Nesmysly od ministra školství

2. 11. 2010

Už se nechci dívat na OVM. Leda pokud by dotyčný pan moderátor vzal věc lépe do rukou a k panu ministrovi by si pozval oponenta z branže. Ale ne jen vrcholného manažera podniku, třeba taky jen obyčejného mistra. Prostě člověka, který ví , co jeho obor obnáší.

Pořad Otázky Václava Moravce jsem mívala docela ráda, píše čtenářka Jana Karvaiová. Ale časem se z toho stala taková dlouhodobá reality show.

Člověk poslouchal názory toho či onoho politika, přikláněl se k názoru jednoho, druhého. A pak mě napadlo si občas ověřit to, co se v pořadu vydávalo za fakta. A hrůza. Nejvíce mě to trklo ve chvíli, kdy se debaty věnovaly mému oboru (školství).

Pokud někde skoro 30 let pracujete, tak prostě o svém oboru něco víte. Neodrecitujete makroekonomická čísla, ani statistiky, ale víte konkrétně, jaké jsou platy u vás na škole, ve vedlejším městě. Jak jsou na tom s pomůckami, s vybavením tříd, s tělocvičnami. Znáte různé zákony a vyhlášky týkající se vaší práce.

A tu slyšíte z obrazovky totální nesmysly z úst samotného ministra školství.

A je vám skoro do breku, protože se nemůžete vrhnout do obrazovky a říci: "Ale pane ministře, vy jste si to někde ověřil, než jste tady národu podal tuto informaci?" Panu ministrovi Dobešovi se v neděli podařilo udělat z českých učitelů nemakačenky, kteří by rádi dostali přidáno (a on se moc snaží, aby tomu tak bylo), ale holt jinde dělají prý o mnoho více, tak co?

A bum, řekla jsem si. Vzala kalkulačku a začala počítat. Takže podle pana ministra učí čeští učitelé cca 600 hodin ročně. Prý jen učitelé na prvním stupni dělají 800 hodin. No jo, ale já vím, že úvazek učitelů 1. i 2. stupně základní školy je stejný. Dokonce i úvazek učitele na střední škole. Je to 22 vyučovacích hodin týdně.

Když vezmu v úvahu cca 38 pracovních týdnů vyjde mi poněkud jiné číslo než panu ministrovi. A to se jedná o jednoduchou násobilku, ne o kvadratickou rovnici. K odučeným hodinám připočtěme další hodiny strávené přípravami, tvorbou projektů, tvorbou pracovních listů, sběrem dat jako podkladů pro další vyučování atd. a máme tu další hodiny (i když ty se už tak dobře spočítat nedají).

Je to jen jeden jednoduchý příklad, jak je blamována veřejnost. A věřím tomu, že z úst jiných politiků z jiných oborů tam padají podobné, s prominutím, voloviny.

Proti jednomu politikovi sedí jiný a cílem obou není cokoli zlepšit ve svém resortu. Cílem je si přihřát svou politickou polívčičku, ať to stojí, co to stojí. Lidi jsou hloupí. Lidi dnes berou TV nebo internet jako Bibli. Říkali to v telce - je to pravda. Psali to na Facebooku -- je to pravda.

Už se nechci dívat na OVM.

Leda pokud by dotyčný pan moderátor vzal věc lépe do rukou a k panu ministrovi by si pozval oponenta z branže. Ale ne jen vrcholného manažera podniku, třeba taky jen obyčejného mistra. Prostě člověka, který ví , co jeho obor obnáší. Ono by to možná nebylo tak "fundované", ono by se možná tolik nešermovalo statistickými údaji, celonárodní ekonomikou, ale zase by to bylo trochu ze života. A páni politici by se třeba i občas chytli za nos. Nebo ne?

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 2.11. 2010