizorná, je možné jen mlhavě tušit, na co byly tyto finance skutečně použity.

Spojené státy mají na přijímání uprchlíků zavedený jakýsi - eufemisticky řečeno - „strop“. Ačkoliv USA ročně přijímají asi 70 tisíc uprchlíků, v loňském roce se to týkalo pouze 400 Syřanů ZDE . Washington tvrdí, že Evropa má kapacity na to, aby se s migrační krizí vypořádala sama, a alibisticky dodává, že za svými evropskými partnery pevně stojí. To jsou však jen naondulované fráze.

Nutno dodat, že ani „poručík“ Spojených států, tedy Velká Británie, není vůči migrantům zvlášť velkorysý. Premiér David Cameron sice pod tlakem nakonec oznámil, že jeho vlast v průběhu následujících pěti let přijme 20 tisíc syrských uprchlíků ZDE, ale vzápětí se objevila informace, že jakmile děti těchto uprchlíků dosáhnou dospělosti, mohou být deportovány ZDE. Toť věru mravní lekce země, kde před osmi sty vznikla Magna charta libertatum.

Úplně jiná odezva na takzvanou uprchlickou krizi přichází z latinskoamerických zemí, jež nemají s rozvrácením Blízkého východu nic společného. V západních médiích nadále démonizovaná Venezuela oznámila, že je ochotna přijmout 20 tisíc běženců ze Sýrie, a Brazílie ústy prezidentky Dilmy Rousseffové prohlásila, že uprchlíky uvítá s otevřenou náručí. Taktéž chilská prezidentka Michelle Bacheletová uvedla, že její země je těmto nešťastníkům otevřená ZDE. Zdá se, že bývalý dvorek Spojených států svému někdejšímu pánovi opět vytřel zrak.

Vytisknout

Související články

Ruská intervence v Sýrii: Proč?

4.9. 2015 / Karel Dolejší

O probíhající ruské intervenci v Sýrii už nezávisle na sobě informovaly turecké, izraelské a povstalecké zdroje, kromě toho se jí však také pochlubila syrská média. Nehledě na to, že Kreml akci zatím popírá, můžete mít tedy za jisté, že vojenská akce...

Obsah vydání | Čtvrtek 10.9. 2015