Svět regionů

6. 4. 2010 / Milan Dubský

rozvoje schopných směny, unifikací v různých oblastech např. měny, legislativy, technických i právních norem, rozšiřujícími se obzory vzdělání, vědy, techniky, gramotnosti a informovanosti. Tento proces je již v chodu, ač není tak zřetelný a není doposud obecně vnímán, vědci, politiky a státníky, jako řada jiných tendencí a zákonitostí, které na naší planetě a v lidské společnosti probíhají. Je tomu tak pro množství faktorů, které se vzájemně ovlivňují a jejichž tvary, formy a obsahy nejsou zcela přesně definovány, natož jejich podíl ve složitém souboru světových i lokálních přírodních i společenských vektorů..

Vznik těchto regionů se děje a bude dít v souladu s jejich ekonomickým vývojem a rozvojem. Je a bude to proces dlouhodobý. Je a bude ovlivňován přírodou tj.místem na Zemi, přírodními silami a poznanými i dosud nepoznanými zákonitostmi, vymíráním živočišných i rostlinných druhů, přemnožením např. druhu Homo sapiens, ale i jiných a jejich ne vždy pozitivním působením na okolní svět. A ovšem také cílevědomou lidskou aktivitou, která nemá ovšem tak dlouhodobé a trvalejší účinky jako dříve jmenované faktory.

Velikost regionů nebude stejná. Bude se vždy přizpůsobovat potřebám jejich obyvatel a občanů, aby to stačilo k uspokojování jejich potřeb v souladu se stupněm jejich vývoje, inteligenční úrovní, strukturou organizace a samosprávného vládnutí. Nebude silných států a velmocí, které mezi sebou soutěží a posléze bojují o dosažení dominance nad stále větší částí světa, ne li globální. Již nyní je průkazné, že tento způsob jednání a chování lidské společnosti, tak jak existuje ve formacích států a různých uskupeních, lidské společnosti neprospívá.

Jeho atributy jsou války, sociální nerovnost, nerovnoměrné rozdělení surovin, zdrojů a bohatství, nehospodárné zacházení s nimi, koncentrace majetku a moci v rukou malé vrstvy, která nemá a ani nemůže mít potřebné vlastnosti a kvality řídit a ovlivňovat společnost, politiku, hospodářský, technický, vědecký a humanitární proces, který by vedl k maximální toleranci lidí a skupin mezi sebou, ke správnému pochopení role a postavení člověka v přírodě, jejíž je součástí na planetě Zemi.

Ta se stala v epoše současného stupně techniky, dovídat se např. v jednom a témže okamžiku vše, co se děje a odehrává na zcela jiném místě zeměkoule, / informační společnost/ jedním celkem, který si nelze rozdělovat silou, ať již jsou instrumenty takového jednání vojenské, finanční, surovinové, populační často zaobalené do náboženských, ideologických či jiných rouch. Silné, velké státy, velmoci ani jejich seskupení nebudou moci vnucovat svoje pojetí světa a politiky těm druhým, slabším. Taková cesta v době A, B a C zbraní by vedla jenom k zániku, anebo k velice dlouhé době vznikání opět snesitelných podmínek života na této modré planetě. Při sebemenších pokusech zvrátit logický vývoj světa a společnosti vedl a vede vždy k poškozování principů demokracie a svobody, které si člověk jako "vrchol", byť možná relativní, na vývojovém stupni tvorů fauny, je schopen uvědomovat.

Regiony by tak mohly být nejvyšší úrovní samosprávných celků.

Vytisknout