Irák v předvolebním chaosu

5. 3. 2010 / Daniel Veselý

V Iráku se 7. března, tj. tuto neděli, uskuteční parlamentní volby, které rozhodnou o budoucím politickém kurzu země, zatímco se americké jednotky budou odtud postupně stahovat. Ačkoliv se o situaci v Iráku moc nepíše a nemluví, o kvetoucím a osvobozeném státu, jenž na amerických křídlech nedobrovolně přijal západní demokracii, nelze ani v žertu hovořit. Pouze týden před volebním aktem přišlo přinejmenším třicet lidí o život během tří sebevražedných atentátů v bývalém povstaleckém centru ve městě Bakúba a o den později dalších devět v Bagdádu. Američtí a iráčtí představitelé varují, že povstalci se budou snažit volby narušit sérií podobných atentátů.

Přestože Barack Obama v předvolební kampani sliboval, že všechna vojska z Iráku stáhne do května tohoto roku, jakmile byl zvolen do úřadu, od tohoto slibu ustoupil. Před několika dny velitel amerických sil v Iráku generál Ray Odierno otevřeně hovořil o tzv. plánu B, podle nějž může být oficiální scénář, týkající se stažení 46 000 amerických vojáků z celkového počtu 96 000 do srpna tohoto roku a definitivního odchodu všech vojáků do koncem roku 2011, ohrožen.

Americký viceprezident Joe Biden v souvislosti s rostoucími násilnostmi v Iráku dokonce prohlásil, že po částečném stažení vojenských sil v srpnu zde Spojené státy budou pokračovat ve vojenských operacích - a to tak, že zbývající američtí vojáci "budou stále těmi, kdo dovedou dobře střílet a pátrat po zlých chlápcích." Thomas Rick z vlivného Centra pro novou americkou bezpečnost na stránkách listu New York Times vyzval prezidenta Obamu, aby letos stahování bojových jednotek zpomalil, a také se vsadil, že v příštích čtyřech letech bude v Iráku operovat ještě 30 000 amerických vojáků.

Irský novinář Patrick Cockburn píše, že Málikího vláda nechala v ulicích Bagdádu instalovat řadu billboardů s nápisy jako "Žádný návrat BAASistických zločinců" či "Pomsta BAASistům za to, že vás utlačují", ale jen málo plakátů slibuje řešení nezaměstnanosti, problémy s elektřinou a se službami. Podle Cockburna ale nic takového nehrozí; naopak existují politické rozpory uvnitř irácké šíitské většiny. Cokoli se v zemi stane, koalice šíitů a Kurdů nejspíš bude vládnout dál, protože reprezentuje 80% populace, tvrdí Cockburn.

Americký historik a expert na Střední Východ Juan Cole, jenž na rozdíl od drtivé většiny západních novinářů čte arabský tisk, poukazuje na předvolební machinace, které jeho slovy mohou z voleb učinit masivní frašku jako minulý rok v Íránu a Afghánistánu. Kupříkladu list Al-Hayat, říká Cole, publikoval článek o tom, že si Sadrovo hnutí stěžuje na vládní zatýkaní svých aktivistů s tím, že tyto aktivity mají ovlivnit nedělní volby. Stejný list také píše, že se na volebních lístcích objevilo 800 000 "imaginárních voličů". Poslanec a člen Irácké národní organizace Quasim Da'ud pro Al-Hayat uvedl, že jeho strana odhalila četné případy předvolebních podvodů. Jako důkaz mu posloužil fakt, že je Nezávislá vysoká volební komise pod silným vládním tlakem. Podle Dau'da se na těchto machinacích podílí i premiér Málikí, čímž zneužívá svůj úřad. Irácký premiér také rozdělil půdu a další prebendy kmenovým lídrům a loajálním osobám, tvrdí Da'ud. Kritizuje rovněž čistku premiéru nenakloněných důstojníků v armádě. Málikí však oznámil, že do ozbrojených sil přijme vojenský personál čítající 20 000 BAASistických důstojníků z Husajnovy éry. Tento krok ale řada jeho odpůrců vnímá jako předvolební populistický kalkul. Přesto si však Málikí a jeho vládní strana Dawa v irácké politice stále udržují pevnou pozici.

Trable týkající se volebního procesu se také silně dotýkají iráckých uprchlíků.V Sýrii žije zhruba milion Iráčanů, v Jordánsku několik set tisíc, v Egyptě a Libanonu po 50 000 a kolem 40 000 ve Švédsku. Tisíce uprchlíků žijí v dalších zemích. Jelikož jde o značnou část irácké populace včetně špičkových lékařů, učitelů a jiných odborníků, každý jejich ztracený hlas celý volební proces citelně naruší.

Útok na USA, Afghánistán, Irák
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 5.3. 2010