Stát zneužívá naše daně

1. 11. 2010

Renata Horáková

pokračování cyklu reportáží o fungování českého systému zprostředkování práce státem jako soupisu zážitků a zkušeností s praxí úřadů práce, započatém článkem "Politika podpory zaměstnanosti a sociální síť podle Nečase, Kalouska, Drábka, Schwarzenberga and comp.", "Šikana praktikovaná státem prostřednictvím Kocourkova na úřadech práce" a "Ať se tvá ztracená vláda věcí tvých se k tobě, lide, navrátí...!"

Po nedávném dotazu ohledně proplacení cestovních nákladů za nesmyslný výlet s doručenkou úřadu práce přes půl Prahy jsem navštívila – po roce objevenou – poradnu pro nezaměstnané. O možnosti, požádat zde o konzultaci ÚP informuje letáčkem na malé nástěnce v mezaninu za sloupem schodiště. ÚP sídlí ve druhém poschodí a návštěvník logicky využije jednoho ze tří výtahů, kolem letáku nemá důvod projít. Pracovnice poradny, úředně Job-klubu, byla vstřícná. Dokonce mně věnovala 30 minut nad limit pracovní doby. M. j. mne informovala, že ač pořád ještě čerpám z úspor a tudíž na podporu v hmotné nouzi, tedy příspěvku do výše životního minima 3126 Kč, nárok nemám, mohu pobírat alespoň na příspěvek na bydlení.

Vydala jsem se tedy na úřad městské části, kde bydlím. Už jsem tam před půl rokem jednou byla. Zážitek jsem popsala v příspěvku Politika podpory zaměstnanosti a sociální síť podle Nečase, Kalouska, Drábka, Schwarzenberga and comp. . Když mně tehdy úřednice ale po podepsání příslušných formulářů a seznámení se s mým majtekovým přiznáním objasnila, že na podporu v hmotné nouzi a s ní související dávky ještě nenazrál čas, do oddělení bytového, na protější straně chodby jsem už dál nešla.

Zde mne úřednice i tentokrát, stejně jako poprvé, velmi chápavě vysvětlila, jak předložené formuláře vyplnit a jakými účty doložit, kam zajít pro nezbytná potvrzení. Mou situaci už také prožila na vlastní kůži. Po posledním zážitku na úřadu práce mně dojetím skutečně vyhrkly slzy:

Za dvě poslední čtvrtletí dostanu zpětně příspěvek na elektřinu, plyn, vodné a stočné, topení a teplou vodu, odvoz odpadu.

Kdybych nebydlela v bytě v osobním vlastnictví, byl by i příspěvek na nájem, ten se ale na platbu do fondu oprav společenství vlastníků bytových jednotek v panelovém domě na periferii Prahy nevztahuje. Ještě štěstí, že jsem si z dosavadního výdělku nepořídila třeba rodinný domek s například aktuální potřebou opravy komínu, vodního odpadu nebo protékající střechy...

Při výši mé podpory v nezaměstnanosti jsem na tuto nyní přiznanou dávku měla nárok od okamžiku registrace na úřadu práce před rokem.

Celý dosavadní profesní život jsem poctivě daně platila...

Konzultovala jsem nové zjištění s přáteli a známými, kteří evidencí úřadu práce prošli nebo procházejí rovněž. Všichni nevěřícně kroutili hlavou. Jeden z nich, dosavadní majitel počítačového servisu firmy Apple, který se po úpadku největšího zákazníka na úřadu práce před koncem loňského roku také musel zaevidovat a nyní se rekvalifikuje na maséra, se po odeznění letošní tuhé zimy alespoň na příspěvek na topení v rodinném domku, kde žije sám s 80letou maminkou informoval. Má přece stavební spoření, poučila jej zprostředkovatelka na ÚP.

Při zakliknutí hesla „životní minimum“ na serveru Ministerstva práce a sociálních věcí se hledající dočte:

  • Žádosti o dávky státní sociální podpory je třeba podat příslušnému úřadu státní sociální podpory podle místa trvalého pobytu občana (úřad práce, v hlavním městě Praze úřad městské části). Pracovníci těchto úřadů Vám jistě rádi poskytnou také všechny potřebné informace.

zdroj ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 2.11. 2010