ASYMETRICKĚ SOUPEŘENÍ
15. 4. 2010
LVI│ Prestižní britská zpravodajská agentura Jane's přinesla velmi závažné zprávy o novém ruském zbraňovém systému, který by potencionálně mohl naprosto změnit základy toho, co se dnes ví o protilodních nebo protizemních křižujících střelách. Oním systémem je kontejnerová úprava řízených střel rodiny Club od konstrukční kanceláře Novator. Je to zbraň, která zcela záměrně "porušuje pravidla". Je to zbraň pro multipolární svět.
Nová zbraň jménem Club-K Container Missile System (CMS) představuje jakousi monstrózní podobu „zákeřné střelné zbraně“, jelikož celý komplet je umístěn, dopravován a odpalován ze standardního lodního kontejneru o délce 12 metrů. V loďařském průmyslu se nazývá „forty-foot equivalent unit“ (FEU) a nabízí zcela anonymní možnost dopravovat i rozmisťovat zbraňový systém Club-K. Mateřská firma ruské značky Novator, kterou je korporace Concern Morinformsystema-AGAT, dokonce přímo zdůrazňuje schopnost systému střílet z pozemních i námořních nevojenských platforem s tím, že neexistuje vůbec žádná možnost, jak přítomnost systému zjistit, dokud není střela skutečně odpálena.
Systém Club-K CMS je kompatibilní se třemi existujícími střelami ze série Club, kterými jsou protilodní 3M-54TE a 3M-54TE1 a protizemní 3M-14TE. Zbraň 3M-54TE1 má dolet 300 km a nese hlavici o váze 400 kg. Střela 3M-54TE představuje její zdokonalenou modifikaci, která má nadzvukový druhý stupeň, jenž ve finální fázi útoku zrychluje na rychlost přes Mach 2 (tj. přes 700 m/s), a to ve výšce jen 5 až 10 m nad hladinou. 3M-54TE nese hlavici o váze 200 kg a má max. dosah zhruba 220 km. Minimální dostřel obou zbraní činí 12 až 15 km. Protizemní prvek systému tvoří střela 3M-14TE, která je poháněna proudovým motorem a dopraví hlavici o hmotnosti 450 kg na vzdálenost až 275 km.
Pozn. LVI: Je ale třeba poznamenat, že dostřely a nosnosti všech uvedených zbraní se týkají jen exportních verzí se sufixem E, neboť ty se musejí podřídit Režimu kontroly raketových technologií, který zakazuje vyvážení střel s doletem nad 300 km a nosností nad 500 kg; verze vyráběné přímo pro ozbrojené síly Ruska se podobnými omezeními pochopitelně řídit nemusejí.
Každý systém Club-K CMS disponuje čtyřmi odpalovacími trubicemi, jež se zvedají do svislé polohy jako jeden celek z transportního kontejneru, nazývaného Universal Launching Module (ULM). Systém vyžaduje rovněž řídicí modul (Combat Management Module, CMM) a modul pro dodávku energie a životní podporu (Energy-Supply and Life-Support Module, ES&LSM). Také tyto prvky jsou uloženy ve standardizovaných lodních kontejnerech. Club-K ULM se dá namontovat mj. na obchodní lodě, ploché železniční vagóny či silniční návěsové přepravníky. V krajním případě může nabízet možnost přesného dálkového úderu z obyčejných dopravních prostředků, a to kdekoli a bez jakéhokoli varování.
Propagační materiál pro Club-K předvádí systém rozmístěný „Zemí X“ na jejích železničních, silničních i vodních dopravních cestách, aby mohl uskutečnit kombinovaný útok proti invazní síle připravované „Zemí Y“. Komplet CMS je přepraven do obyčejného civilního dopravního uzlu, kde se naloží na lodě, vlaky nebo nákladní automobily, to vše pomocí běžného civilního manipulačního zařízení. Až do okamžiku odpálení, kdy jsou otevřeny kryty kontejnerů ULM, zůstává přítomnost systému Club-K zcela neprozrazena. Protizemní střely jsou poté zaměřeny proti nepřátelským leteckým základnám a shromaždištím vozidel, při čemž využívají jen data z komerčně dostupných družic a map, a pohybují se po různých trasách a útočí i z nečekaných směrů. Protilodní střely jsou odpáleny z nerozpoznatelných obchodních lodí, aby bez varování zničily blížící se námořní síly patřící „Zemi Y“.
