Evropská zemědělská politika se musí zásadně změnit

17. 11. 2010

Společná tisková zpráva: Česká společnost ornitologická, Compassion in World Farming, DAPHNE ČR, KONOPA, Glopolis, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Společnost pro zvířata, Hnutí DUHA a Zelený kruh

Své připomínky k návrhu nové společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie předložila skupina českých ekologických organizací, které se zabývají dlouhodobými dopady zemědělství na kvalitu života lidí i zvířat a na životní prostředí. Materiál ekologických organizací obsahuje konkrétní opatření k postupnému zajištění udržitelného zemědělství a využívání kulturní krajiny v Evropě.

Ekologické organizace připravily souhrn nástrojů a opatření, které by vedly k nutné komplexní změně evropského zemědělství (viz příloha). Předaly jej ministerstvu zemědělství a v debatě s jeho představiteli hodlají tento návrh v co největší míře prosadit do výsledné oficiální pozice České republiky.

Ekologické organizace požadují, aby SZP od základu změnila své nastavení. Kompenzační platby by měly být z velké části nahrazeny podporou zajišťování veřejných služeb (např. zvyšování druhové rozmanitosti). Navrhují zrušit otevřenou (exportní dotace) i skrytou (platby pokrývající část výrobních nákladů) podporu vývozu zemědělské produkce, která vytváří nerovnou konkurenci pro místní zemědělce, včetně rozvojových zemí. Požadují také maximální omezení závislosti na dovozu potravin a zejména krmiv pro hospodářská zvířata.

Ekologické organizace dále požadují, aby zemědělské dotace byly rozdělovány všem členským zemím spravedlivým a nediskriminujícím způsobem. Základní platbu na hektar by zemědělci měli získávat pouze při splnění základních environmentálních standardů a standardů životní pohody zvířat a při vytvoření 10% ploch v rámci farmy, které přispějí ke zvýšení druhové pestrosti. Finanční podporu zemědělcům by doplňovaly další přesně vymezené platby podporující hospodaření v oblastech s vysokou přírodní hodnotou, ekologické zemědělství a zacílená agroenvironmentální opatření či kompenzující omezení vyplývající z legislativy EU.

Mezi dalšími konkrétními návrhy uvádějí například zavedení transparentního jednotného evropského systému značení potravin, který by poskytoval podstatné informace o jejich kvalitě, původu, způsobu hospodaření a dopadech na životní prostředí, a tím usnadnil orientaci spotřebitelům.

Za zdravější zemědělství a kulturní krajinu

Současný stav

Zemědělství v EU disponuje velkým potenciálem zajišťovat, kromě primární produkce potravin, řadu veřejných služeb, který je však doposud velmi málo využit. Některé aspekty současné zemědělské výroby je naopak možné považovat za trvale neudržitelné a společensky problematické. Produkce, zpracování a distribuce potravin, pěstování plodin pro technické využití či pro výrobu biopaliv jsou příliš závislé na fosilní energii a spojené s přepravou na ohromné vzdálenosti. Původ zemědělských produktů je často nejasný, informace pro spotřebitele nedostatečné a značení málo přehledné.

Většina hospodářských zvířat žije v nepřirozených podmínkách intenzivních velkochovů bez zajištění dostatečného životního prostoru a nevyhovující jsou i podmínky přepravy a porážek na jatkách. Velká část zemědělské a lesní půdy je ohrožená sníženou retenční schopností v důsledku špatného hospodaření, ve zvýšené míře hrozí extremní výkyvy počasí. Valná část zdrojů podzemní a povrchové vody je znečištěných. Téměř 75% zemědělské půdy je ohroženo erozí. Druhová pestrost v zemědělské krajině je velmi nízká a stále klesá. V krajině chybí krajinné prvky, proces vytváření prvků územního systému ekologické stability je pomalý. Možnosti aktivního využití krajiny pro rekreační účely jsou nedostatečné. Současnou podobu zemědělství v České republice přitom zásadním způsobem utváří zejména Společná zemědělská politika EU.

