Dohoda o reformě MMF maskuje nedostatečný pokrok

Slábnoucí Evropa je posedlá paktem stability, její problémy však nevznikly ve veřejném sektoru

26. 10. 2010

...s výjimkou Řecka byly dnešní problémy vyvolány soukromým, nikoliv veřejným sektorem.

O víkendu se ministři financí na schůzce Mezinárodního měnového fondu dohodli na částečné reformě této globální finanční instituce: Evropa přijde o dvě křesla ve výkonném výboru a ta připadnou rozvojovým zemím. USA si schopnost vetovat předložené návrhy nadále uchovají. Ve skutečnosti se ale ve všech ostatních směrech mění jen velmi málo. Výsledkem je, že postavení Evropy ve světě oslabilo - a Evropa navíc dělá vše proto, aby se věci i po ekonomické stránce nadále zhoršovaly, píše deník Financial Times.

EU je stále posedlá pravidly Paktu stability týkajícími se veřejných rozpočtů, která byla formulována před dvanácti lety; od té doby - nehledě na prudkou akceleraci dění ve světové ekonomice, včetně největší krize za posledních 70 let - se jejich znění nezměnilo.

Současné evropské diskuse o Paktu stability se od těch vedených v minulosti prakticky neliší. Nicméně pakt je z hlediska probíhající krize evropských veřejných rozpočtů takřka irelevantní, protože s výjimkou Řecka byly dnešní problémy vyvolány soukromým, nikoliv veřejným sektorem. A pokud jde o samotné Řecko, evropští úředníci věděli mnohem více, než nyní přiznávají, nicméně z politických důvodů pravidla neaplikovali - a ukázalo se, že udělali dobře. A je navíc otázka, co by se vůbec v praxi změnilo, kdyby sankce uvalili. Jaký má tedy probíhající spor o "automatické" sankce vlastně smysl?

V Portugalsku, Španělsku i Irsku byla jen velmi malá část současných potíží generována veřejným sektorem - rozhodující podíl připadá na vrub sektoru soukromému, zejména bankám. Pokud chce eurozóna vyřešit své problémy, nemá tedy žádnou cenu začínat paktem, jenž se jich netýká, ale svědčí pouze o vnitřním boji v bruselských institucích. A ani další návrhy, o nichž se diskutuje, by patrně vzniku krize nezabránily. Poslední změny rušící potenciální finanční garance Bruselu, aniž by umožnily opuštění eurozóny, směřují fakticky k tomu, aby se problémy ekonomicky slabších zemí řešily bankrotem.

Eurozóna má tvrdá pravidla, která jsou špatně uplatňována, nemá efektivní rámec pro řešení nerovnováh v privátním sektoru, a oficiálně zavedla mechanismus podporující bankrot. Krize zřejmě doposud nebyla dost vážná, aby způsobila skutečnou politickou změnu. Pokud nastane další krize, bude patrně již na změny příliš pozdě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Evropská unie
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 26.10. 2010