Situace se zhoršuje:

Z Libanonu přijde do Evropy ještě mnohonásobně víc Syřanů než teď

11. 9. 2015

S každým dalším míjejícím dnem prochází Evropská unie další křečí, způsobenou nejnovějšími televizními záběry, zaznamenávajícími utrpení uprchlíků.

Je to velmi znepokojující způsob jak formulovat politickou strategii. On vlastně ale nikdo žádnou politickou strategii neformuluje, píše reportér Channel Four News Alex Thomson z Bejrútu.

Zdejší libanonský tisk zveřejňuje velké inzeráty, placené dánskou vládou, které vysvětlují, jak nepříjemné bude pro Syřany žít v Dánsku, protože uprchlíkům snížila sociální dávky.

Avšak z Bejrútu vypadá navzdory těm inzerátům Dánsko stále ještě jako naprostý ráj. Libanonská vláda se totiž rozhodla zbavit se dvou milionů syrských uprchlíků, které má na svém území teď.

Takže Evropané by si měli uvědomit, že to, co je čeká, je mnohonásobný příliv imigrantů ve srovnání s tím, co se děje teď.

A už to začíná. Humanitární organizace odhadují, že Libanon nyní každodenně opouští do Turecka, a tedy do Evropy, asi 3500 lidí. A to jsou jen oficiální údaje.

Čluny čekají v Tripolisu každý den na autobusy od syrské hranice a když jsou plné, vydávají se na dvanáctihodinovou cestu.

Do Evropy nyní směřují nejen uprchlíci přímo ze Sýrie, ale i Syřané, kteří už jsou v Libanonu. Nyní jim totiž libanonská vláda zakázala pracovat a oni to tam už nemůžou vydržet.

Musíme si také uvědomit, že ne všichni Syřané jsou uprchlíci. Části Sýrie jsou dosud zcela nezasažené válkou. Syřané prchají ze země postižené válkou, ale ne každá ulice v té zemi je na válečné frontě.

Mnoho tisíců lidí kvůli válce nemůže pracovat a hledají lepší život jinde.

A do Evropy se dostávají především mladí a relativně bohatí lidé a nikoliv ti v nejzoufalejší situaci. To jsou ti lidé, kteří si nemohou dovolit zaplatit cestu, takže v Evropě vidíte jen bohaté středostavovské uprchlíky.

Nejchudší, nejslabší, ti, kteří nejvíce potřebují pomoc, jsou v brlozích v libanonských a jordánských táborech anebo jsou v pasti v Sýrii.

A proč nikdo nevyvíjí nátlak na státy v Perském zálivu, aby přivítali své sunnitské bratry a sestry, které milují tolik, že odmítly přijmout jediného syrského uprchlíka?

Financování, které pro uprchlíky poskytují státy v Perském zálivu, je příkladné. Jejich politika odmítání uprchlíků je odporná. Nějaký západní premiér by měl říci bohatým ropným arabským princům, že jejich chování je globální hanba.

EU zatím nevypracovala vůbec žádnou politickou strategii. Měla by uvažovat alespoň o tomto:


- koordinovaný mezinárodní policejní dohled nad pašeráky lidí
- dohodnout a přijmout rozumné kvóty autentických uprchlíků
- repatriace hospodářských migrantů
- donutit státy v Perském zálivu, aby přijaly také realistické kvóty uprchlíků
- trvat na tom, aby partneři invaze do Iráku přijali realestické kvóty uprchlíků z táborů
- naléhavě plně financovat program OSN pro syrské uprchlíky, který má je 35 procent z rozpočtu, který potřebuje, a bezodkladně, teď, potřebuje 334 milionů dolarů
- urgentně zvýšit financování od mezinárodních vlád syrských táborů v Turecku, v Libanonu a v Jordánsku
- odmítnou lež, že ruská intervence v Sýrii je něco nového
- přiznat, že letecké bombardování Islámského státu naprosto selhalo a uvažovat o pomoci ruské ofenzívě proti Islámskému státu. Svržení Asada může počkat - stejně se nám to už čtyři roky nedaří.
- uvažovat o dalších vojenských alternativách pro Sýrii jako vytvoření bezpečných zón pro následný možný návrat uprchlíků.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Imigrace do Evropy
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.9. 2015