Základní principy SZP po roce 2013

Níže podepsané organizace požadují v souvislosti s právě probíhající přípravou nové Společné zemědělské politiky EU, aby se ČR zasadila o komplexní změnu neudržitelného zemědělství a využívání kulturní krajiny při respektování těchto principů:

  • Společná zemědělská politika EU (SZP) musí od základu změnit své nastavení, založené na kompenzačních platbách a soustředit se více na zajištění veřejných statků na základě smluvních závazků mezi zemědělcem a společností. Touto principiální změnou budou zemědělci a hospodáři v krajině oceněni za svoji činnost a bude tím zajištěno, aby čerpání veřejných prostředků nezpůsobovalo negativní dopady na životní prostředí a zbytečné utrpení zvířat.
  • SZP přispívá k naplňování politik EU (Strategie udržitelného rozvoje Evropské unie, Úmluva o biologické rozmanitosti a Rámcová úmluva Organizace Spojených národů o změně klimatu). Nastavení SZP na národní úrovni je v souladu se strategickými dokumenty ČR (např. Národní lesnický program, Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství, Plány oblastí povodí).
  • Zemědělské dotace jsou rozdělovány všem členským zemím spravedlivým a nediskriminujícím způsobem.
  • Veškerá podpora podléhá monitoringu, který bude hodnotit efektivitu vynaložených prostředků při dosahování stanovených cílů.

Cíle budoucí SZP:

  • Nastavit takové podmínky hospodaření, které zajistí trvale udržitelnou zemědělskou produkci založenou na ochraně ekosystémů a jejich služeb;
  • Urychlit přechod k zemědělství, které účelně využívá přírodní zdroje, je méně závislé na fosilní energii a tím i stabilnější vůči vnějším vlivům způsobeným klimatickými změnami;
  • Vytvářet podmínky pro produkci potravin s přidanou hodnotou, které mají vysokou kvalitu a jsou bezpečné pro lidské zdraví;
  • Zachovat a podporovat druhovou rozmanitost na zemědělské půdě, zvrátit dosavadní negativní vývoj;
  • Zachovat (domestikovanou) zemědělskou druhovou rozmanitost;
  • Přispět k dosažení "dobrého stavu" evropských sladkovodních systémů;
  • Aktivně přispět k adaptaci na klimatické změny a ke zmírňování jejich dopadů na životní prostředí;
  • Rozvíjet kulturní, estetické a historické hodnoty venkovského prostoru;
  • Přispět k životaschopnosti venkovských oblastí závislých na zemědělství a podporovat zaměstnanost a služby v zemědělství;
  • Prosazovat zvýšení standardů ochrany a životní pohody (welfare) zvířat;
  • Podporovat trvale udržitelný systém produkce potravin, který přiblíží výrobce ke spotřebiteli

Konkrétní nástroje

  • Vytvořit místo stávajících dvou pilířů jeden finanční nástroj na podporu zemědělství založený na principech současného II. pilíře SZP.
  • Finanční podporu zemědělcům rozdělit do 5 základních typů plateb:
    • základní platba na hektar metodou SAPS (zemědělci získávají platbu při splnění základních environmentálních standardů a standardů životní pohody zvířat formou cross compliance při vytvoření 10% ploch v rámci farmy, které přispějí ke zvýšení druhové pestrosti)
    • podpora hospodaření v oblastech s vysokou přírodní hodnotou
    • ekologické zemědělství
    • zacílená agroenvironmentální opatření
    • kompenzační platby za omezení vyplývající z legislativy EU
  • Zrušit podporu vývozu zemědělské produkce, jež je otevřeně (exportní dotace) či skrytě (platby pokrývající část výrobních nákladů) dotována a vytváří tak nerovnou konkurenci pro místní zemědělce, včetně rozvojových zemí. Stejně tak maximálně snížit závislost na dovozu potravin a zejména krmiv pro hospodářská zvířata.
  • Zavést transparentní jednotný evropský systém značení potravin poskytující podstatné informace o jejich kvalitě, původu, způsobu hospodaření a dopadech na životní prostředí, a tím usnadňující orientaci spotřebitelům.
  • Nadále rozvíjet aktivity místních akčních skupin (MAS) s cílem prohloubit rozvoj venkovského prostředí.
  • Vytvořit kvalitní poradenský systém opírající se o výsledky aplikovaného výzkumu, který bude podporovat dosažení základních cílů SZP po roce 2013.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 16.11. 2010