Co když už nemůžete...?

9. 8. 2010

Já bych řekl, že každý jsme nějaký. Někdo je schopný a aktivní a vydělává na sebe ale přispívá i do společné pokladny. Z té společné pokladny jsou pak podporováni i ti "lenoši" a méně schopní. Bohužel i z vlastní zkušenosti vím, že člověk může "vyhořet" a pak se z aktivního a úspěšného člověka stane troska.

Jenomže okolí vás bere jako simulanta. A můžete mávat lékařskou zprávou, že jste na chvíli mimo provoz, ale stejně to nikoho neobměkčí. V lepším případě o vás začne šeptanda o tom, že jste magor a ti méně otrlí se před vámi začnou ukrývat (co kdyby to bylo nakažlivé nebo jste je nedejbože pokousal).

Stejně tak se vlivem věcí mimo vás můžete stát ze dne na den bezdomovcem. A pak už jedete na kolotoči, ze kterého se skoro nedá vyskočit. Potřebujete peníze pro sebe na jídlo, na oblečení, někdo má i děti na které musí platit a kde brát, když se na vás okolí dívá skrz prsty? No něco málo dostanete na dávkách (pokud máte to štěstí, že narazíte na slušné úředníky), ale tyto peníze nestačí.

A najednou se objeví pán, který vám chce pomoct. Můžete dostat peníze, ale jemu musíte něco podepsat. Smlouvu s ďáblem. Může to být to, že někomu kupujete mobil na splátky, nebo si berete spotřebitelskou půjčku. Sami byste na to nepřišli - udělat podvod, ale ten pán má lákavou nabídku a peníze v ruce. Sice je to jen zlomek toho, k čemu se vlastně zavazujete, ale vy ty peníze potřebujete hrozně moc dnes. Chcete udělat svým dětem radost.

Chtěly koupit nový mobil, zaplatit za školu v přírodě nebo jen prostě potřebují kapesné. A vy jste jim chtěli udělat radost. Povedlo se, ale efekt je krátkodobý.

Děti tu vaší snahu neocení dlouhodobě. Jen pro okamžik než ty peníze zmizí. A po čase za vaši smlouvu s ďáblem přijde trest. V lepším případě exekutor (i když ten pán říkal, že se toho bát nemusíte) v horším i vězení. A pak je propast bezedná. Padáte stále hlouběji a není se kde chytit. Když si najdete práci, tak vám exekutor vezme vše, co si vyděláte (poukazování na platné zákony moc nepomáhá, jste přeci bezdomáč, houmelesák a na ty se zákon nevztahuje).

Ano, jistě je mnoho lidí, kteří si dávky nezaslouží, ale před tím, než všechny tyto lidi šmahem odsoudíme, bychom měli uvažovat, jestli se to nemůže stát i nám. A jak se potom budeme chovat? Budeme ležet ožralí na chodníku a napadat všechny co se nám zdají spokojení a úspěšní? Budeme žebrat? Nebo krást?

Stát (tedy my všichni, neboť to jsou naše peníze, které si vlatně ukládáme pro sebe) by neměl dopustit, aby ti méně chytří a méně schopní byli okrádáni - a pokud se tak stane, tak by měl právo vymáhat tvrdě především na těch, kteří zneužívají hlouposti a lenosti druhých ku vlastnímu prospěchu i za cenu toho, že druhou lisdkou bytost zamáčknou definitvně do bláta. Z úst mnohých politiků zní často věty, že stát se nemá a nemůže starat o ty slabé, hloupé a líné. Ale to je lež. I ten neschopný, hloupý nebo líný člověk má právo na důstojný život. A věřte mi, že i vy můžete zlenivět nebo zhloupnout či přestanete být schopnými. Stačí maličkost. Nemoc, nehoda, náhoda...

Vytisknout