Současný vývojový status systému Club-K není nyní znám, ale jeho klíčové komponenty jsou už jasně prověřeny jinými zbraněmi z rodiny Club. Komplex Club-K je již aktivně nabízen na světovém trhu se zbraněmi a v podstatě představuje další krok ve snahách korporace koncernu Morinformsystema-AGAT vyvinout univerzálně úspěšný zbraňový systém, což nyní dokazují.
Pozn. LVI: Modifikace Club-M je identická se zbraňovým systémem, jenž se zpočátku označoval jako R-500 Iskander-K, což poté vzbudilo mylný dojem, že jde o nějakou variantu balistické rakety krátkého doletu Iskander; skutečnost je ale taková, že Club-M má s balistickou raketou Iskander společný jen osmikolový podvozek odpalovacího zařízení; původní podobu rodiny Club tvoří systémy Club-N pro hladinové lodě a Club-S pro ponorky, které vedle protilodních a protizemních řízených střel mohou vypouštět i torpéda se vzdušnými raketovými nosiči.
Nápad instalovat řízené střely na „civilní“ lodě ve skutečnosti není nový, neboť za studené války se obě supervelmoci zabývaly i možností umístit ponorkové balistické rakety na „civilní“ plavidla. V případě USA měly tvořit součást tzv. Mnohonárodních sil NATO (NATO Multilateral Force) a koncept samotných lodí dostal přiléhavou přezdívku Chameleon, kdežto obdobný sovětský návrh měl oficiální (ač tehdy přísně utajované) označení Skorpion. Vyvíjely se dokonce dvě třídy, a sice Projekt 909 (odvozený od arktických navigačních plavidel Projekt 550) a Projekt 1111 (vypadající jako hydrografická loď). Ostatně existovaly i jisté precedenty v podobě vyzbrojených civilních lodí, které během dvou světových válek používaly obě strany, byť tehdy šlo převážně o „korzárské“ lodě nebo „maskované“ protiponorkové „lovce“, nikoli o nosiče balistických střel s jadernými hlavicemi.
Ani západní, ani sovětské plány se (alespoň oficiálně) nedostaly za hranici výkresů. Naštěstí, mělo by se dodat, jelikož v opačném případě by to mohlo vést k vysoké nestabilitě, zvýšení nedůvěry a rizika propuknutí jaderné války. O to více alarmující je ovšem fakt, že v současnosti se něco podobného zcela veřejně propaguje.
Je nutno důrazně konstatovat, že už jen samotná existence takového plavidla by porušovala snad všechny smlouvy, konvence a režimy o námořní dopravě. Z čistě vojenského hlediska se určitě jedná o velice zajímavý prostředek asymetrické války, ale dá se pouze obtížně domýšlet, jak by na něco takového zareagovaly hlavní světové mocnosti. V každém případě by však šlo o faktor extrémní nestability a nejistoty, protože v rukou „darebáckých států“ nebo teroristů by takové zákeřné zbraně mohly potencionálně způsobit strašlivé ztráty a škody. Taková je ovšem realita dnešního multipolárního světa, ve kterém se slabí chtějí (a mohou) vyrovnat silným a uznávají při tom jen jediné pravidlo:
Concealed carriage Club-K changes cruise missile rules: ZDE
30.1. 2014
USA informovaly své partnery v NATO, že Rusko porušuje klíčovou smlouvu o zákazu strategických střel středního doletu (INF Treaty). Podle zpráv listu New York Times odvolávajících se na vládní zdroje ve Washingtonu Rusko od roku 2008 provádí letové...
28.1. 2014 / Štěpán Kotrba
Přibližování vojenských sil NATO v Evropě k hranicím Ruska vyvolává závažné geopolitické otázky o úmyslech původně obranné aliance NATO, nervózní diplomatickou rétoriku a symbolické, vojenské i ekonomické odpovědi Ruska. Jednou z nich je i umístění p...
16.12. 2013
Ruské ministerstvo obrany je toho názoru, že rozmístění raket krátkého doletu v západní části země neporušuje žádné mezinárodní dohody. Ministerstvo nespecifikovalo, kde přesně byly kvasibalistické rakety Iskander rozmístěny.