NACIONALISMUS NA VŠECH STRANÁCH

Rakouský prezident nic nového neřekl

5. 3. 2010 / Richard Seemann

Zítřejší shromáždění landsmanšaftu, kde hlavní projev pronese prezidentka světového adventistického rozhlasu, členka předsednictva Rakouské ligy pro lidská práva dr. Eva Maria Barkiová, se koná každoročně jako vzpomínka na generální stávku sudetských Němců v březnu 1919 proti jejich začlenění do ČSR. Ta byla vyhlášena u příležitosti zasedání rakouského parlamentu ve Vídni, který již 22. listopadu 1918 prohlásil zákonem 26 tisíc čtverečních kilometrů československého území za součást Rakouska. Do tohoto teritoria byla zahrnuta i města Brno, Jihlava a Olomouc. Demonstrovalo se v ulicích a na několika místech došlo ke srážkám demonstrujících Němců s československými ozbrojenými silami, jimž padlo za oběť 54 lidských životů. Z dnešního hlediska jde bezesporu o politováníhodné ztráty, ale v tehdejší době ozbrojené složky nebyly vybaveny současnými technickými prostředky a při srážkách s demonstranty používaly i střelné zbraně. Odpovědnost však ležela především na německé straně, která vyvolala tyto občanské nepokoje. Několik měsíců poté 10. září 1919 mírovou smlouvou podepsanou v Saint Germaine se Rakousko definitivně vzdalo nároků na části českého teritoria a uznalo de iure samostatnost Československa.

Každoroční rituální zasedání ke "Dni práva na sebeurčení" by bylo i letos zaznamenáno pouze okrajově, ale předvolební období jak v Rakousku, tak i u nás mu dalo mimořádný politický náboj. Heinz Fischer obhajuje prezidentský úřad a dnes je zřejmé, že jediným vážným protikandidátem mu bude 25. dubna kandidátka krajně pravicové Svobodné strany Barbara Rosenkranzová. Ta již oznámila, že je pro zrušení zákazu působení nacistických organizací a je známá tím, že rozhodně vystupuje proti dekretům československého prezidenta.

Fischer se však zatím veřejně vyslovil k prvnímu problému a odmítl její názor, že zákaz omezuje svobodu slova. Prohlásil, že nikdo nezakazuje vést neškodnou diskusi, ale zakazuje, aby NSDAP, SA, SS a na ně navazující organizace se mohly zakládat. Rovněž nelze schvalovat zločiny, které se staly za nacionálního socialismu. Jeho názor podporují obě koaliční strany, sociální demokraté a lidovci. Ti prohlásili, že je pro ně nepředstavitelné zrušení současného zákona. Předseda Svazu seniorů, bývalý předseda parlamentu Andrea Khol za téže stranu konstatoval, že kandidatura Rosenkranzové je nepřijatelná. Představitel Zelených Werner Kogler ji obvinil, že není ani schopna přiznat, že existovaly v třetí říši plynové komory.

V diskusích dekrety zatím nepřišly na pořad dne, avšak na východních hranicích Rakouska se včera objevily ozbrojené hlídky gardové jednotky spolkového vojska. Procházejí demonstrativně pohraničními obcemi se zdůvodněním, že spolu s policií chrání obyvatelstvo před blíže nejmenovanými zločineckými živly z východu. Před televizními kamerami jim již poděkoval vídeňský starosta Michael Häupl, který bude obhajovat v letošních zemských vídeňských volbách svoji funkci. Naši řidiči nemohou tedy počítat s tím, že rakouská policie omezí svou kontrolní činnost, alespoň do skončení volebních kampaní. Jak dopadnou vídeňské volby, ukáže budoucnost. Pokud jde o prezidentské, nikdo nepochybuje, že i v druhém šestiletém období bude vládnout Heinz Fischer. Je to i v našem zájmu.

Vytisknout