Každý rok nás Čína "trumfne" o 13 let

16. 11. 2010 / Jiří Hlavatý

Nabil jsem tudíž kritická písmena a čísla do zásobníku a zamířil na pár skutečností, které nejsou bohužel nijak lichotivé a považuji je za jeden z kamenů našeho ekonomického úrazu v ČR. Výsledkem našeho obchodu za toto období je tedy saldo ca. jeden bilion a 50,5 miliardy Kč v naší obchodní bilanci s Čínou a můžeme náš obchodní vztah také definovat takto: Pokud bychom chtěli mít obchodní bilanci s Čínou přibližně na úrovni, která by odpovídala úspěšnému vyspělému státu, musel by objem obchodu, který představuje náš export do Číny za rok, proběhnout každý měsíc a byli bychom s dodávkami stále ještě lehce pozadu.. za naprosté minimum, by potom mělo být považováno dosažení čtyřnásobku dosavadního ročního exportu a naše kroky by měly směřovat k co nejrychlejšímu dosažení poměru 1:2 t.j. 1/2 ročního objemu, který exportuje Čína do ČR s intenzivní snahou o další vylepšování tohoto poměru. V objemu, který uskutečnujeme za posledních 10 let, nás Čína z našeho pohledu každý rok "překoná" ca o 13 let v objemu zboží, které si vzájemně dodáváme na trh. A to bychom teprve mohli začít polemizovat o složení těchto dodávek - kdy ČR vyváží lisovací stroje a granulovaný plastový odpad a Čína poté do ČR plastové hračky. Co bych tedy závěrem dodal? Zadat naše zakázky dálničních staveb Číně - je jednoduché jako pověstná facka - proč ne, ale jen v případě, že hned na prvním místě začneme jednat v zájmu naší země - a to dřív než vypustíme z úst cokoliv o tom, že nabízíme Číně další tržby, a to na téma, jaké dodávky realizujeme do Číny my a o tom, jak budeme uskutečňovat s Čínou dále vzájemný obchod a naplňovat dlouhodobé cíle, jakým je pro nás právě vyrovnaní naší dlouhodobě nepříznivé obchodní bilance. To bychom při jednání s obchodním partnerem, který má pro naši relativně malou zemi tak obrovský potenciál jako právě Čína měli rozhodně považovat za klíčové. O tom, že by se toto vůbec někdy dělo, výše uvedená čísla nesvědčí ani omylem, o to víc ale působí dojmem, že nemáme na svých místech vrcholné kormidelníky hospodářství, ale pouze drahé komparzisty, kteří na vše kývou jako houpací koně. Rozepisovat se o tom, že bychom mohli jít cestou USA a natisknout stovky tun peněz, které bychom Číně předali coby protihodnotu - to by bylo nejspíš na dlouho a nejsem si jist, zda by někdo z nás svedl zařídit, aby se koruna stala rezervní měnou ve které se obchoduje ropa. Přepokládám proto, že nám by takový trik stejně neprošel a proto nezbývá než skutečně při každé příležitosti v zájmu ČR jednat, pokud vůbec máme mluvit o tom, že s Čínou obchodujeme. zanedbávat možnosti vyrábět a prodávat s tím, že když se nám bilion nějak "vysmekne" tak to došetříme tím, že tady škrtnem támhle škrtnem, v tom budeme potenciál, který naše by naše hospodářství postavil na nohy, hledat zcela zbytečně..

Vytisknout