Konference "Evropa jako cíl?", aneb Kritika versus politika

5. 3. 2010 / Karel Dolejší

První příspěvek konference přednesl Prof. Oskar Krejčí, který se zaměřil na otázky evropské bezpečnosti interpretované z geopolitického a geoenergetického hlediska. Evropa se podle něj v nejbližších letech v důsledku probíhajících změn mezinárodního poměru sil přestane počítat k okrajovým regionům centra světového systému a bude stále více marginalizována. V rámci změn se bude stále více měnit v oblast, jejíž směřování bude ovlivňováno silami vycházejícími z jiných regionů. Změny mohou podle Krejčího dosti pravděpodobně nabýt násilného charakteru, přičemž příčiny potenciálních ozbrojených konfliktů lze zhruba rozdělit do tří kategorií:

• Příčiny obecně mocenské - Od stávajícího Pax Americana se přechází k jakési obdobě systému mezinárodních vztahů suverénních států modelované podle Vestfálského míru. Podle Krejčího mohl možná model Pax Americana potenciálně fungovat lépe než multilaterální uspořádání, byl však příliš zjevně zneužíván a jeho provozovatelé podlehli klamu, že je možno dospět k technickému řešení politických problémů. Proto dominance USA v mezinárodních vztazích vedla k chaosu, jak o tom svědčí probíhající války v Iráku a Afghánistánu. Multilaterální uspořádání, k němuž se v současnosti kvůli úpadku amerického vlivu vracíme, sebou ovšem ponese problém konkurenčních nároků, které mohou být řešeny i násilím.
• Příčiny energeticko-bezpečnostní - Krejčí zastává tezi, že legitimita amerických politických elit se fakticky neodvozuje z demokratických voleb, ale z uspokojení nároků středních vrstev. Proto je třeba snahu zajistit USA privilegovaný přístup k energetickým surovinám z "velkého Středního Východu" (samotný Střední Východ + Střední Asie) považovat za konstantu americké zahraniční politiky, která vede k obdobě strategické Velké hry mezi USA a Ruskem. V této hře jde především o kontrolu největší části známých zásob ropy a zemního plynu. Někteří analytici považují válku v Gruzii za první ozbrojený konflikt vyvolaný zmíněnou hrou.
• Příčiny etnicko-mocenské - Demografické změny a migrace přinášejí posuny v etnickém složení jednotlivých národních států s potenciálem vyvolat konflikt kvůli nárokům na etnické hranice. 18% délky pozemních hranic mezi státy a dokonce 38% hranic námořních je aktuálně předmětem konkurenčních nároků.

Podle názoru Oskara Krejčího by se iniciativa Ne základnám měla po zrušení projektu brdského radaru zaměřit na obecnou problematiku jaderného odzbrojení, které má v bezpečnostních kruzích USA a Ruska, ale i v širším mezinárodním společenství, v současnosti dosti širokou podporu.

přednáška prof. Oskara Krejčího - 17,4 MB Windows Media Audio WMA

Hosté z Bavorska, Jürgen Wangler a August Ballin, se podělili o své zkušenosti s občanským odporem proti rozšiřování sítě základen amerických aeromobilních sil a s tím spojenému nadměrnému hluku z vrtulníkové dopravy a necitlivých stavebních zásahů do krajiny. Kromě tradičních velikonočních mírových pochodů se občané zaměřují především na hromadné podávání stížností bavorským zemským úřadům. Výslovně se zmínili o přeshraniční spolupráci s českou obcí Jince a jejím starostou Josefem Hálou. Hostům tlumočil RNDr. Miroslav Prokeš.

vystoupení Jürgena Wanglera a Augusta Ballina - 5,5 MB Windows Media Auio WMA

Po krátké prezentaci a zhodnocení minulé činnosti iniciativy Ne základnám z úst jejího mluvčího Jana Májíčka následovala vystoupení zaměřená na technickou stránku problému protiraketové obrany Evropy (PRO).

Vystoupení Jana Májíčka - 4,3 MB Windows Media Audio WMA

Ing. Bedřich Růžička, CSc., exaktně představil problematiku rozdělení balistických raketových systémů země-země do jednotlivých výkonových kategorií dle amerického pojetí (rakety krátkého doletu, středního doletu, dlouhého doletu, rakety mezikontinentální; kategorizace použitá v nejznámějších sovětsko-amerických dokumentech o kontrole strategického zbrojení je poněkud odlišná), i dle ruského pojetí, problematiku možných letových drah balistických mezikontinentálních raket, a v takto nastíněném rámci analyzoval akutnost údajné hrozby Evropě ze strany severokorejských a íránských raket. Na okraji analýzy mimoděk vyvrátil některé mýty, které se ujaly v rámci někdejší debaty o brdském radaru (jako například tvrzení, že není reálné odpalovat balistické rakety proti směru zemské rotace). Přesto závěr zněl, že přinejmenším v nejbližších sedmi až deseti letech nebude íránská raketová hrozba Evropě reálná, a hrozba korejská nemá vůbec žádné vyhlídky na to, aby se někdy reálnou vůbec stala.

přednáška Bedřicha Růžičky - 6,3 MB Windows Media Audio WMA

Štěpán Kotrba v následujícím příspěvku navázal zhodnocením reálnosti hrozeb íránských balistických raket. Zpochybnil přitom "oficiální" hodnoty doletu a dalších taktickotechnických dat MRBM Šaháb-3, uváděné zjevně manipulativně dlouhá léta jedním jediným analytikem z americké GlobalSecurity.org, které vyvrací němečtí, a dokonce i izraelští analytici. Podrobně je téma pojednáno v článku Lukáše Visingra a Štěpána Kotrby z listopadu 2007 pro armádní technický měsíčník ATM "Šaháb: Rakety tisíce a jedné noci" a zčásti i v článku Karla Dolejšího z dubna 2008 "Raketový poplach Jane's - Znamení úpadku kdysi nezávislé instituce". Pokračoval přehledem vývoje radarových vysílacích/přijímacích (T/R) modulů od první generace galiumarsenidových (GaAs) ke třetí generaci galiumnitridových (GaN), nastíněním možností výrazných změn výkonových parametrů do té chvíle "malých" radarů, mj. AN/TPY-2, který Američané poskytli Japonku a Izraeli, či typu dnes už zrušeného European Based Radar (EBR) plánovaného pro Brdy, a s tím spojenými možnostmi využití. Kotrba uzpozornil, že i v americkém vojenském rozpočtu na FYY2010 je stále položka EBR aktivní s cílem operačního nasazení do 4Q 2012. Z analýzy vyplynulo, že sledování nepřátelských balistických raket je v případě výrazně zlepšených výkonových charakteristik pouze jednou z poměrně širokého spektra možností - vedle ovlivňování atmosféry či ionosféry, mikrovlnné komunikace, rušení cizí komunikace a ničení cílů. Stručně nastíněna byla problematika rozlišení radarů - radiolokačního sledování letící bojové hlavice radary pracujícími na různých vlnových frekvencích. Okrajově byla zmíněna možnost obcházení systémů protiraketové obrany prostřednictvím technologie STEALTH, pseudobalistického manévrování hlavic, aktivního rušení a vytváření fantomových cílů, nebo například využitím mezikontinentálních letounových střel s náporovými motory, což nyní v době mezinárodně bezpečnostního bezvládí při neexistenci základních smluv mezi USA a Ruskem je možné.

přednáška Štěpána Kotrby - 11,9 MB Windows Media Audio WMA

Konferenci uzavřel příspěvek místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Lubomíra Zaorálka (ČSSD) věnovaný obecné bezpečnostní politice. Podle Zaorálka je marginalizace Evropy, kterou Krejčí považuje za v zásadě jistou, největším nebezpečím, jaké perspektivně našemu kontinentu hrozí. Poslanec je obecně přesvědčen, že bezpečnostní hrozby Evropě mají nevojenský charakter (migrace, klimatické změny, terorismus) a představují podle něj impuls pro posilování společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. ČR by se podle jeho názoru měla aktivně podílet na tvorbě nové strategie NATO, a v jejím rámci na redefinici transatlantické vazby. Za znepokojivý Zaorálek označil fakt, že patrně nemáme rámec a instituce ani pro řešení otázek, v nichž mají USA a Evropa jednoznačně společný zájem. Stručně nastínil "intelektuální uchopení" zahraničněpolitických priorit Obamovy administrativy a označil je za příležitost k překonání mrtvého bodu, na němž se transatlantické vztahy ocitly v době úřadování administrativy George W. Bushe. V této souvislosti kritizoval nedostatek iniciativy na evropské straně a jmenoval několik nedostatků, které by podle jeho názoru měly být překonány - a to i aktivitami samotné České republiky, aby se zabránilo marginalizaci EU v mezinárodním systému. Příspěvek se nesl převážně ve znamení obecného konstatování nedostatků, aniž by obsahoval náznak jakéhokoliv konkrétního návrhu řešení.

přednáška Lubomíra Zaorálka - 8,8 MB Windows Media Audio WMA

Odpůrce amerických základen na českém území Zaorálek jistě nepotěšil tvrzením, že se obecná problematika protiraketové obrany (PRO) nyní stala součástí agendy NATO, a názorem, že ČR by se měla aktivně podílet na formulaci této problematiky a na jejím začleňování do nové strategie Aliance.

Diskutující v publiku se nejvíce zajímali o podrobnosti občanského odporu proti základnám v Bavorsku a metody možného řešení mezinárodních konfliktů, ale vyjádřili také obavu z toho, že kauza americké základny v ČR vlastně nebyla zrušením brdského radaru uzavřena a další vývoj amerického protiraketového systému může znova způsobit destabilizaci systému mezinárodní bezpečnosti. Nejčastějším projevům nesouhlasu čelil Lubomír Zaorálek, kolem nějž se ještě po skončení oficiální části programu shromáždila skupina velice kriticky naladěných účastníků konference. Bylo víceméně zřejmé, že se v někdejší koalici začíná objevovat pnutí mezi těmi, kdo zůstali principiálními kritiky strategické protiraketové obrany, a těmi, pro něž se toto téma s výměnou v Bílém domě stalo v zásadě stravitelným a vidí ho snad dokonce coby nástroj podepření chátrajícího mezinárodního postavení Starého světa - čímž se paradoxně velmi přibližují úvahám svých nedávných protivníků-proponentů radaru v Brdech, jen s tím rozdílem, že opustili neudržitelnou halucinaci o strategickém partnerství USA-ČR.

závěrečná diskuze s Lubomírem Zaorálkem - 4,8 MB Windows Media Audio WMA

Veřejným výstupem z konference se stala následující rezoluce: