POZADÍ NOVÉHO PORADCE PŘEDSEDY VLÁDY PRO LIDSKÁ PRÁVA

Co je Občanský institut ?

9. 8. 2010

Co říká výpis základních dat registru ekonomických subjektů v ARES ?

Občanský Institut (dále jen OI) je ekonomický subjekt s IČ: 00538990, vedený jako obchodní firma: OBČANSKÝ INSTITUT s právní formou: 701 - Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) vzniklý 30.5.1990. Statistické údaje říkají, že je veden v institucionálním sektoru: 15000 - Neziskové instituce sloužící domácnostem v kategorii podle počtu zaměstnanců : 6 - 9 zaměstnanců.

Produkce konzervativních myšlenek

Občanský institut je nestátní nevýdělečná organizace se sídlem v areálu kláštera v pražských Emauzích. Působí jako občanské sdružení od roku 1991 a navazuje na pravicově křesťanský okruh disentu kolem Pavla Bratinky, pořádající před listopadem 1989 „bytové semináře“. Její kolektiv tvoří od počátku poměrně úzká skupina lidí - Roman Joch (současný předseda), další známí zaměstnanci institutu jsou Jaromír Žegklitz, Matyáš Zrno, Vojtěch Belling. Významnými externími spolupracovníky institutu jsou zejména filosof Jiří Fuchs, Michaela Freiová, Roman Cardal (bývalý přednášející filosofie na KTF UK), Lukáš Tomko. Spoluzakladatel a do roku 2003 ředitel OI Michal Semín z něj odešel a založil Institut svatého Josefa, stojící napravo od OI. OI často spolupracuje s Mladými křesťanskými demokraty a Mladými konzervativci. V 90. letech byl považován za blízký ODA a rezervovaný vůči ODS.

Činnost

OI sám rozděluje svou činnost do tří hlavních oblastí:

• přednášky, semináře a konference zaměřené na otázky filosofické, teoretické a prakticko-politické; pracovníci OI se podílejí i na řadě přednáškových a publicistických aktivit jiných subjektů a přednášejí na vysokých školách
• vydávání měsíčního Bulletinu OI (překlady článků ze zahraničních periodik či texty přednášek pořádaných OI) Odběratelů tohoto bulletinu je asi 600. Dále neperiodických titulů (Studie OI, monografie a sborníky; díla klasiků konzervatismu a tradičního liberalismu jako Friedrich von Hayek, Ludwig van Mises, Bertrand de Jouvenel; Whittaker Chambers: Svědek o špionážních aktivitách amerických komunistů ve 30.-50. letech)
• provozování veřejně přístupné čítárny s několika tisíci převážně zahraničních knih a časopisů z oboru politické filosofie, politologie, ekonomie, práva, mezinárodní politiky ap. procházející převážné ze zahraniční provenience

OI je veřejnosti znám především články svých členů (Mladá fronta DNES, Hospodářské noviny, Týždeň, rodina.cz a další).

Financování

Jako nezisková organizace je Občanský institut závislý na dotacích z nestátních zdrojů a to jak domácích, tak i zahraničních. Jak vyplývá z výročních zpráv za roky 1998 – 2002, pohybuje se rozpočet OI kolem 2 – 6 milionů korun ročně. Z toho představuje vlastní zisk (prodej knih, konferenční poplatky, úroky) sumu okolo 20 – 80 000 korun ročně.

Hlavní objem financí pak přichází zejména ze zahraničních institucí jako jsou americké nadace Earhart Foundation a William H. Donner Foundation (ta pomohla vybavit knihovnu OI). Část peněz přichází i od českých institucí (Třinecké železárny) a také od několika soukromých dárců, z nichž vynikne zejména jméno jednoho z budovatelů soukromého kapitalismu a otců privatizace Tomáše Ježka.

