Bylo by reálné rozdělit Ukrajinu na ukrajinskou a ruskou část?

26. 1. 2014 / Karel Dolejší

Rusky hovořící obyvatelstvo neobývá pouze východní část země, ale také rozsáhlé příhraniční oblasti a navíc i enklávy v západní části. Ukrajinci převažují na západě a ve vnitrozemí. Respektovat etnické hranice při nějakém hypotetickém dělení je tedy prakticky vyloučeno, bez rozsáhlého transferu obyvatelstva je to neproveditelné.

Ukrajinu by ovšem nebylo nutné rozdělovat. Kdyby se na západě Evropy nacházel nějaký státník s vizí, nejpozději po roce 2010, kdy utichly řeči o přijetí Ukrajiny do NATO, by Moskvě navrhl neutralizaci této strategicky důležité zóny. Moskva by takový návrh pravděpodobně stejně nepřijala, poněvadž není přítelkyní jakýchkoliv kompromisů v otázkách, které vnímá jako vitální ohrožení svých zájmů. Ale dnes bychom aspoň nemuseli poslouchat zvěsti o tom, jak prý Ukrajinu hodlá pohltit Severoatlantická aliance a Evropská unie zase po ničem tolik netouží, jako získat další nadbytečné zemědělské kapacity a mamutí zbrojovky spojené výhradně s východními trhy.

Problém dnes vůbec nespočívá v tom, že by Brusel měl o Ukrajinu eminentní zájem a záměrně proto provokoval agresívní reakci Moskvy. Pravdou je, že kromě polských elit v EU Ukrajina nikoho zvlášť nezajímá.

Euroelity jsou toliko uraženy tím, co Janukovyč předvedl, když mu za uzavření asociační smlouvy nenabídly žádný úplatek.

Neutralizace Ukrajiny by byla klíčovým předpokladem pro to, aby tato země mohla rozvíjet ekonomickou spolupráci oběma směry - jak s EU, tak s budoucí Eurasijskou unií.

Ke každé dohodě podobného typu ovšem musejí být dvě (plus dvě) strany, které vůbec o nějakou dohodu stojí. Ale v Kyjevě, Moskvě a Bruselu dnes fakticky nikdo takový není. Všichni hrají vabank a snaží se to jen chabě zastírat.

Pokud se tento parametr velmi rychle nezmění, nemůže ukrajinská krize dopadnout jinak než katastrofou.

Vytisknout