6. 4. 2010
Nedá mi, abych nereagoval na článek pana Viléma Maršíka: "Kriminalizace kopírování pro vlastní potřebu".
Článek se snaží navodit závist k velkým nahrávacím společnostem, které se pro tento účel velmi hodí. Pro autora článku je samozřejmě příjemnější vše stáhnout bez řádného zaplacení. On je "z obliga", jen si zkopíroval to, co jiný nelegálně vystavil na Internetu. Z toho usuzuje, že on legálně může. Kritizuje zisky soukromých subjektů, místo aby se zamyslel nad podstatou věci, píše Libor Kubica, z nakladatelství BEN -- technická literatura.
Jsem nakladatelem odborné literatury a v současné době překročilo nelegální šíření našich knih prostřednictvím internetu únosnou mez. Celý řetězec šíření má mnoho článků, které finančně parazitují na obsahu našich knih. Ti, kdo nelegálně kopírují a vystavují knihy na internetu, získávají provize z úložišť typu RapidShare nebo UložTo. Warez fóra mají díky vysoké návštěvnosti poměrně vysoké příjmy nejen z reklamy, ale rovněž z provizí. A konečně úložiště profitují z mikroplateb za stahování dat -- opět našich knih. Celé je to jeden veliký byznys, který nás staví do pozice donátorů. Detailně jsem to popsal na webu pirati.ben.cz
Naše nakladatelství zaplatí licenci, překlad díla, redakční zpracování, korektury, tisk a kdovíco ještě. A poté, když čekáme na návrat vložených prostředků, nám kdosi výsledek naší půlroční až roční práce "znárodní". A panu Maršíkovi se nelíbí platit -- vždyť on si jen zkopíruje naši knihu pro jeho vlastní potřebu. Kde je úcta k práci autorů a nakladatelů?
Mnoho softwarových pirátů studuje informační technologie. Většina z nich odmítá pochopit jednoduchý příklad. Když budou po celý rok pracovat na nějakém počítačovém programu, zainvestují do vývoje svůj čas a peníze, a pak přijde někdo, kdo jejich konečný produkt začne šířit napříč celým internetem. Kde pak vezmou peníze na splacení půjček?
Nejvíce křičí nejen někteří profesoři, ale také studenti vysokých škol. Jako jeden muž všichni varují před zákony omezující kradení. Ale když jde o ně samotné, tváří se jinak. Dovolte proto jednu zkušenost:
V rámci některých grantů EU lze získat peníze na tvorbu vlastních výukových materiálů.
A tak učitelé seskenují různé (naše) učebnice a výsledný kompilát má sloužit jejich studentům. Zděšení nastává tehdy, když mají výsledek této své práce volně zpřístupnit také ostatním školám: "To přeci nejde, my jsme na tom strávili rok práce, přeci to nedáme někomu jen tak zadarmo!" -- toto je autentický příběh, který ukazuje, na jakém stupni je povědomí o autorském právu na školách v ČR. A přitom narozdíl od nás na tvorbu výukového materiálu získali dopředu peníze. Tím chci ilustrovat, jak je celý systém postaven "úplně na hlavu". Platíme daně, které posílá náš stát do Bruselu, kde z toho sponzorují legální pirátství.
Mezi časté argumenty pirátů patří údajná nedostupnost díla. Ale jak naše praxe dokazuje, piráti často šíří právě tato díla. Ta, která jsou už zpracovaná do digitální podoby, i když jsou k mání (za poplatek nebo dokonce i zdarma). Důkazem tohoto mého tvrzení jsou filmy, které dostanete v trafikách za pár desetikorun -- bez ohledu na to, že jsou relativně levné, přesto se šíří jejich nelegální kopie přes různá warez fóra. Já mám k dispozici jiné statistiky a odlišné zkušenosti než pan Maršík. A stejný pohled na věc má převážná většina českých nakladatelů odborné literatury. Zjišťujeme, že každý jiný si s obsahem našich knih může v ČR (a zvláště v SR) beztrestně dělat co chce. Jako obranu jsme založili web http://pirati.ben.cz, kde budeme společně s ostatními nakladateli čelit "moderní zlodějině".
Při své loňské stáži v Irsku jsem byl překvapen povědomím o nelegálním stahování mezi lidmi. Při rozmlouvání s irskými kolegy jsem nenašel nikoho, kdo by vlastnil přepálené CD s hudbou nebo DVD s filmem. Když to jde v takové vyspělé zemi jako je Irsko, proč to nejde u nás?
V původním článku jsem nepravdivě nařknul VUT Brno, své tvrzení jsem neměl podloženo řádnými důkazy, jednalo se jen o zprostředkované informace, které jsem považoval za hodnověrné. Jak se poté ukázalo, bylo to celé jinak. Za své vyjádření se proto veřejně omlouvám.
Vytisknout1.8. 2014 / Štěpán Kotrba
Programová neujasněnost, do extrémů dohnaný vnitrostranický formalismus hraničící s šikanou vedení, bezuzdně cynický trolling části členské základny, integrace "zelených" a "sorosovských" agend - to vše je dnes Pirátská strana po odchodu jejího char...