Emiráty: Irák po odchodu Američanů
27. 10. 2010 / Štěpán Steiger
Rada pro spolupráci v Zálivu (Gulf Cooperation Council) odhaduje, že odchod amerických vojsk z Iráku by mohl destabilizovat celou oblast. Zdroje Rady - pochopitelně beze jmen - sdělily, že všech šest členů došlo k závěru, že odchod amerických ozbrojených sil z Iráku by mohl zintenzívnit útoky al-Kajdy nebo íránskou intervenci. Některé členské státy Rady prý varovaly americkou administrativu a radily, aby odchod vojsk byl odložen. Vysoce postavený zdroj prohlásil: "Spojené státy zanechávají Irák v troskách, jak politicky tak pokud jde o bezpečnost."
Koncem letošního srpna vyjádřila vláda Kataru, který je jedním z "nejspolehlivějších" spojenců Washingtonu v dané oblasti, že je odchodem Američanů šokována. Chálid al-Sajíd, vydavatel vládou kontrolovaného katarského deníku The Peninsula, napsal v úvodníku, že Obama zanechává Irák v troskách. "Opouštět Irák bez silné vlády nejenom přidá další problém v Iráku, nýbrž pro celý Blízký východ", uvedl doslova.
Zdroje z Rady tvrdily, že podobné výhrady sdělily Obamově vládě Kuvajt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Zvlášť znepokojena prý byla saúdská královská rodina dopadem, který americký odchod má na kmeny v západním Iráku, jež jsou spřízněny se Saudy. "Žádné z těchto poselství však nedošlo sluchu," prohlásil zdroj. "Washington chce odejít stůj co stůj, takže kontrolu teď přejímá Írán." Tentýž zdroj dále tvrdil, že stahování amerických vojsk povzbudilo Írán v jeho úsiůí destabilizovat Spojené arabské emiráty. Írán prý se zaměří zejména na Bahrajn a Kuvajt.
Rada pro spolupráci v Zálivu se také obává, že Irák by se mohl stát základnou íránských zpravodajských služeb a sabotáží v Zálivu. Bez amerického "dohledu" prý by íránské Islámské revoluční gardy mohly využít Irák k útokům, jejichž původ by nemohl být vystopován do Íránu. "Celá situace vyvolává obavy - a Američané nic z toho neberou v úvahu," řekl diplomat z Rady.
K těmto informacím ovšem nutno poznamenat: Pokud uvedené obavy existují - což je nejvýš pravděpodobné -, stojí za pozornost, že jde o obavy autokratických, konzervativních režimů. Zprávy o nich proto publikují buď média jako zmíněný vládou kontrolovaný arabský deník nebo média americká nepřátelská vůči Obamově administrativě. Do třetice ještě ovšem z informací vyplývá nejenom, že Obama své rozhodnutí o stažení (značné části) amerických vojsk z Iráku dodržuje, nýbrž i fakt, že mu nic jiného nezbývá vzhledem k tomu, že Spojené státy jsou i vojensky na hranici svých sil.
VytisknoutObsah vydání | Středa 27.10. 2010
-
28.10. 2010 / Konzervativní starosta Londýna Boris Johnson: "Nedopustím sociální očišťování jako v Kosovu"27.10. 2010 / Domovské listy27.10. 2010 / Gorbačov: NATO v Afghánistánu nikdy nezvítězí27.10. 2010 / Ruská armáda se vrací do Afghánistánu27.10. 2010 / Ivo ŠebestíkKdy se probudí mrtvý brouk v českých médiích? Správná odpověď zní: Asi nikdy!27.10. 2010 / Spořivá britská budoucnost jako katastrofický film27.10. 2010 / Ivo V. FenclSlasti, hořkosti i tajnosti z dvacátých sedmých Prix Bohemia Radio Poděbrady (I.)27.10. 2010 / Česká vláda nevládne v zájmu státu27.10. 2010 / Čeští zastupitelé zastupují jen své vlastní zájmy27.10. 2010 / Vícejazyčná výuka je důležitá27.10. 2010 / Důležitá je ale emocionální inteligence27.10. 2010 / Daňová otevřenost v Norsku27.10. 2010 / Epitaf levici27.10. 2010 / Doplňovací volby v USA, Obama a Írán26.10. 2010 / Slábnoucí Evropa je posedlá paktem stability, její problémy však nevznikly ve veřejném sektoru26.10. 2010 / Karel DolejšíMateriály Wikileaks a nová orientace irácké vlády odhalují... selhání, jež je dávno známo2.10. 2010 / Hospodaření OSBL za září 2010