Proč jsou voliči tak zhnuseni?

15. 4. 2010

V Británii se budou 6. května konat všeobecné volby, všechny hlavní politické strany zveřejnily svůj volební manifest a volební kampaň je v plném proudu. Avšak voliči zůstávají nerozhodní a šíří se nezájem a nuda. Lidem je úplně jedno, kdo vyhraje.

Je to proto, že od finanční krize na podzim r. 2008 se svět radikálně změnil, píše ekonomický komentátor deníku Times Anatole Kaletsky. Téměř úplný rozklad globálního finančního systému radikálně změnil politiku v Británii i ve všech zralých demokraciích, a to způsobem, jemuž politikové a voliči zatím vůbec nerozumí.

Finanční krize dokázala, že přežití ekonomiky založené na soukromém podnikání může být stoprocentně závislé na podpoře vlády, ale také, že vláda je stoprocentně závislá na příjmech, které dostává od úspěšných podniků a finančních firem. Tato vzájemná provázanost byla vždycky charakteristickým rysem kapitalistického systému, avšak po dlouhá desetiletí všechny politické strany v Británii předpokládaly, že v politice jde v první řadě o konflikt, nikoliv o spolupráci, mezi trhem a státem.

Levice byla přesvědčena, že jejím prvotním úkolem je rozšířit pravomoce vlády a omezit roli trhů, zatímco pravice chtěla dělat opak.

V novém světě po nedávné finanční krizi však tato politika už nedává smysl, a to z dvou důvodů. Prvním, který ohrožuje sociální demokraty, je to, že alternativa "rozšiřování pravomocí vlády" už není k dispozici, protože vládě došly peníze, nejméně na pět let. Druhým, ještě vážnějším problémem, je zpochybnění konzervativní ideologie. Konzervativci jsou stranou oslabování vlády a posilování trhu, jenže co budou teď říkat, když se ukázalo, že trhy, a to daleko víc než vlády, jsou katastrofálním způsobem nekompetentní, zkorumpované a plýtvavé?

Konzervativci mají vážný problém. Protože ve veřejném mínění je trh nyní stejně tak podezřelá a nepopulární u voličů jako vláda. Po nedávné finanční krizi už neplatí předpoklad z éry Margaret Thatcherové, že trhy a konkurence vytvářejí daleko efektivnější služby než stát.

Voliči si nyní uvědomili, že obojí, trh i stát dokáží napáchat katastrofální chyby.

Británie potřebuje v nadcházejících pěti letech nikoliv méně státu a více trhu, nebo obráceně, ale úplně novou politickou agendu. Musí zkombinovat a adaptovat zásady tržní a politické konkurence, a podporovat tak cíle jako stabilní finanční trhy a čistou energetiku i efektivní sociální služby, cíle, které trhy či státní byrokracie samy o sobě nedokáží splnit.

Zatím však žádná politická strana nepřišla s nápady, které by nahradily starý dualistický konflikt mezi státem a trhem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 15.4. 2010