Exekutiva Evropské komise zveřejnila projekt, jehož cílem je radikálně změnit nefunkční a roztříštěnou imigrační politiku Evropy

9. 9. 2015

Juncker obvinil národní vlády, které odmítají přijmout uprchlíky, z historické zapomnětlivosti. Zmínil se o dlouhé historii evropské pomoci uprchlíkům, od hugenotů ve Francii v 17. století, až po války v Jugoslávii v devadesátých letech 20. století. Zdůraznil, že Ženevské konvence vytvořené v roce 1951 s cílem regulovat zacházení s uprchlíky měly pomoci Evropanům, rozdrceným dopady druhé světové války.

"Dnes je to Evropa, která je vyhledávána jako útočiště a exil. Je to dnešní Evropa, která představuje maják naděje, přístav stability v očích žen a mužů z Blízkého východu a z Afriky. To je něco, na co bychom měli být hrdí, a ne něco, čeho bychom se měli bát."

Juncker potvrdil, že Brusel žádá národní vlády, aby se dohodly na rozmístění 160 000 uprchlíků, kteří jsou v současnosti v Itálii, v Řecku a v Maďarsku. To je nutno provést na závazné a nikoliv na dobrovolné bázi. "Musí se to učinit a učiní se to," řekl.

Navrhl také nový permanentní systém pro sdílení uprchlíků v případě krize. Požadoval také vytvoření evropské armády pohraničníků a námořních kontrol, kteří by hlídají externí hranice schengenské zóny, jejíž součástí je 26 států EU.

Juncker oznámil, že komise připravuje strategii na otevření právních kanálů, aby lidé, kteří nebezpečným způsobem přijíždějí do Evropy, mohli žádat o azyl daleko bezpečněji. "Máme prostředky na to, abychom pomohli lidem prchajícím před válkou, terorem a útlakem," řekl. "Migrace se musí změnit. Už to nebude problém, ale dobře zvládaný zdroj."

Junckerovy návrhy připravily scénu pro potenciálně ošklivou konfrontaci v pondělí v Bruselu, kdy mají jednat ministři vnitra z 28 zemí o povinných kvótách EU, které požaduje Brusel a které silně podporují Německo, Francie a Itálie, ale které vehementně odmítají novější členské země EU.

Juncker jízlivě zdůraznil, že dnešní vlna imigrace z Blízkého východu a z Afriky se zítra může proměnit ve vlnu uprchlíků z válkou zničené Ukrajiny. Chtěl tím říct, že pak budou postižené východoevropské země vyžadovat pomoc ze západní Evropy.

V Berlíně Angela Merkelová Junckera důrazně podpořila a zdůraznila, že návrhy Evropské komise nejsou dostatečně radikální. "Všeobecně řečeno potřebujeme závaznou dohodu o závazném rozdělování uprchlíků mezi všemi členskými státy, založenou na férových kritériích," řekla v německém parlamentě.

Dodala, že Junckerových 160 000 osob je pouze počáteční krok. Přijímat uprchlíky je povinností Evropy a nemá smyslu uvalovat na jejich počty nějaké limity.

Při svém apelu na velkomyslnost Evropy vůči půl milionu osob, kteří letos přišli do EU, Juncker uvedl: "Evropa, to je ten pekař na ostrově Kos, který rozdává svůj chléb hladovým a unaveným duším. Evropa, to jsou ti studenti v Mnichově a v Pasově, kteří přinášejí oděvy pro nové příchozí na nádraží. Evropa, to je ten policista v Rakousku, který přijímá na hranicích vyčerpané uprchlíky. To je ta Evropa, v níž chci žít."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout