Přidat se k tanci

15. 11. 2010 / John Michael Greer

Samozřejmě - jak ukázal John Kenneth Galbraith ještě dávno před tím, než si fráze "cenné papíry podložené hypotékami" našla cestu do nejnovějšího seznamu populárních oxymoronů - inovace v oblasti finančnictví takřka pokaždé znamená znovuobjevení jednoho z několika velmi špatných nápadů, který způsobil ekonomickou katastrofu pokaždé, když byl aplikován; a můžete počítat s tím, že totéž udělá i tentokrát. Přesto má současný zmatek ještě i jiný rozměr, a sice že velká část potíží, které způsobily krach cen akcií tuctu velkých bank, je výsledkem prosté nedbalosti při zacházení s informacemi.

Zákony upravující v USA poskytování hypoték rozumně vyžadují přehled všech transferů práva inkasovat z hypotéky, a vyžadují také lidi, kteří zpracovávají dokumenty týkající se propadnutí hypotéky přinejmenším s letmým pohledem do stohů papíru, jež podepisují. Jen v samotné Americe v milionech případů nebyly tyto velmi jednoduché kroky provedeny, relevantní informace nebyla zaznamenána nebo přečtena, a ekonomika, která se dosud vzpamatovává z otřesu, jenž utrpěla splasknutím hypoteční bubliny, právě dostala další ránu.

Mohli byste si myslet, že informační společnost by si měla vést lépe, ale z dnešního hlediska je tohle normální. V moderním průmyslovém světě většinou jediné fáze životního cyklu informace, kterým je věnována větší než jen letmá pozornost, představují produkce a šíření, a i tehdy jen ve smyslu pouhých kvantit - měřítek, která nerozlišují mezi léky na rakovinu a posledním kolem neúspěšných pokusů Lady Gaga vypadat zajímavě. Ti, kdo trvají na tom, že produkce ještě většího množství informací nás jednou přivede do Utopie, mají sklon přehlížet osud všech těch informací, jakmile odtečou z obchodních oddělení našich informačních továren, a mají sklon věnovat ještě méně pozornosti - pokud je to vůbec možné - původu a osudu informací, jež nejsou produkovány v digitální podobě horlivou prací lidských bytostí.

Je to tento druhý typ informací, který bych chtěl učinit středem nynější diskuse, protože jde o střed řady aspektů projektu Zeleného kouzelnictví. Přírodní svět obsahuje značné množství informací, které v něm obíhají. Umíme z nich přečíst pouze malý zlomek, ale to neznamená, že se bez nich obejdeme; většina toho, co lidské bytosti na této planetě právě udržuje naživu, je funkcí přírodní informační ekonomie.

Existuje libovolné množství příkladů, ale jeden, který mě napadá právě teď, je bohatství informací, jež lze nalézt v semenech jakékoliv volně opylované rostliny. Semena lze chápat několika různými způsoby, ale jeden z nejvhodnějších je považovat je za médium sloužící k ukládání informací. Tak jako ostatní média, za určitých specifických podmínek budou informaci, již obsahují, reprodukovat; stejně jako DVD uchovává informaci v jedné formě, ale prezentuje ji v jiné - například jako film - když ho vložíte do přehrávače a zmáčknete startovací tlačítko, semeno uchovává informaci ve formě DNA, a prezentuje ji v jiné - jako rostlinu - jestliže ho vložíte do vhodné půdy a přidáte slunce a vodu. To co semena coby mnohem pokročilejší informační technologii odlišuje od DVD je samozřejmě fakt, že když si pustíte film, ten nevyrobí nová DVD pro všechny vaše přátele, a už vůbec film v každé generaci poněkud nepozmění tak, že má sklon postupem času vylepšovat zápletku a vtípky.

Naproti tomu semena dělají přesný ekvivalent právě řečeného. Proto když nakloníte nad ruku sáček s osivem a vysypete do dlaně jediné semeno, držíte informace shromažďované po dvě miliardy let. Tak dlouho podle dnešní paleontologie trval proces evoluce genetického kódu živých bytostí příbuzných těm, s nimiž se dnes setkáváme, a každá generace během tohoto nepředstavitelně dlouhého času něčím přispěla k formování malého balíčku genetického materiálu, výživy a ochranných vrstev, kterým říkáme rostlinné semeno.

