EU: 2020 slov proti krizi

15. 4. 2010 / Štěpán Kotrba

Z hlediska politické orientace pozoruhodný dokument opustil dílny Evropské komise s úvodem svého předsedy, bývalého portugalského premiéra José Manuela Durão Barrosa. Preference kooperace před konkurencí ukazuje, kudy půjde Evropa v nejbližších letech. Strategie staví na rozvoji nízkouhlíkových odvětví, na investicích do vývoje nových výrobků, podpoře digitálních technologií a modernizaci vzdělávání a odborné přípravy. Barroso podle ČTK proslul jako pružný politik schopný vyjít se všemi a o udržení soudržnosti se snaží i tento dokument. Jádrem strategie Evropa 2020 by měly být tři priority, které se vzájemně podporují a nabízí podle Evropské komise vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století:

  • Inteligentní růst -- vyvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích.
  • Udržitelný růst -- podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje.
  • Růst podporující začlenění -- podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností.

Rozhodnutí o strategii "Evropa 2020" padlo během první oficiální diskuse vedoucích představitelů EU, která se uskutečnila na summitu v Bruselu.

Ve společném prohlášení vedoucí představitelé uvedli, že souhlasí s většinou bodů navrhovaného plánu, včetně větší koordinace vnitrostátních ekonomických politik s politikou evropskou, rozhodující slovo ale budou mít vlády jednotlivých členských států. Plnění dílčích cílů bude rozpracováno v podrobných plánech, jež mají za úkol předložit vlády členských států. Barroso při prezentaci Strategie 2020 uvedl: „Strategie EU do roku 2020 znamená, že EU bude příštích deset let společně pracovat na překonání jednoho z nejtěžších hospodářských úkolů, kterým Evropa kdy čelila. Promyšlené hospodářství musí být doprovázeno moudrou společností založenou na silných evropských hodnotách. Růst, udržitelné veřejné finance, řešení změny klimatu, sociální začlenění, posílená průmyslová základna a moderní sektor služeb jsou nutností. Jedna oblast posiluje druhou. Během deseti let před rokem 2008 snížila Evropa nezaměstnanost z 12 % na 7 %. V současnosti potřebujeme nové zdroje růstu, které by nahradily pracovní místa ztracená v krizi. V tomto dokumentu jsou obsaženy klíčové prvky, které mohou uvolnit evropský potenciál. Zároveň můžeme zvýšit náš vliv ve světě a na globalizaci tím, že našim partnerům dokážeme, že sociálně tržní hospodářství je nejúčinnější a nejspravedlnější možností. Rádi bychom znali názory zúčastněných stran na naši strategii EU do roku 2020 předtím, než předložíme naše návrhy jarnímu zasedání Evropské rady.“

Komise se domnívá, že strategie EU do roku 2020 by se měla zaměřit na následující oblasti, a snaží se získat různé názory na to, jak dosáhnout nejlepších výsledků.

Vytváření hodnot prostřednictvím růstu založeného na znalostech

Vzdělávání v Evropě se musí zlepšit, a to od předškolní výchovy až po vysokoškolské vzdělávání, s cílem zvýšit produktivitu, podporovat zranitelné skupiny obyvatelstva a pomáhat boji s nerovností a chudobou.

Rámcové podmínky pro inovace a kreativitu mohou být v Evropě stále o mnoho vylepšeny, například modernizací systému práv duševního vlastnictví EU. Měl by být podporován přístup k úvěrům, včetně sdílení veřejných a soukromých zdrojů růstového kapitálu.

EU potřebuje evropský digitální program, díky kterému by se dosáhlo skutečného jednotného trhu online, aby spotřebitelé mohli využívat výhodných cen nabízených v jiných členských státech a malé a střední podniky mohly proniknout na rozsáhlejší trhy. Přístup k internetu a s tím spojené dovednosti se stávají nezbytné pro plnohodnotný každodenní život. „Digitální začlenění“ je klíčovou součástí celkového sociálního začlenění.

