POZNÁMKA NA OKRAJ:

O rozboru přírodních vzorků, neboli Matematika je výplodem lidského myšlení

14. 10. 2009 / Uwe Ladwig

Hans Meinhardt a Alfred Gierer, vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční biologii v Tübingenu, se zajímali mimo jiné i o schránky mořských plžů -- a přišli přitom na matematický vzorec, který nepopisuje pouze jejich vzorky, ale také úplně jiné přírodní a společenské jevy. Holger Dambeck o tom psal na serveru Spiegel Online a poskytl mi tím námět k této poznámce, protože podle mého přitom podlehl základnímu, ale dost rozšířenému omylu o vlivu matematiky...

Když jsem četl Dambeckův článek, vzpomněl jsem si na profesora Westphala, od nějž jsem kdysi vyslechl přednášku z ekonomie a který pracoval na výkladu ekonomického vývoje s pomocí zhruba stovky matematických rovnic. Tehdy jsem se ani nedivil tomu, že to pro minulost sice tak nějak vyšlo, ale pro přítomnost to nikdy nefungovalo. O možnosti předpovědi delší budoucnosti tehdy ani nebyla řeč.

Westphalovi a jeho studentům bylo ovšem jasné, že individuální lidé nejednají ani vědomě, ani nevědomě podle těchto matematických rovnic, že by matematika mohla jen pomoci popsat to, ce se stalo a -- s dost velkým optimismem -- co by se mohlo stát.

Dambeck ve svém článku ale argumentuje tak, jako kdyby ti mořští šneci dokonce měli matematické znalosti a jednali podle nich. Mělo mu být ale jasné, že příroda jako taková nemá vědomí a ovšem také ne znalosti o matematických vzorcích, ačkoliv ovšem nejen lidé, ale také některé jiné bytosti dovedou počítat a podle těch výsledků jednat. Příroda obecně ˝nejedná˝ cílevědomě, a tedy také ne podle matematických vzorců. To, co se stane, se nicméně dá popsat s pomocí matematiky -- ale to je jiná věc a dojemná ukázka lidské vynalézavosti; nebo myslíte, že ne?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 14.10. 2009