Bylo by užitečné, kdyby si to uvědomovalo více lidí. Bylo by také užitečné, kdyby si lidé všimli, že různé odrůdy kterékoliv pěstované rostliny velmi často navrch k té dvoumiliardové kolekci dodané přírodou obsahují ještě informace po statisíce let získávané lidmi. Místo toho žijeme ve světě, ve kterém se s mimořádným informačním bohatstvím zachází ještě velkoryseji, než jak velké americké banky zacházejí s dokumenty k hypotékám, a zvlášť když většina komerčních společností nabízejících osivo prodává hrstku neurčitých odrůd zaměřených na nejnižšího společného jmenovatele, produkuje je každým rokem hybridizačními procesy, které obyčejně v další generaci zabrání generativnímu množení. Je to úplně stejné, jakobyste všechny zajímavější knihy ve většině knihoven nahradili stohy identických svazků nějakého nevkusného žurnalistického škváru pojednávajícího o výstřihu Lady Gaga.

Bylo by dost zlé, kdyby ti z nás, kdo farmaří či zahradničí, mohli po celou předvídatelnou budoucnost počítat jen s nepřerušenou dodávkou gagaistického hybridního osiva. Z řady důvodů, počínaje koncem věku levné energie, však s tímhle počítat nemůžeme. Osivářský průmysl je jedním z nejvíce zmonopolizovaných odvětví na světě; naprostá většina osiva vypěstovaného a prodaného v průmyslovém světě pochází od malé hrstky ohromných konglomerátů, a jeho produkce, doprava a marketing vyžadují ohromné množství fosilních paliv. Je zarážející uvědomit si, že bankrot jedné z velkých osivářských společností těsně před setbou na severní polokouli může způsobit, že miliony farmářů nebudou mít přístup k zásobám osiva. A je ještě více zarážející přemýšlet nad mnohem pravděpodobnějším dopadem nejrůznějších finančních a energetických nesnází na dostupnost osiva, jak ekonomika v trvající krizi na sestupné straně Hubbertovy křivky bude narážet na rostoucí náklady na energii, dopravu a zemědělskou chemii.

Naštěstí jsou tu i jiné možnosti, a vyzývám zelené čaroděje věnující se výcviku, aby je prozkoumali. Místo, kde lze začít, pokud už nemáte prosperující zahradu se spoustou tradičních odrůd, představuje jedna nebo více burz osiva a malých osivářských společností, které se věnují zabezpečování dostupnosti starých, nehybridních odrůd pětovaných rostlin. (V České republice takovéto aktivity na nekomerční bázi rozvíjí například Gengel, o.p.s. - pozn. KD.) Měli byste hledat zdroje tohoto druhu, které se starají o staré odrůdy z oblasti, kde žijete a zahradničíte, protože - kupodivu - odrůdy, jimž se na organické zahradě v jakékoliv oblasti daří nejlépe, jsou velmi často ty odrůdy, kterým se v těchto oblastech nejlépe dařilo před vynálezem chemického zemědělství. Nalezení víceméně lokálního zdroje osiva je také užitečné, pokud dojde k dopravním potížím, protože vaše šance dostat se k osivu je o dost lepší, dělí-li vás od zdroje dva okresy, než když je na nejvzdálenější straně kontinentu.

Konečným cílem zkracování dodavatelských řetězců je samozřejmě uchovávat semena rostlin, které sami pěstujete. To je rozhodně cíl, jenž má na mysli každý organický zahradník, ale přinejmenším podle mých zkušeností to není nic, oč byste se měli okamžitě snažit, pokud to není ta poslední možnost nebo pokud už nemáte dost velkou pěstitelskou zkušenost. Každý druh rostliny má vlastní životní cyklus, každá odrůda prochází během životního cyklu vlastními proměnami, a semeno - nástroj, jehož prostřednictvím rostlina vysílá svou informaci do budoucnosti - je často mimořádně citlivé na jemné podněty, jichž si nemusíte všimnout, pokud nedáváte dobrý pozor. K uchovávání osiva s určitou mírou spolehlivé úspěšnosti potřebujete znát životní cyklus, zvyky a potřeby rostliny, se kterou pracujete, abyste semenu poskytli podmínky, jaké potřebuje.

Některé z těchto podmínek mohou být pro nováčka velice nečekané. Semena jistého množství rostlin například potřebují projít periodou opravdu intenzivního chladu, než vyklíčí. Uložte semena těchto rostlin ve vyhřívaném sklepě a na jaře je vysejte, a v daném roce nezaznamenáte žádný výsledek, protože semena čekají na signál, který jim sdělí, že přišla a odešla zima a je bezpečné začít růst. Můžete jim tento signál dát, pokud je uložíte v nevytápěném prostoru, nebo v případě semen, která potřebují dost velký chlad, když je na pár měsíců uložíte do ledničky. Jiná semena mají na povrchu vodotěsný povlak a mohou potřebovat odřít jemným smirkovým papírem. Ještě jiná mají své vlastní unikátní požadavky.

