Vyhlídky světové energetiky do  roku 2035:

Bude ropný zlom host, nebo strašidlo u hodovního stolu?

15. 11. 2010 / Tomáš Hyjánek

Samotná MEA byla zřízena v roce 1974 zeměmi OECD po prvním ropném šoku se záměrem, aby shromažďovala informace o ropě a dalších fosilních palivech pro své členy a předešla tak dalším ropným šokům. Česko je členem MEA z titulu členství v OECD.

Zpráva World Energy Outlook není volně k dispozici (recenzent nezamýšlí investovat 120 USD do koupě kompletní zprávy), nicméně klíčové poselství, tabulky a grafy jsou volně přístupné. Na nich je také založena tato stručná recenze.

Zprávy MEA v posledních letech se soustřeďují na 3 klíčové okruhy:

a) Vývoj poptávky po energii vyplývající z předpokládaného ekonomického vývoje

b) Vývoj těžby a energetických dodávek

c) Zmírňující a adaptační opatření potřebná ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů na 450 ppm (450 scenario)

Všechny dále uvedené materiály citují  veřejně přístupnou část World Energy Outlook, pokud není uvedeno jinak.

V posledních letech začala MAE pracovat s několika alternativními scénáři vývoje. Letošní scénáře jsou:

a) Pokračování současného trendu (Current policies scenario)

b) Politická intervence (New policies scenario) -- toto je ústřední scénář letošního roku

c) Klimatická stabilizace (450 scenario)

Vývoj poptávky očekává zpomalení růstu spotřeby z 2 %, což je průměr předchozích 20 let, na 1.2 % do roku 2035. Téměř veškerý nárůst (93 %) pochází od zemí mimo OECD, energetická náročnost ekonomik zemí OECD má klesat. Ve scénáři klimatické stabilizace (450 scenario) klesá v zemích OECD spotřeba ropy natolik rychle, že převýší nárůst spotřeby ostatních zemí. Celková spotřeba ropy v roce 2035 se (ovšem pouze v tomto scénáři) sníží (přibližně o 5 %). Tato část prezentace pro veřejná media také zmiňuje ropný zlom, ve znění titulu článku: Bude ropný zlom u hodovního stolu hostem, nebo strašidlem?

Dny levné ropy jsou pryč. MEA očekává další nárůst cen, při pokračování současného trendu by se cena v roce 2035 dostala přibližně na úroveň dosaženou v červnu 2008 -- 135 dolaru za barel.

Pokud by se ovšem realizoval scénář klimatické stabilizace (450 scenario), ceny ropy by se ve výhledu měly stabilizovat na 90 dolarů za barel. Pouze tento scénář také očekává relativní pokles položky za import ropy v bilanci HDP.

Pro zajímavost, současná čísla jsou (import ropy jako podíl HDP):

• EU -- 1,4 % HDP
• USA -- 1,6 % HDP
• Japonsko a Čína - 1,8 % HDP
• Indie - 3,9 % HDP

Pro země OECD není důležité, kolik ropy se těží, ale kolik je jí dostupné na volném trhu. Není překvapivé, že MAE podporuje argumentaci zemí OECD o nutnosti ukončení subvencí fosilních paliv. Spotřebu (ropy a plynu) dotují především těžařské země, a podíl dotace je až 20 % HDP (Írán) a 30 % HDP (Uzbekistán). Přestože by ukončení subvencí spotřeby značně snížilo emise CO₂, nelze je vzhledem k hlavním aktérům realisticky očekávat. Rusko a Čína spotřebu fosilních zdrojů také dotují, procentuální částky jsou daleko nižší (Rusko asi 2 % HDP, méně než 0,5 % HDP Čína). Pouze Čína dotuje (okrajově) spotřebu uhlí.

Ohledně dodávek fosilních paliv je MAE dlouhodobě optimistická: "zdroje jsou" je její okřídlené krédo.

Klíčový graf ve zprávě

• těžba ze stávajících ropných polí
• těžba z nalezišť, která jsou v současnosti známa, ale zatím nejsou těžena
• těžba z dosud neobjevených nalezišť
• těžba zkapalněného zemního plynu
• nekonvenční ropné zdroje

Ve své zprávě MAE očekává, že pouze někteří ze současných producentů budou schopni těžbu dále zvyšovat.

Nárůst těžby ropy do roku 2035 v milionech barelů denně.

Ze zemí, z nichž nyní ČR ropu dováží, chybí v tabulce Rusko a Ázerbájdžán je zmíněn pouze jako producent plynu. MAE je velmi optimistická ohledně nových zdrojů ropy a plynu v oblasti Kaspického moře.

