ČR UŽ NENÍ SOUČÁSTÍ ZÁPADU:

New York Times: Odpor východního bloku k uprchlíkům odhaluje kulturní a politické rozdíly v EU

13. 9. 2015

Neshody dále otřásly Evropskou unií, která je už křehká v důsledku bojů o euro a v důsledku řecké finanční krize.

Postoj středo a východoevropských zemí odráží směsici vlivných ultrapravicových hnutí, nacionalismu, rasových a náboženských předsudků stejně jako ekonomické argumenty, že si mohou outsidery méně dovolit přijmout než jejich bohatší sousedí - je nejnovějšími důkazy tvrdošíjných kulturních a politických rozdílů, které přetrvávají mezi Východem a Západem.

Když r. 2004 bývalé komunistické země vstupovaluy do Evropské unie, očekávalo se od nich, že přijmou takzvané evropské hodnoty, včetně otevřených trhů, transparentní vlády, respektu pro nezávislá média, otevřené hranice, kulturní rozrůzněnost, ochranu menšin a odmítnutí xenofobie.

Avšak skutečností je, že bývalé komunistické země přijímají tyto hodnoty jen velmi neochotně. Oligarchové, protekce a všeobecně rozšířená korupce zůstávají v mnoha těchto zemích součástí každodenního života. Svoboda tisku je v úpadku a rostoucí nacionalismus a populistická hnutí vytvářejí nepřátelství proti imigrantům.

Politický diskurs v postkomunistických zemích se rychle přesunul k nepřátelství vůči přijímání rasové a náboženské rozrůzněnosti.

"Tento příliv uprchlíků rozzuřil pravici," zdůrazňuje Kenneth Roth, výkonný ředitel organizace Human Rights Watch. "Když však jdete hlouběji, proč se tak rozčilují? Není to o pracovních příležitostech ani o schopnosti postarat se o uprchlíky či o sociální infrastruktuře. Jde v první řadě o tom, že uprchlíci jsou muslimové."

Na rozdíl od zemí v západní Evropě, které mají dlouhou historii přijímání imigrantů z nejrůznějších kultur, bývalé komunistické země jsou vysoce homogenní. "A země, které mají velmi malou rozrůzněnost, se staví snad nejzuřivěji proti uprchlíkům," řekl Andrew Stroehlein, evropský mediální ředitel Human Rights Watch.

I mainstreamoví političtí představitelé, kteří chtějí pěstovat styky s Bruselem, jsou nyní pod tlakem vycházet vstříc této rostoucí vlně nacionalismu.

"Přijetím tvrdé rétoriky a tvrdými zásahy proti romské menšině, vzdorem vůči EU a odmítáním společného řešení uprchlické krize se politikové snaží překonat ultrapravici a udržet tradiční politické strany u moci," varuje Zuzana Kusá z Ústavu sociologie Slovenské akademie věd.

"V našem regionu je dlouhá historie pocitu, že my jsme ty oběti," říká Csaba Szaló, profesor sociologie na Masarykově univerzitě v Brně. "My jsme ti, kdo jsme vždycky byli a dodnes jsme obětmi nespravedlnosti, my jsme ti, kteří trpíme. A teď nás chce o status oběti připravit někdo jiný. Lidé nejsou schopni přijmout, že by někdo mohl trpět více než my."

Protesty proti uprchlíkům se konají na Slovensku a v některých dalších zemích, mj. i v Estonsku a dalších pobaltských zemích.

Robert Biedron, primátor polského města Slupsk, řekl, že se stydí za reakci mnoha svých spoluobčanů na tragický osud uprchlíků. "Po světě se pořád vedou války a lidi potřebují pomoc," zdůraznil. "Možná, jednoho dne budou Poláci zase taky potřebovat pomoc. Chceme opravdu slyšet, 'Ne, Poláci jsou nebezpečím pro společnost, jste odlišní, nejste z naší kultury.'" Řekl, že už na Facebooku zablokoval za protiuprchlické výroky mnoho lidí, i vzdělaných, o nichž si myslel, že jsou jeho přáteli.

"Jedu tady po silnici, která byla vybudována za peníze z EU. Financovali ji daňoví poplatníci v Itálii, v Německu a ve Francii. A my teď odmítáme udělat, co se od nás očekává? Opravdu se stydím."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout