Škrty pohřbily nové obrněné vozidlo pro US Army:

Symptom probíhajícího úpadku amerických ozbrojených sil

25. 1. 2014 / Karel Dolejší

Náročný projekt obrněného bojového vozidla pěchoty GCV se díky škrtům změní v cosi jako technologický demonstrátor a do výzbroje zaveden nebude. US Army tak zůstane odkázána na stará a koloniálními misemi značně opotřebovaná BVP Bradley, která nevyhovují, neboť neuvezou ani pěchotní výsadek v síle družstva.

V rozpočtovém roce 2014 Kongres seškrtal 492 milionů určených na pokračování vývoje GCV. Pokud snad nebylo zcela jasné, co to znamená, výslovně to ve čtvrtek řekl náčelník generálního štábu pozemních sil generál Ray Odierno. "Potřebujeme nové bojové vozidlo pěchoty? Ano. Můžeme si nové pěchotní bojové vozidlo teď dovolit? Ne." Odierno "doufá", že za tři až pět let se peníze najdou a stará BVP Bradley budou konečně vyměněna.

Projekt GCV od roku 2011 vyvíjely společně britská firma BAE Systems a americká General Dynamics. Vývoj byl nesmírně drahý a vloni v dubnu DARPA odhadla, že pořízení 1 748 vozidel si mezi lety 2014-2030 vyžádá 29 miliard dolarů.

Odierno zopakoval mantru posledních let o "lehkém a mobilním" expedičním vozidle, které lze rychle nasadit, má však redukovanou schopnost přežití na bojišti.

Je tedy spíše třeba říci, že Odierno "pozitivně spinuje" fakt, že si armáda vozidlo s vysokým stupněm ochrany nezbytné v konfliktech kategorie P2P nebude moci dovolit ani v budoucnosti.

***

Už před lety izraelský historik Martin van Creveld konstatoval, že Bush mladší nesmyslnými koloniálními operacemi, jejichž trvání se letos blíží již třináctému roku, zničil americkou armádu ve stylu Publia Quinctilia Vara v Teutonburském lese. Obama ovšem tyto zbytečné války rázně neukončil, jak sliboval před svým zvolením. V Afghánistánu pokračoval zbytečný a prohraný konflikt až do letošního roku a skončí patrně až neschválením smlouvy SOFA Velkou džirgou. A přišly další války. Americká armáda má dnes málo početný personál stíhaný často v důsledku dlouhodobého bojového stresu vážnými psychickými problémy, materiálně je opotřebovaná a její technologicky optimistická doktrína, s níž vtáhla do Iráku, je v troskách.

US Army bude potřebovat nejméně deset let, mnoho prostředků a ještě více promyšleného organizačního úsilí, aby byla opět funkční, podobně, jako po vietnamském debaklu. Musí rekrutovat, vycvičit a nově vyzbrojit neopotřebovaný personál, vyrovnat se se samopohybem zbrojního průmyslu, který produkuje stále dražší technické hračky a na "obyčejné" investice sloužící vojákům kvůli tomu nezbývají prostředky. Podle posledních kalkulací Winslowa Wheelera bude americký bojový letoun páté generace F-35 ve skutečnosti spíše čtyřikrát než třikrát dražší, než ruský protějšek PAK-FA T-50. Jak dlouho asi může takový vývoj pokračovat, vezmeme-li v úvahu, že prostředky vynakládané v USA na zbrojení už začaly klesat?

V posledních týdnech se setkávám s tvrzením, že prý USA chystají invazi na Ukrajinu. Nedokážu si představit, na které planetě žijí lidé, kteří cosi takového vypouštějí z úst. Vnější ozbrojený zásah do ukrajinské politické krize ovšem není zcela vyloučen, že by však takovou operaci, která by vyžadovala masivní nasazení pozemních sil, provedli Američané plně soustředění na evropský "disengagement" a odchod do Asie, taková možnost existuje nanejvýš ještě ve vlhkých snech senátora Johna McCaina - a potom ovšem v propagandistických arsenálech promoskevských amerikanofobů.

Je dobře známo, kdo potřebuje ukrajinský průmyslový potenciál pro vlastní program horečného zbrojení, ale také pro již druhý největší automobilový průmysl v Evropě (hned po Německu); kdo už dostal i zvací dopis od lidí, jimž se na rozdíl od radikálů na druhé straně skutečně naslouchá.

Strašák americké intervence, která je zcela vyloučena, protože k ní chybějí kapacity, tvoří tak nanejvýš ještě součást propagandistické palebné přípravy před jiným vnějším zásahem.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 24.1. 2014