24. 1. 2014 / Daniel Veselý
Organizace The Bureau of Investigative Journalism otiskla zprávu o tom, že prezident Barack Obama ve svém úřadě autorizoval více než 390 útoků bezpilotních letadel v Pákistánu, Jemenu a Somálsku. Při těchto útocích (během pěti let) přišlo o život dosud přes 2 400 osob. Tato celkem čerstvá zpráva, alespoň dle mého pátrání, u nás publikována nebyla.
Přestože první útok bezpilotního letadla autorizoval v roce 2004 prezident George Bush ml. (celkem 51 útoků do konce jeho prezidentského mandátu), Obama smrtící kampaň takzvaných dronů eskaloval a zároveň rozšířil o jednu "frontu" -- Jemen. Celkově bylo na základě dat The Bureau of Investigative Jourmalism v průběhu let 2004 až 2013 drony usmrceno 3000 -- 4000 osob, včetně zhruba 800 až 1170 civilistů (a z toho asi 200 dětí), jak uvádí statistika této organizace.
Vzhledem k tomu, že jde o "tajné" akce CIA, jež autorizuje americký prezident, mrtví civilisté jsou pouhou položkou při "deratizaci teroristů" jeho globální teroristické kampaně. Nic nesejde na protestních hlasech proti tomuto vražedném tažení, jež teroristy naopak produkuje -- třeba Amnesty International, která minulý rok volala po tom, aby byl prezident Obama postaven před soud za spáchání válečných zločinů.
Srovnejme si například silně medializované povědomí o palestinských sebevražedných atentátech, jež si během let 1989 až 2008 dohromady vyžádaly 804 lidských životů, s chatrným povědomím o Obamově bezpilotní válce. Přestože si uvědomuji, že toto srovnání může kulhat a řadu lidí naštvat, jde především o smutný fakt, že zaslepující mediální blizard jen tak nezmizí.
Vytisknout10.3. 2016 / Daniel Veselý
Takzvaná válka dronů patří pravděpodobně k nejkontroverznějšímu odkazu dosluhujícího amerického prezidenta Baracka Obamy, kterého mnozí považují za jednoho z nejméně násilných prezidentů v dějinách Spojených států. Tento týden usmrtily bezpilotní let...
26.3. 2015 / Daniel Veselý
Uprostřed zjitřené debaty o protestech proti americké vojenské koloně, jež na přelomu března a dubna projede Českou republikou, se formují dva postoje: na jedné straně značný nesouhlas s přítomností amerických vojáků v české kotlině a na straně ...