Jsou také rostliny, jež vůbec nelze pěstovat ze semen, nebo které se nejlépe množí jinými způsoby. Například brambory ze semen dobře nerostou - pokud ty vaše necháte dozrát a vytvoří semena, jež nejsou hluchá, což vůbec není jisté, máte zhruba poloviční šanci nezískat polodivokou andskou hlízu, která může, ale vůbec nemusí být jedlá. Místo toho byly brambory po staletí množeny krájením hlíz na kousky, každý s vlastním očkem, a zasazením odřezků do půdy. Pokud chcete pěstovat brambory, měli byste tohle vědět - a potřebujete znát podobné poučky i tehdy, pokud chcete pěstovat mnoho jiných rostlin.

To znamená, že nemůžete uchovávat osivo nebo množit rostliny jinými způsoby bez toho, abyste se toho dost naučili o rostlině, kterou pěstujete, a podíleli se na její ekologii a životním cyklu. Semena nesjou stroje; nemůžete je donutit, k čemu byste chtěli, pokud to není to, co rozvíjela během posledních několika milionů let. Musíte jim vyjít víc než na půl cesty vstříc. Nemůžete se držet v povzdálí a zahalit se do roztrhaných cárů selhávajícího mýtu, jenž dosud příliš mnoho lidí přesvědčuje o tom, že lidstvo je jakousi cizí silou oddělenou od přírody a redukující se na šťourání klackem místo jakéhokoliv hlubšího společenství; musíte vzít své osivo za ruku a přidat se k jeho tanci.

Samozřejmě doufám, že každý budoucí zelený čaroděj udělá právě tohle, tím či oním způsobem. Všechna naše práce na projektu může být z určitého pohledu považována za učení se tomu, jak objevit význam informací poskytovaných nám přírodou, spíše než bychom omezovali informační dietu na často mnohem méně výživnou stravu servírovanou v dryáčnických dávkách různými prostředky masové výroby a šíření působícími v lidské společnosti. Například využívat solární energii úspěšně v malém měřítku nelze, pokud nezpochybníte očekávání, jimž ty z nás, kdo žijí v průmyslových státech světa, naučila třista nebo více let trvající bohatá nabídka fosilních paliv, a nenaučíte se, jak přemýšlet o energii slunečního záření; tak se naučíte, co lze s rozptýleným slunečním teplem provádět, a jak se orientovat v prostoru a čase, abyste ho využili co nejlépe. Vyberte si nějaké jiné odvětví přiměřené technologie nebo ekologického života a zjistíte, že jste na tom stejně - učíte se, co potřebujete, od učitele, který není člověk a nemluví vaší řečí, ale je více než ochoten vést vás při tanci, jemuž říkáme příroda.

Příště budeme hovořit o jiném způsobu, jak se přidat k tanci. Teď bych chtěl studenty zeleného kouzelnictví povzbudit, aby věnovali nějaký čas hledání zdrojů tradičního a nehybridního osiva ve vlastním regionu, a zapsali se do adresářů několika místních katalogů osiva; pokud budete mít příští jaro co do činění se zahradou, měli byste si to naplánovat, a v tom případě budete v zimě potřebovat katalogy. Pokud zdroje osiva, které objevíte, jsou neziskové, pošlete jim pár dolarů darem, abyste pomohli pokrýt náklady na katalog - řada z nich funguje s napjatými rozpočty a kolabující ekonomika způsobila, že jsou tyto rozpočty ještě napjatější než obvykle. Jedna nebo dvě knihy o osivářství mohou také představovat dobrou investici, pokud vaše knihovna už neobsahuje obšírnou informaci na toto téma.

Poznámka překladatele:

Základní informace o množení rostlin lze získat snad ve všech obecných publikacích věnovaných zahradničení. Pokud jde o množení dřevin, některé velmi zajímavé tipy obsahuje kniha Jaroslava Svobody Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodinného statku. Poměrně čerstvě je k dostání překlad podrobné příručky Wolfganga a Marca Kawolkových Množení rostlin - Metody, praxe, tipy.

Článek v angličtině: ZDE

Vytisknout