Human Rights Watch:

Proč by evropské vlády měly pomáhat uprchlíkům, jak požaduje Juncker

10. 9. 2015

"Je to otázka lidskosti a lidské důstojnosti, a pro Evropu, historické spravedlnosti," řekl prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker, který ve středu dopoledne věnoval téměř hodinu ze své Zprávy o stavu Unie uprchlické krizi v EU.

Juncker hovořil upřímně. Apeloval na vedoucí politiky v EU, aby pamatovali na evropskou historii masové imigrace a nuceného vyhánění lidí. Zdůraznil, že právo na azyl je základním právem. Požadoval aktivní státnictví: "Měly bychom říct jasně a poctivě svým často znepokojeným občanům", že počty přijíždějících lidí dělají dojem, ale mohou být a budou zvládnutelné. Odhadl počet imigrantů a žadatelů o azyl přicházejících letos do Evropy na téměř 500 000, i když počty Mezinárodního úřadu OSN pro uprchlíky jsou o něco nižší.

Juncker nastínil konkrétní politická opatření. Nejkonkrétnějí a bezprostředně požadoval, aby ministři vnitra EU schválili na nadcházejícím mimořádném summitu, povinný mimořádný projekt na rozmístění 160 000 žadatelů o azyl z Řecka, z Itálie a z Maďarska. To by mělo umožnil některým žadatelům o azyl získat slušné ubytování v jiných zemích EU, zatímco jsou zkoumány jejich žádosti. Uvolnilo by to také tlak na ty tři pohraniční země EU, které se jen těžko vyrovnávají s přílivem žadatelů o azyl. Vzhledem k tomu, jak velké počty přijíždějí do Řecka a do Maďarska, 160 000 lidí nebude stačit. Ale je to také ambiciozní cíl, vzhledem k reakci vlád EU na předchozí apel rozmístit 40 000 osob, v reakci na který členské země EU nabídly jen 32 000. Vlády zemí EU se musejí zachovat tentokrát slušněji.

Juncker požadoval vytvoření trvalého rozmisťovacího mechanismu pro takovéto mimořádné situace v budoucnosti. Je to životně důležité, aby byly odstraněny nespravedlnosti, které vznikají v důsledku špatného Dublinského předpisu, který umísťuje žadatele o azyl do pasti v první zemi EU, do níž přicestují a který vytvořil obrovské problémy Řecku a Maďarsku.

Pro dlouhodobou perspektivu Juncker vypočítal potřebné kroky, včetně toho, že EU bude vynucovat plnění norem a zákonů o azylu, zvýšené přijímání uprchlíků a otevření bezpečnějších a legálních kanálu pro migraci. Všechny tyto kroky jsou životně důležité, stejně jako je životně důležitá reforma Dublinského předpisu. Nevyhnutelně, Junckerova řeč měla určité prvky, které budou populárnější u členských zemí EU: hovořil o ostraze hranic, o pomoci pro regiony, odkud uprchlíci odcházejí, a o vytvoření seznamu "bezpečných zemí" (což je svou podstatou problematický pojem).

Avšak celkově vzato, Junckerův projev byl apelem na aktivnější státnický přístup od politiků a na lidskost při reakci na uprchlickou krizi. "Odstrkávat lodi od kotvišť, podpalovat uprchlické ubytovny, ignorovat chudé a bezmocné lidi - to není Evropa." Pekaři na řeckém ostrově Kos, kteří zadarmo rozdávají chléb, a vítající davy v Mnichově a ve Vídni - to je Evropa, jejíž vizi Juncker podporuje a o jakou by měli evropští politikové uslilovat.

Zdroj v angličtině ZDE

Evropská unie | Imigrace do Evropy
Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Čtvrtek 10.9. 2015