FORUM 2000 v roce 2010

27. 10. 2010 / Jaromír Máša

Ovšem tón, jímž se hovoří o pořadateli tohoto sejití, je snad ještě horší. I kdyby tento podnik sponzorovala tabáková režie, přešel bych to úsměvem jako reminiscenci na jeho dávnou lásku ke kuřivu. Ačkoliv jsem párkrát seděl se studentem Václavem Havlem a jeho spolužákem Milanem Kalousem (literárním vzorem sudujícího ptydepe) před dávnými časy někde poblíže Dimitrovplacu v hospodě, nejsem páně prezidentovým modloslužebníkem, necítím se být o nic menším a horším -- ale ani větším a lepším - než on. Jak se říkávalo: "já pán -- ty pán. Mimochodem, myslím si, že právě toto je ta demokracie.

Byl jsem zatím na Foru 2000 celkem 3x a musím říci, že je to celkem slušné a hezké globální podujatí (abych to trochu nakopl ruským slovem). Irituje, neboli "nadzvedává" mě spíše skutečnost, jak se v našich debatách pohodlně rozvalilo hulvátství. Samozřejmě, každý máme právo nesouhlasit s tím či oním příspěvkem, s tím či oním řečníkem, s tou či onou společenskou událostí, ale abychom deklasovali mimochodem svého vlastního představitele před světem na stařecky dementního brebtu , to je přeci jen trochu moc.

Samozřejmě jsem nebyl na Foru všude. Nejsem přelétavý pták, který vyzobává jenom hrozinky, jsem filolog, tedy mluvomil neboli milomluv a skutečně mě přitahuje komunikace. Z tohoto hlediska vidím politiku, sociologii, filosofii i religio (nebudu říkat náboženství, zažil jsem ještě "nábiko" ve škole), něco takového, co by bylo možno snad označit hledání vzájemné společnosti, moudrosti, společné obce, především spojení (ve smyslu téměř telefonním) či spojování, vazeb (religio je vazba, aby bylo jasno, a to v mnoha významech)..

Mne osobně zaujal právě kritizovaný pan Zakaria, a to v jeho kritice rozvařené rozmařilé roztočové Evropy. Má pravdu, před 20 lety Evropa byla Evropou, dnes je ošuntělým kusem pečeně na talíři svářejících se hladových jedlíků. Ne spolu, ale každý jinam, do svého kouta. A tak všichni ti evropští velepolitikové budou sedět v koutě, snad je tam namoutě najdoutě.

Zaujala mě paní profesorka Saskia Sassen. V pnutí mezi otevřenými a zavřenými sociologickými modely naznačila mnohem více, než snad leckdo pochopil. Ačkoliv jsem jen, jak dí český klasik, "Oh, Exzellenz, ich gratuliere, obwohl ein blosser Böhm" vyměnil jsem si s tou dámou vizitku a pokračuji ve vzájemném dorozumívání a porozumívání.

Také jsem si popovídal s panem Javlinským. K tomu, aby někdo byl elitou, nestačí pouze bourák a bunkr (čímž myslím vilové sídlo) a bankovní sichr, ale pánové, také negratinovaný mozeček. Myslím si, že jeho požadavek na elitní elity a nikoliv ty zabíjačkové by si mnozí měli postavit jako "tvé foto" na noční stoleček.

Abych uvedl ještě jedno pozitivum, které jsem si odnesl vedle babiččiny bramboračky a tradiční kulajdy, nemohu nevzpomenout na pana Satíše Kumára. Jeho událostní připomínka, že nejsme pouze honorificabilitudinitatibusové, ale především júmen bíjingové, byla skvělá.. Jako indolog jsem vždy přemýšlel, jaký rozdíl je mezi mnou jakožto v katolictví vyrostlým Evropanem a nějakým indickým venkovanem vyrostlým v hinduizmu a modlícím se večer k sošce Šivy, Višnua, Kršny nebo Durgy. A došel jsem k závěru, nejspíše bohoslovně zcela chybnému, že žádný: oba se dožadujeme síly, rady, pomoci, souhlasu s tím, co činíme, a zda toho pomocníka jmenujeme tak anebo onak, že to je jen otázka filologie. Pan Kumár mi dal placet. Moc mu za to děkuju.

Mně je úplně jedno, tak říkajíc fuck, co o mně kdo bude prohlašovat.Hodnocení toho druhého je vždy věc velmi ošidná, a proto nás NZ nabádá, nesuďte a nebudete souzeni. Staĺo se u jednoho rozvodu, že 33 let absolutně věrného manželství bylo nazváno neupřímnou láskou. Obávám se, že nic jiného, než záměnu podmětu v předmět nelze u souzení očekávat. Podobných konferencí probíhají na světě celé stovky. Já sleduji třeba Jamestown. Kritika pana Záloma mi například připadá příliš dlouhá. Je mi líto, ale nelze ji dočíst do konce. Je to výlev emocí a nikoliv racionální struktura: mezi slinami a argumenty je určitý rozdíl. Nevím, starším lidem uvolňujeme v tramvaji místo a nedáváme jim stoličku.

Vytisknout