Podivná televizní diskuse o českém zdravotnictví

2. 2. 2010 / Petr Wagner

V úvodu se pan náměstek Šnajdr i paní ministryně věnovali dalším úkolům. Zejména zmiňovali vyhlášku o standardech léčebné péče. To má zahrnovat věcné a personální vybavení patřičných oddělení. Vybavení na patřičné kvalitě. Ani nelze dostatečně zdůraznit, jak správná a silná je to myšlenka.

Ovšem každý cíl vyžaduje ke svému dosažení jistou logistiku. V našem případě finanční zdroje na vybavení, mzdy kvalitního personálu a v neposlední řadě logistické zázemí školství, které takový personál vyprodukuje.

O tom ovšem zástupci ministerstva nehovořili. Důvody jsou lidsky pochopitelné. Peníze nejsou, ani na přístroje ani na špičkové odborníky, o školství, které se mění každých pár let ani nemluvě.

Řeklo by se opomenutí. Ale tak tomu není. Je to úmysl. Pomohu si příkladem: jde zhruba o to, kdyby ministerstvo dopravy chtělo řešit problém přetíženosti komunikací zákazem provozu automobilů starších pěti let a řízení řidiči, kteří nemají alespoň mistrovskou výkonnostní třídu v automobilových závodech. Jistě to omezení dopravy by se v televizi vynechalo aby zbyla jen "skvělá" myšlenka. Protože její realizace by k omezení vedla samo sebou. A o totéž jde ve zdravotnictví. Nově zrozená a uznaná supercentra rozhodně nebudou mít kapacitu na převzetí všech nemocných, a tak se ušetří.... Na nemocných a získá na provizích pro vyvolené při nákupech dokonalé techniky a léků.

Další dvě skupiny, totiž léky a nemocenskou, bych si dovolil spojit.

Nejprve něco faktů. Počet vystavených neschopenek poklesl zhruba o třetinu proti roku 2008. Počet vydaných balení léků zůstal stejný jako v roce 2008.

Jelikož se nedá předpokládat pokles nemocnosti z roku na rok o třetinu a počet vydaných balení léků to potvrzuje, naopak se předpokládat dá, že nemocní lidé chodí dále do práce. Ta data je ovšem nutno ještě korigovat o živnostníky a dále vysoko placené osoby, jež do neschopnosti nejdou a raději si berou dovolenou. A tak místo odpočinku a regenerace jí používají na marodění.

I když se zvýšil horní strop pro nemocenskou, pořád je rozdíl mít na měsíc 75 000 Kč nebo 15 000 Kč. Při dnešním způsobu financování spotřeby na dluh (leasingy, hypotéky, kreditní karty nebo spotřebitelské úvěry) by totiž neschopenka velmi snadno vedla k osobnímu bankrotu a návštěvě vždy pohotových exekutorů.

Samozřejmě dopady této zjevné reality na zdravotní stav populace se budou sčítat za léta. Je to typický příklad zdůraznění jednoho aspektu věci. Ve skutečnosti zcela nepodstatného a naopak zatíženého obrovskými budoucími riziky.

Pokud mělo být cílem zamezení simulací a zneužívání... To opravdu chce pan náměstek a paní ministryně říci že třetina lidí na neschopence byla simulanty? No, ale tak vážné obvinění by skutečně nějaká fakta zasluhovalo!

Takže počet balení léků vydaných za roky 2008 a 2009 byl takřka totožný. Ne již tak cena. Průměrná cena jednoho balení v roce 2008 byla cca 215 Kč v roce 2009 cca 235 Kč. V roce 2007 cca 175 Kč. Takže zde máme dva fakty. Za léky se utrácí stále více. Počet balení stagnuje. A úhrada pojišťoven za léky klesá.

Ve světle těchto faktů se tvrzení pana náměstka a paní náměstkyně, totiž, že úhrada nemocných se nezvyšuje, se jeví na pomezí zázraku. Pojišťovny dají méně. Nemocní dle tohoto tvrzení stejně nebo méně a celkově se dá víc.