Ohledně klimatických dopadů energetiky zpráva MAE konstatuje, že Kodaňská konference znamenala promarněnou příležitost: Cena energetických opatření, které jsou zapotřebí k omezení nárůstu globálních teplot na 2 stupně Celsia (cíl Kodaňského konsensu) na příštích 20 let vzrostla oproti roku 2009 o bilion amerických dolarů. Současné přísliby mají za výsledek očekávaný nárůst teplot o 3,5° C a ke zvrácení trendu by se muselo tempo dekarbonizace ekonomiky (relativní spotřeba CO₂ vzhledem k HDP) zvýšit z 1,2 % (1990 -- 2010) na 5,5 % v letech 2020 -- 2035.

Zpráva očekává zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektrické energie z 19 % na přibližně 33 % - při zachování dominantního podílu vodních elektráren na tomto čísle a nárůstu podílu větrné energie. Globální podíl elektrické energie z fotovoltaických zdrojů bude rychle narůstat a dosáhne přibližně 2 % celkové produkce v roce 2035 (slyšte, slyšte). MAE dále říká, že obnovitelné zdroje jsou investičně náročnější než fosilní paliva a jejich rozvoj závisí na vládních podporách. Ty mají dosáhnout přibližně 200 miliard amerických dolarů v roce 2035 (současné číslo je asi 60 miliard), i tak ovšem představují pouze 0,17 % světového HDP. Toto číslo nezahrnuje dodatečné náklady na integraci obnovitelných zdrojů do sítě, které mohou být značné, ale nelze je nyní přesně kvantifikovat.

Celkové nové náklady na dosažení scénáře klimatické stabilizace (jde o stav, kdy globální změna klimatu bude mít kritické následky pouze lokálně) jsou odhadnuty na 18 000 miliard dolarů (tedy asi 40 % dnešního světového HDP), z toho většina musí být investována do roku 2035.

Podíl spotřeby biopaliv v silniční dopravě má nadále růst a dosáhnout globálně asi 8 % v roce 2035.

Zpráva MEA byla letos publikována za téměř absolutního nezájmu světových médií (výjimky Reuters a BBC). Vyvolala ovšem pochopitelně rozruch v kruzích ropného zlomu.

Kjell Aleklett, vedoucí Global Energy Systems Group na Uppsala University a též vedoucí ASPO International (Společnosti pro studium vrcholu těžby ropy a zemního plynu) poznamenává, že MAE nyní realisticky uvažuje pokles těžby ze stávajících nalezišť o 8 % ročně, nicméně ve své zprávě tvrdí, že během příštích 25 let bude nalezeno 900 mld barelů ropy. Při současném tempu nacházení ropy to ovšem znamená 90 let! Do roku 2035 by tak země OPEC vyprodukovaly více ropy, než kolik mají nyní v oficiálně uváděných zásobách, a v roce 2035 by těžily téměř o 50 % více, než nyní. IEA rovněž ignoruje koncept EROEI (energetické návratnosti) a celkové energie (net energy), a tak reálné dosažení růstu spotřeby je ještě méně dosažitelné (kdy například tekuté složky zemního plynu (NGL), kterými se má zejména nahradit ropa, mají nižší EROEI -- a ostatní zdroje jsou na tom ještě hůře). Možná se ale o EROEI dozvíme příští rok tak jako o termínu "ropný zlom", který bylo možné oficiálně zveřejnit až několik let po jeho zavedení (podle IEA v roku 2006, Colin Campbell udává rok 2005).

I tak lze zprávu z pohledu mainstreamových médií hodnotit jako "alarmistickou", což je možná důvod, proč o ní tato média mlčí. Z pohledu komunity ropného zlomu však jde o zprávu žalostně optimistickou (co se týče prognóz růstu spotřeby -- vtipně to znázorňují dva grafy v diskuzi na portálu The Oil Drum). Nelze říci vládám a obyvatelům celou pravdu naráz; MEA zvolila strategii "postupného dávkování".

Aleklett doufá, že absurdita těchto čísel zasáhne inteligentní komentátory a čtenáře a pomůže prolomit politický zákaz zmiňovat ropný zlom.

V tomto případě jde o znázornění scénářů americké EIA (Energetická informační agentura), která je ještě "optimističtější" nežli IEA:

Zdroj: ZDE

Zavěrečný komentář ponecháme na hlavním ekonomovi MEA Fatihu Birolovi, který hovořil v pořadu One Planet rádia BBC World Service:

Zdroj: ZDE

(Autor je spolupracovníkem redakce Energybulletin.cz.)

Vytisknout