Dzurinda skončil, na řadě je Topolánek

3. 2. 2010 / Karel Klimša

"Tento krok robím predovšetkým preto, aby volebná kampaň bola o ľuďoch, o programoch a o skladaní účtov Robertom Ficom a jeho vládou. Druhým dôvodom je nádej, že moje rozhodnutie prispeje k stmelení opozície a k tesnejšej spolupráci. Ak chceme, aby Slovensko nastúpilo po volbách iný kurz, aby sa vrátilo na cestu slušnosti, na cestu boja s korupciou, na cestu hladania riešení ako privodiť hospodársky rast, potrebujeme vytvoriť súčasnej vláde alternatívu", zdůvodnil nepřesvědčivě své rozhodnutí M. Dzurinda. To rozhodnutí bylo překvapením pro všechny. Dokonce i pro ty, kteří již dlouho žádali, aby odstoupil a netáhl stranu dolů. Politolog Miroslav Kusý uvedl, že tak měl učinit už v souvislosti s prezidentskými volbami, ve kterých se vyprofilovala Iveta Radičová. Potvrdila tak, že nejvíce preferenčních hlasů, které získala ze všech kandidátů SDKÚ v minulých parlamentních volbách v roce 2006, nebylo náhodných. Že slovenská pravice našla novou tvář. "Namísto toho, aby elegantně vycouval a předal veslo Radičové, tak ji s pomocí svých věrných odepsal", míní politolog Kusý.

Strana se tak před volbami, které předseda NR SR Pavol Paška vypsal na sobotu 12. června, ocitla ze dne na den bez přirozeného lídra. O tom, kdo jím nyní bude, musí rozhodnout primární volby 27. února, kterých se podle stanov účastní všichni členové strany. Nejčastěji se vzpomínají dvě jména -- exministr Ivan Mikloš a prezidentská kandidátka Iveta Radičová. Ať tak či tak, slovenská pravice je v útlumu, v agónii, je rozhádaná a nese na sobě tíhu sociální zkušenosti, kterou lidé za jejího vládnutí získali. Slovensko si hlasitě vydechlo, když Mikuláš Dzurinda po osmi letech musel odevzdat vládu. Nová zkušenost s vládou Roberta Fica je mnohem přívětivější. Svědčí o tom i všechny průzkumy veřejného mínění. Ficův Smer má znatelně vyšší preference, než byl jeho výsledek v minulých volbách, ve kterých získal 28,1 % hlasů a 50 mandátů ze 150. V lednu by podle agentury MVK získal 42 %, což by znamenalo 67 poslaneckých mandátů, a podle agentury Focus 41,4 % a 66 mandátů. K vytvoření vládní koalice by již nepotřeboval dva, ale jen jednoho partnera.

Překvapením posledních měsíců je raketový vzestup nové strany Sloboda a solidarita (SaS), která teprve v březnu oslaví své první narozeniny. Teprve na sklonku uplynulého roku se začala vynořovat nad 5 procentní hranici. V lednu jí MVK přisoudila 9,2 % a za Dzurindovou SDKÚ zaostala o pouhé dvě desetiny procenta. Byla to anomálie, ojedinělé vybočení, anebo jasný signál, že se rodí nová silná pravicová strana. Její předseda Richard Sulík není žádný nováček. Od roku 2002 radil ministru financí Ivanu Miklošovi, ministryni práce Ivetě Radičové a krátce i ministru financí Jánovi Počiatkovi. Je považován za autora nechvalně známé daňové reformy Dzurindovy vlády, která zavedla tzv. rovnou daň. Mnozí nespokojení a vylekaní pravicoví voliči přebíhají od SDKÚ k Sulíkovi. "Začíná být jasné, že Dzurindova politická hvězda pomalu, ale jistě vyhasíná a Sulíkova právě vychází", hodnotí situaci sociolog Pavel Haulík.

Co bude na slovenské politické scéně dál ukáží nejbližší týdny. Naznačí, zda Dzurindovo teatrální gesto, které učinil jen pár dnů před svými 55. narozeninami (nar. 4.2.1955), pomůže SDKÚ chytit druhý dech. Zda přispěje k semknutí se pravicových stran do jednotného šiku proti nebezpečí Ficova "kryptokomunismu",jak vytrvale píší média,která už dlouhý čas suplují roli skutečné opozice. A také - a to je poměrně důležité - zda se podaří Hrdličkově KSS oslovit slovenskou veřejnost a získat solidní pozici, která by jí umožnila promlouvat hlasitěji do politiky a pomáhat hájit zájem obyčejných lidí. Nebude to jednoduché, současné preference se pohybují okolo 2 procent. Strana však na nedávné celostátní konferenci schválila, zdá se, velmi kvalitní kandidátku, s řadou odborníků, starostů obcí, odborářů i aktivních mladých lidí. A také srozumitelný volební program, který reaguje na to, co lidi na Slovensku trápí, čeho se obávají a dává i východiska. KSS se prostě na volební kampaň odpovědně připravuje a co je důležité, je vidět na veřejnosti. A to přesto, že média jsou často nedoslýchavá a postižená slepotou! Jsem přesvědčen, že i premiér Fico by přivítal levicového partnera v reálné slovenské politice.

Vytisknout