Z výročních zpráv dále vyplývá, že největší rozkvět zažil Občanský institut mezi lety 2001-2002, kdy jeho příjmy přesahovaly 5 milionů korun ročně.. Rozpočet OI v r. 2004 byl zhruba 4 milióny Kč, z čehož přes 40 % činí mzdové náklady. V současné době se finanční rozpočet snižuje a pohybuje se okolo 2 milionů. Z toho na platy je každoročně vydáváno okolo 500 000 – 700 000,- Kč (čistého).

Helsinská skupina pro lidská práva (British Helsinki Human Rights Group; nejde o známějšíHelsinské výbory a jejich ústřednu Mezinárodní helsinská federace) ve své zprávě o vývoji demokracie v České republice roku 2001 uvedla, že Občanský institut dostával finance od amerického letecké společnosti Lockheed Martin, která nabízela české armádě stíhačky F-16 Fighting Falcon.

Názorové zaměření

Je to skupina, která se v českém prostředí cíleně snaží o rozpracování a prosazení určitých politických myšlenek, přičemž k tomu má vytvořené velmi dobré podmínky. Začínají zpracováváním studií a překládáním textů, čímž si vytváří velmi solidní argumentační zázemí. To jsou schopni dobře „prodat“. Jejich články jsou dobře napsané a dobře vypointované, se sevřenou argumentací a navíc věnující se soustavně několika tématům. Aby ne, když pracovní náplň pracovníků OI je překládat, uspořádávat sborníky, opatrovat knihovnu, psát studie a články, pořádat přednášky a konference... jinými slovy tříbit své názory, vědomosti a argumenty.

To, co dělá drtivá většina lidí z „levicových“ struktur po práci nebo po studiu, případně po obojím, je u těchto lidí obživou. Autorům (převážně Romanu Jochovi a Michaele Freiové) se podařilo vytvořit si poměrně silnou pozici a soustavně se věnovat tématům jako je americká zahraniční politika, situace Izraele, role církve, tradiční rodina, legislativní zákaz interrupcí, práva homosexuálů... Jestliže v prvních dvou otázkách se autoři z OI (konkrétně zde především Roman Joch) liší od „běžných ultrapravičáků“ a velmi vehementně se zastávají jak USA tak Izraele jakožto výsep „svobodného světa“, ve všech ostatních tématech zastávají krajně katolicko-konzervativní stanovisko. Homosexualita je úchylka, do demonstrantů na Global street party se mělo střílet a připomínali Křišťálovou noc, ČR by měla podporovat americkou politiku proti evropské, žádný Mezinárodní trestní tribunál, předmanželský sex je fuj a ruší posvátnost manželství... O potratech nemluvě, ty jsou „největším mravním zlem současné západní společnosti“.

Některé články se vyznačují vysokou ideologickou profilací a aktivistickým laděním. Jádrem konzervativního aktivismu je odpor k moderní uspěchané společnosti, odpor k „levicovým“ ideologiím (které jsou obvykle shrnuty pod označení „komunismus“) a myšlenkám rovnosti, sociální spravedlnosti a ekologického uvědomění, a konečně i odpor k vlivu moderní společnosti na „rozklad tradiční rodiny“. Tato témata účinkují na autory OI jako rudý hadr na býka. Ve jménu obhajoby svých pravd jsou pak ochotni sáhnout až velmi daleko za horizont standardní polemiky.. ..........

Citace, u nichž není uveden jiný zdroj, pocházejí z webových stránek Občanského institutu (většinou byly tytéž texty zveřejněny i jinde).