Posílení úlohy občanů ve společnostech vstřícných vůči sociálnímu začlenění

Krize „změnila pravidla hry“. Mnoho předkrizových pracovních míst bylo zrušeno a nebude obnoveno.

Evropa nemůže prosperovat, pokud pracovníci nemají dovednosti, aby mohli přispívat k znalostnímu hospodářství a využívat jej. Nabídka by měla lépe odpovídat poptávce, čehož lze dosáhnout mobilitou pracovních sil přes hranice i v jejich rámci a lepším předvídáním budoucích potřeb v oblasti kvalifikací.

Komise je rozhodnuta urychlit program flexikurity a zajistit, aby byl lépe chápán nejen ve smyslu flexibility zaměstnanců, nýbrž také zaměstnavatelů a vlád, jež nesou větší odpovědnost za investice do lidí a za jejich ochranu. Těm, kteří nemohou najít práci, je třeba poskytnout finanční podporu i individuální pomoc, aby opět získali přístup na trh práce.

Budování konkurenceschopného, propojeného a ekologičtějšího hospodářství

Budoucnost přinese vysoké ceny energií, omezování emisí uhlíku a silnější soupeření o zdroje a trhy. To vše jsou rizika, ale také nové příležitosti k vytvoření „nového“ hospodářství EU do roku 2020 se silnou celosvětovou konkurenční výhodou. Nové ekologičtější technologie mohou stimulovat růst, vytvářet nová pracovní místa a služby a pomáhat EU plnit cíle související se změnou klimatu. Na druhé straně, kdyby se Evropě nepodařilo přizpůsobit se výzvám 21. století, znamenalo by to pro ni úpadek.

Aby se podporovaly ekologické inovace a energeticky úsporné produkty a systémy, měly by politiky na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni zahrnovat obchodování s emisemi, daňovou reformu, dotace a půjčky, veřejné investice a zadávání veřejných zakázek a měly by se zaměřit na rozpočet určený na výzkum a inovace.

Evropa potřebuje promyšlenější dopravní infrastruktury, inteligentní energetické sítě v celé EU a v co nejkratší době 100% širokopásmové pokrytí. EU a členské státy by měly spolupracovat, aby provedly správné strategické investice tak, aby byla výroba elektřiny na počátku 20. let tohoto století ze dvou třetin nízkouhlíková a také bezpečnější.

Výroba bude mít i nadále zásadní význam pro budoucí hospodářský úspěch EU. Evropa však potřebuje novou průmyslovou politiku, která klade důraz na inovační kapacity, nové technologie a dovednosti, podporuje podnikání a „internacionalizuje“ malé a střední podniky. Musí se vyřešit přebytek kapacit v některých odvětvích. Naopak poškozená odvětví je třeba podpořit.

Dobrá správa – předpoklad fungování strategie EU do roku 2020

Komise navrhuje, aby strategii EU do roku 2020 řídila Evropská rada, tedy, aby činila klíčová rozhodnutí a určovala cíle vycházející z návrhů Komise. Komise by uvítala, kdyby Evropský parlament hrál podstatně větší úlohu. Zároveň vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby projevily vážný zájem a převzaly odpovědnost.

V konzultačním dokumentu se navrhuje, aby byly v závěrech jarního zasedání Evropské rady v roce 2010 podpořeny tzv. integrované hlavní směry, jež by potvrdily politické priority, které bude třeba provést na úrovni EU a členských států v partnerské spolupráci. Nové hlavní směry by nahradily integrované směry platné podle Lisabonské strategie od roku 2005.

Členské státy by pak měly pro každý z těchto cílů stanovit národní cíle na období pěti let, které by odpovídaly jejich odlišným situacím a jejich výchozím pozicím. Komise a Evropská rada budou každoročně sledovat pokrok dosažený v členských státech a na úrovni EU.

Strategie Evropa 2020 - dokument v češtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.4. 2010