Jestli tohle není zázrak, tak snad jedině je to utajený spon

zorský dar našich multimiliardářů. A to ještě při takových pikanteriích jako nákup Tamiflu a Relenzy do státních rezerv pro případ epidemie prasečí chřipky za vyšší ceny než jsou běžné v maloobchodě lékáren a o dost vyšší než jinde v Evropě. A očkovací látky navrch.

Mimochodem výdaje na léky v rámci našeho zdravotnictví tvoří cca 30% všech peněz. Rovněž nepřehlédnutelný primát.

No když pan náměstek prohlásil, že "dotlačil" Státní ústav pro kontrolu léčiv, takto jemu podřízenou instituci, k práci na cenotvorbě, tak můžeme očekávat změnu. V souladu se svými zkušenostmi si vypůjčím citát G. Greena: "změna bude! K horšímu!"

No a tak jsme postoupili k chřipce. Šílené krávy ani ptáci již netáhnou, tak to odnesli Mexičané a po jejich protestu čuníci. Zde byla argumentační výbava ministerstva pro mne podivná. Týkala se samozvanosti kdekoho, dokonce i pana prezidenta, ale především kolegů.

Osobně jsem netušil, že v medicíně se člověk stává odborníkem jakýmsi jmenováním někoho jinak, že je samozvanec... Vyjadřovat se veřejně negativně k práci kolegů a jejich odbornému názoru je v rozporu s etickým kodexem a vyžaduje velmi dobrou argumentační připravenost.

Očkování je skutečně velmi mocný nástroj. V některých případech. Tetanus například. Ale i jiná onemocnění byla vymýcena u nás nebo ve světě na základě očkování.

Nicméně ne na každou nemoc je vhodné. Protože je prostě nedostatečně chránící. Rovněž pro zabránění rozsáhlé epidemie je potřeba dosáhnout jisté proočkovanosti populace -- množství oočkovaných lidí. U kapénkového přenosu to bývá okolo poloviny až dvou třetin populace. Jinak je to při rozsáhlé epidemii na nic.

Ale pan hlavní hygienik jistě disponuje patřičnými matematickými modely založenými na inkubační době a pohybu obyvatel v patřičných profesích. Snad jenom dodat klasické Kochovo kriterium o průkazu původce onemocnění -- musí se u daného onemocnění najít a musí být schopen zpětně u zdravého toto onemocnění vyvolat.

Hodnotit bezpečnost či nebezpečnost očkovací látky nelze na základě tak krátkého intervalu jejího používání. Prostě proto, že řada nežádoucích efektů zejména v oblasti centrální nervové soustavy se může projevit až za roky. To, že paní ministryně věří, že je bezpečná je irelevantní. Víra patří do jiných profesí. Ostatně je tam nejvyšší místo v Čechách momentálně volné...

V Čechách je do deseti lidí, kteří zemřeli a měli prokázán pouze virus této chřipky. U dalších byla jiná závažná onemocnění. A už se uvažuje o povinném očkování. Docela by mne zajímalo, jakou silou by bylo možné takový nesmysl prosadit. To by si snad nenechali líbit ani Češi.

No už snad skončím. Podivného překřikování, vytahování víry a samozvanců, úšklebků a pohrdavé arogance jsme si užili až dost. Stejně jako skákání do řeči a slova promiňte při přerušování od pana redaktora. Co naopak chybělo, byl přehled, věcnost a zřetelná orientace v problematice. Ta s sebou totiž nese i schopnost nacházet řešení.

Naše zdravotnictví a nemocní si tu trapnou komedii opravdu nezaslouží. Snad bych to bral se Shakespearovským názvem "Jak se vám líbí". Ale přiznejme si: na to ten televizní kus neměl ani náhodou...

Vytisknout