Sofie Gråbøl: Chci se cítit hrdá na Dánsko, ale není to lehké

28. 1. 2016

Mám pocit, že je to obrovská škoda. Dánsko má tolik zdrojů, jsme jednou z nejbohatších zemí světa, a přesto se chceme postavit před lidi, kteří jsou v nesmírně zranitelné situaci a cestují dlouhé týdny a hádat se s nimi, zda zlatý řetízek, který mají na krku, pro ně má či nemá sentimentální hodnotu. To je strašlivé: mluvíme tady o lidech, kteří přišli o všechno.

Lidem z jiných kultur se může zdát podivné, že my v Dánsku máme silnou a hrdou tradici debatování, kdy všichni vyjadřují odlišné názory. To má své výhody, ale má to i svá nebezpečí. Jsme už léta zvyklí na ultrapravicovou Dánskou lidovou stranu, že říká na veřejnosti ty nejvíce šokující věci. Domnívali jsme se, že se toho nemusíme bát, že jsou jen v rohu společnosti.

Mýlili jsme se. Dánská lidová strana se obrovským způsobem rozrostla, ze strany, kterou nikdo nebral vážně, na největší pravicovou stranu v loňských všeobecných volbách. Teď vládne náš premiér jedině s její koaliční podporou. Podle mého názoru je tento nový zákon způsob, jak ji uspkojit, hodit jim kost, aby vláda mohla zůstat u moci. Je pro mě ale velkým zklamáním, že Venstre, vládnoucí strana, byla ochotna se zachovat tak nízce. Spousta politiků protestuje a někteří ze strany odešli v šoku nad pravicovým směrem, jímž se vydala.

Vzhledem k tomu, že tyto nacionalistické postoje nejsou zase tak nové, to, co mě opravdu šokuje, je, že Dánská lidová strana má najednou tak obrovský vliv. Nemohu uvěřit, že ten zákon byl schválen.

Je šokující sledovat, jak se to snaží vysvětlovat racionálně. Policie říká, že je ten nový zákon nerealizovatelný - policisté nejsou odborníky na starožitnosti a nebudou umět určit, co je či není cennost.

Jsem stále ještě hrdá na Dánsko - po Švédsku je to druhá evropská země, která vydává nejvíce peněz na uprchlíky. Jsem přesvědčena, více než kdy předtím, že musíme hájit humanistické hodnoty, na nichž byla naše společnost založena. Liberální Dánsko s otevřenou myslí, které stále ještě znám, doufá, zoufale, že tyto dny nacionalismu nepotrvají věčně.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout