Gefilte fish s Ehudem Barakem

5. 3. 2010 / Vít Rossignol

Ač byla Christiane Amanpour opatrná a rozhovor probíhal v přátelském souznění, na všechny klíčové otázky se formálně dostalo. Gaza, Goldstoneova zpráva, programová nezadržitelnost budování osad na palestinském území, lidská práva, íránské jaderné nebezpečí, vražda pohlavára Hamasu v Dubaji jako státní politika...

Opozici představovala jen, k svému hostu ohleduplná, Chrisitiane.

Zamlčení určitých skutečností je totéž, jako úplná lež, v oblasti mediální působnosti zcela určitě. Je určitá "doba pozornosti", kdy lze něco zpochybňovat, pak člověk detaily zapomene, ale názor si formuje z dojmu, který zůstal. Také chytré názvosloví, vyvolávající podprahové asociace, které evokují mravní a hodnotové zařazení posluchače a tvoří žádané souvislosti, patří do výzbroje moderní žurnalistiky už posledních 100 let - ale je součástí řízení současné "demokracie". Média a ameri-demokratická forma vládnutí se vzájemně potřebují a podmiňují.

Operace Gaza byla "obrana proti tisícům" raket (domácká výroba) posledních let (které zabily snad desítku lidí). Ale fakt, že plně vyzbrojení vojáci neměli s kým bojovat, z ní udělalo trestnou výpravu proti civilistům. O zvěrstvech a porušování elementárních lidských práv ani slovo.

O fosforových pumách (porušení všech konvencí, nelidská zbraň), ani slovo.

Goldstoneova zpráva, podle Baraka "nepochopitelně jednostranný", byl nějak mimo plán, soudce Goldstone (působí v JAR), je sám Žid a tedy v základu pro-izraelský člověk, mezinárodní specialista na lidská práva; nezpochybňuje právo na odpověď palestinským domácím raketám obecně, ale zpochybňuje tak zjevně cílený masakr neozbrojených obyvatel, že ho zařazuje do kategorie válečných zločinů.

Bývalá ministryně Cipi Livni ve stejném pořadu uznala, že na ni byl vydán zatykač v Londýně pro totéž. Je prý ochotná vypovídat, ale osudu Radovana Karadžiče se asi nebojí.

Nové osady. Ty nelze omezovat, Izael by tím omezil svobodu. "Když chce developer něco postavit (osadu - nutná je podpora státu) a koupí od někoho pozemek (nejprve vyvlastněný Palestincům, jak jinak), tak bychom omezovali jeho práva. A pak mohli prohrát i u Nejvyššího soudu!"

Skutečností ale zůstává programová etnická čistka: "Máme přesvědčivé důvody se oddělit od Palestinců!", říká Ehud Barak, "jsme pro 2 státy vedle sebe, ať také mají svou vlajku a hymnu, ať si tam demokraticky hlasují!" Ale jaký možný stát? Na každém vršku je osada-pevnost, má vodu, silnice, potřebnou infrastrukturu, se zákazem vstupu pro Palestince. Palestinské vesnice jsou obehnány vysokou zdí berlínského typu, kličkující palestinskou krajinou a oddělující obyvatele od jejich polí, jiných vesnic a hlavně, nových osad.

Časté zákazy vycházení, všude kontrolní stanoviště / průchody, kde mladý voják despoticky rozhoduje i nejmenší, běžná lidská rozhodnutí jiných, jestli propustí dál, do nemocnice, školy nebo vůbec domů! Autentické záběry ukazují neobvyklou hrubost a ponižování takto ovládaných. Za vlády premiéra Ehuda Baraka programově vznikaly velké, nové osady na palestinském území, zatímco se "jednalo" o zastavení jejich výstavby...

Barak pozoruhodně přiznal (co ale většina uvažujících dávno ví), že nukleární útok na Izrael nehrozí (to chvíli pracovalo jako strašák pro veřejnost), ale co hrozí a ohrožuj Izrael, je obrovské zvýšení prestiže, vlivu a dominance Íránu v regionu.

Naši "pro-radaristé" strašili skoro stejně, zelení.. kníže, jeho apologisté, i zastydlí trampové, co nezpozorovali, že "Amerika" není stejná jako dřív, že se hodně změnila a mění...

Vliv Ehuda Baraka nelze podceňovat. Je schopen spoluzaranžovat diskriminující světové sankce. Existují informace, že za své funkce premiéra, při jednání s prezidentem Billem Clintonem (za návštěvy ve Washingtonu), používal takového nátlaku, že nebylo jasné, kdo vlastně řídí rozhovor, vyhrožoval m.j. vlivem v Kongresu, k blokaci či nastolování agendy pro Clintonovu administrativu tak či onak důležité. Byla z toho (mediálně utajená) diplomatická aféra.

To je AIPEC v akci, zvané též "pro-Israeli lobby", které prý nemá větší vliv na politiku USA, než jiné lobby.. AIPEC je hlavním co- sponzorem ve většině kampaní do obou komor - podle postojů k politice Izraele - s důrazem na Senát . Ať už je to takto vážné, nebo ne, zahraniční politika obou JE zcela společná.

K Dubaji, přes různé urgence, říkal Barak s úsměvem jen jediné: "Neřeknu Vám k této věci nic". Ale zkušenosti ze zpravodajské činnosti má. "Musím něco upřesnit, Christiane. Nikdy jsem osobně nezabil Palestince jako takového, vždy to byli teroristé, vraždící nevinné lidi". Bývalý ministerský předseda, dnes místopředseda vlády, podle pořadu osobně zabíjel v akci, v přestrojení za ženu..

K novému označování mešit jako izraelských historických památkek (možná bývalá synagoga, možná dle nálezu staršího kamene), s nově omezeným režimem vstupu atd., řekl Barak velmi málo. Podle některých jde o program odstraňování ne-židovských náboženských symbolů a palestinské prezence vůbec. V jedné z nich, Ibrahimi mešitě v Hebronu, postřílel jistý Baruch Goldstein z New Yorku 29 lidí při modlitbě před 16 lety, připomínka tedy nebude. Označení vždy provází anexace objektu a obchází tak Gaza-Jericho dohodu, přenášející správu území na lokální arabskou autoritu.

Hillary Clintonová se na tiskovce, při zmínce "vážných jednání o vážných světových problémech", žertovně a roztomile zavázala, že za účelem vykázání nějakého jednoznačného úspěchu, uspíší dodávku 9 barelů tradičního pokrmu "gefilte fish" z Illinois do Izraele, pro nadcházející svátky Pesach.

Vytisknout