• kritika (levicového) totalitarismu a levicového liberalismu („schopnost levicové mysli pro sebeklam je neomezená“ R. Joch, 17. 1. 2006) jako jeho bezprostředního pramene
• V zahraniční politice OI patří k předním českým centrům euroskepticismu. Podporuje USA obecně a George W. Bushe jmenovitě, invazi do Iráku („Kdyby byly oceňovány skutky a ne iluze, Nobelovu cenu míru by od roku 1945 každoročně získaly ozbrojené síly USA.“ R. Joch, 17. 1. 2006) a Izrael (resp. politiku vlád Ariela Šarona a Ehuda Olmerta) v konfliktu s Palestinci a arabskými zeměmi („charakter Izraele jakožto (pro)západní liberální demokracie v daném regionu, jež je obklíčena a napadána protizápadními, protiliberálními a protidemokratickými elementy... nejedná se o střet dvou rovnocenných protivníků, nýbrž o snahu uchránit politicky ušlechtilejší společnost proti mnohočetným místním politicky tyranským protivníkům... zápas Izraele za vlastní přežití proti stále neutuchajícím snahám Arabů o jeho zničení“, Závěr bulletinu č. 113, 1. 1. 2001).
• konzervativně-prokřesťanský apologetismus (např. Ateismus – jeho dopad na rodinu, morálku a lidský život, nedokonalou angličtinou – s jednoznačně negativním závěrem; „...celá Pravda nesmíchaná s omyly je jen v Církvi katolické. Proto to nejlepší, co člověk může udělat, je stát se katolíkem.“ R. Joch, 26. 4. 2005), často též s prožidovským nebo protiislamistickým důrazem, sympatie ke kreacionistické hypotéze inteligentního plánu
• konzervativní morálka (pracovníci OI často vystupují proti – údajnému – mravnímu relativismu, nihilismu, politické korektnosti, feminismu a politickým a společenským idejím postmodernismu) přirozené právo chápané jako objektivně existující důsledek lidské přirozenosti.
• nesouhlas s užíváním i propagací antikoncepce („Kondom snižuje integritu a důstojnost sexuálního aktu...“ R. Joch 25. 7. 2005)
• principiální odmítání interrupce jakožto vraždy; OI se výrazně angažuje v českém hnutí pro-life (Hnutí Pro život ČR).
• principiální odmítání eutanazie
• ostře negativní přístup k drogám („Můj osobní názor na drogy? Ty v západní civilizaci tradiční, alkohol a tabák, jsou (v rozumné míře) dobré, zatímco drogy ostatní, ty východní jako marihuana, hašiš, opium atd., jsou trapné. (...) Alkohol je nejen tradicí, ale i symbolem západní civilizace. Tedy té civilizace, která si cení jednotlivce a dospěla k ideálu jeho osobní a politické svobody.“ Roman Joch, HN 1. 4. 2005)
• podpora adopcí a pěstounské péče proti ústavní výchově
• považování homosexuálního soužití za nemravnost – „svazky tolerovat ano; privilegovat, společensky uznávat a státem registrovat – nikoli“. („Ty konzervativní [důvody] říkají, že homosexuální soužití není mravně stejně dokonalé jako heterosexuální, neboť jednou z přirozených funkcí lidské sexuality (vedle např. prohloubení vztahu mezi partnery) je vznik nových generací, k čemuž homosexuální vztah nevede. Navíc jeho společenské uznání povede k požadavku na adopci dětí homosexuály, tedy jejich umístění v pro ně nepřirozeném prostředí. ...mentalita registrovaného partnerství „my něco chceme, proto nám to stát musí dát“ nutně povede k požadavku na uznání incestních vztahů mezi dospělými, jakož i vztahů polygamních. „Já a mé čtyři ženy chceme registrované partnerství, jak to, státe, že nám je nechceš dát?“ Konečným důsledkem tohoto trendu bude odstraňování všech tabu v sexuální oblasti, což povede k ranější a častější sexualizaci dětí. ...Pokud nějaká (privilegia), pak pro svazky, v nichž přicházejí na svět noví daňoví poplatníci...“ Roman Joch, MF DNES 15. 2. 2006; o registrovaném partnerství: „...výkon, spočívající v prostém podlehnutí vlastním sklonům. ...něco, co pro nás nemá žádný význam a na čem není nic, co by bylo hodno obdivu.“ P. Bratinka, 2. 11. 2004)
• nadřazování hodnoty tradičně pojaté rodiny nad jinými způsoby života (kromě celibátu duchovních osob).
• podpora domácího vyučování („Rodičovské zaujetí a láska jsou rozhodujícími činiteli úspěchu domácí školy.“ M. Freiová, 1. 11. 1996)

Kritika

Odpůrci kritizují postoje Občanského institutu jako protiliberální, totalitární, extremistické, fundamentalistické či ultrakatolické (některé z těchto výrazů použili například Michaela Marksová-Tominová, Jan Kasl).

„Gentlemani“ mají právo svrhnout demokracii

citace ze zdroje Netolický: Občanský institut

V textu, který předseda OI Roman Joch přednesl v přednášce „Rytířství a gentlemanství“ se ztotožňuje s typem rytíře a gentlemana jakožto vznešeného člověka, který vznáší v podstatě aristokratický nárok na vládu. Moderní demokracie vnímá jako výsledek nepsaného kompromisu s demokratickou levicí, jehož příčinou byla společná obrana „svobody“ před totalitarismy a jeho podmínkou vůle při této obraně společně umírat. Tento kompromis levice podle Jocha porušila svou nevolí podpořit válku ve Vietnamu. Je ale možné, že jej vypoví i konzervativní pravice, tedy „rytíři a gentlemani“. Dnes podle něj situace vypadá takto:

„...co když náhodou muži současného Západu by ve své většině raději žili na kolenou pod těmi, kdo jim chtějí jejich svobodu vzít, než aby se jim postavili, svobodu bránili, a raději zemřeli vestoje, než se smířili s její ztrátou? ... Znamenalo by to, že civilizace, konkrétně západní civilizace... nemůže mít dlouhého trvání, pokud se tento většinový moderní postoj nezmění a nebude opět nahrazen přístupem klasickým...

Zánik civilizace však nemusí přijít pouze v podobě ovládnutí ze strany vnějších nepřátel a ztráty svobody. Zánik civilizace může přijít i v podobě její vnitřní disintegrace, totiž opuštěním civilizačních hodnot a ctností ve prospěch volného průchodu choutkám a vášním. To by byl rovněž jasný zánik civilizace, neboť bezuzdné panování vášní je pravým opakem civilizovanosti - je barbarstvím – a bez civilizovanosti není ani žádné civilizace.

Ať by však zánik civilizace nastal tím či oním způsobem, výsledek by byl tentýž. Pokud by tedy civilizaci hrozil tento osud, konzervativci by byli zbaveni závazku dodržovat dosavadní demokratický politický konsensus. Za těchto okolností by gentlemani neměli jinou možnost, než odmítnout demokracii, opět převzít vládu do svých rukou a pokusit se v praxi slovem a skutkem obhájit svobodu a existenci západní civilizace. Jinými slovy, nastolit pravicový autoritativní režim.“

Dlouhá citace, ale potřebná. Autor v ní jinými slovy říká, že pokud se „gentlemanům“ bude zdát, že se demokracie dost razantně nebrání vnějšímu ohrožení nebo že dostatečně nectí tradiční hodnoty, je klidně možné nastolit pravicovou diktaturu. Připomeňme si, že tato česká odrůda Pinocheta (který je zatím Pinochetem jen na papíře) se nikdy na žádných seznamech pravicových extremistů neobjevila...

Informace o OI výstižně doplní citace pocházející z Výroční zprávy OI za rok 1999. Stojí v ní: „Všude vidíme nadvládu představy, že svoboda je něco samozřejmého a že pokud ji dnes něco ohrožuje, tak jsou to různí fanatici a obhájci předsudků, kteří by moderní občany opět rádi podrobili různým morálním omezením, zákazům a tabu.“ Domnívám se, že se zde autoři OI nechtěně sami velmi přesně a výstižně pojmenovali"

Zdroje

• 1.http://www.obcinst.cz – webové stránky Občanského institutu (zdroj většiny uvedených citací)
• 2.Občanský institut - Wikipedie, otevřená encyklopedie
• 3. Netolický: Občanský institut

Více o nadaci William H. Donner Foundation ZDE