Proč došlo v Německu v 19. století k obrovskému rozvoji průmyslu?

23. 8. 2010

Německý hospodářský historik Eckhard Höffner poukazuje na to, že celé Německo se zdálo být v devatenáctém století posedlé čtením. V Německu se tisklo obrovské množství knih. Z Höffnera výzkumu vyplývá, že na rozdíl od Británie a Francie, Německo zažilo v devatenáctém stoleté bezprecedentní explozi znalostí.

Němečtí autoři neustále psali. V roce 1843 vyšlo v Německu asi 14 000 knih. Na počet obyvatel je to téměř stejný počet knih, jaký vychází dnes. Většina publikací byly akademické studie.

V Británii tou dobou vycházelo ročně jen 1000 knih a to mělo své následky. Höffner se domnívá, že proto Británie přišla během 19. století o své ekonomické prvenství. Do roku 1900 bylo Německo rozvinuto ekonomicky stejně jako Británie.

Höffner zastává názor, že Británie zaostala za Německem proto, že r. 1710 byl v Británii schválen zákon o autorských právech. Ten tam ochromil šíření informací.

Prusko zavedlo zákon o autorských právech až r. 1837, ale protože bylo Německo roztříštěno na množství státečků, nebylo možné prosazovat autorský zákon v celém impériu.

Nakladatelé v Británii bezostyšně zákona o copyrightu zneužívali. Nové objevy vycházely v publikaci s maximálním nákladem 750 výtisků a prodávaly se za tak vysokou cenu, kterou byla často vyšší než týdenní plat vzdělaného dělníka.

Londýnští nakladatelé z toho velmi zbohatli a někteří z nich jezdili městem v pozlacených kočárech. Jejich zákazníky byli bohatci a šlechta, která považovala knihy prostě za luxusní zboží. V těch málo knihovnách, které existovaly, byly knihy na řetězu, aby je nikdo nemohl ukrást.

V Německu v téže době měli nakladatelé plagiátory. Ti přetiskovali každou novou publikaci a prodávali je beztrestně za levné ceny. Úspěšní nakladatelé byli ti, kteří na to reagovali vydáváním drahých vydání pro své bohaté zákazníky a levná brožovaná vydání pro masy.

Tak vznikl úplně jiný knižní trh než v Británii. Bestsellery i akademické publikace byly německému publiku k dispozici ve velkých počtech a za nesmírně nízké ceny.

Velké náklady knih motivovaly vědce, aby publikovali výsledky svého výzkumu. Od začátku 19. století začalo vycházet velké množství příruček pro praktické studium lékařství, průmyslu a zemědělství. Němečtí vědci vydávali traktáty a příručky o chemii, mechanice, inženýrství, optice a výrobě oceli.

V Británii v téže době studovala klasická elita literaturu, filozofii, teologii, jazyky a historii. Praktické příručky, jaké se masově tiskly v Německu, třeba jak sít obilí či kopat příkopy, v Británii neexistovaly.

Po postupném zavedení autorského práva v Německu ve čtyřicátých letech devatenáctého století reagovali němečtí nakladatelé stejně jako nakladatelé britští: snížili náklady a zvýšili ceny.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 24.8. 2010