Rudí jakobíni

29. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

Mladá fronta Dnes předvedla názorně nikoliv "investigativní", ale zpravodajsko-provokativní reportáž, ve které dvěma oslími můstky spojila tři osoby: lidovce Ladislava Šustra, který se nikdy netajil afinitou k Sazce a prosazováním zájmů hazardu (Kalouskovi lidovci měli ke zbrojení a hazardním hrám vždy blízko..., i Šustr v minulosti, dříve než pracoval za roční odměnu přes 900 000,- Kč pro Sazku, pracoval ve Zbrojovce Brno), moulovitého komunistu Čeňka Milotu, zabývajícího se ovšem profesionálně nejen provozní ekonomikou, ale i sponzoringem KSČM, a "nebezpečného liberála" Jiřího Dolejše. Ten nabourává stereotypní mediální vidění komunistů jako krvežíznivých mocichtivých sadistů stalinistického typu. Rozeberme si ale, jak jednání probíhala ve skutečnosti, co z nich redaktor vytvořil s nůžkami v ruce a co se dostalo na veřejnost.

Milota jednal s domnělým lobbistou celkem třikrát. Nejdříve chtěl jako příznivce komunistů darovat straně peníze. O lobbingu nebyla řeč. Benák se představil jako sympatizant, který řádně platí daně, je majitelem heren, chce dát KSČM 1 mil. Kč. Nicméně nechtěl být se stranou spojován, tak hledal jiný způsob. Není prvním ani posledním podnikatelem, který tímto způsobem podporuje politickou stranu. Obecně je několik způsobů, jak obejít "darovací smlouvu" se zveřejněním jména dárce. Používají je všechny politické strany bez výjimky. K tomu mají všechny strany založeny speciální "stranické" akciové společnosti (většinou na správu stranických nemovitostí).

  • 1. Dedikovaný výnos: Podnikatel se rozhodne věnovat straně deset milionů ročně (částka je uvedena jako příklad). Tento dar si odečte jako náklady na své podnikání.
    • Zaměstná několik osob, které pro něj nepracují, ale pracují pro stranický sekretariát či poslance. Peníze berou od něj - ať už formou faktur, či mzdy nebo smlouvy o provedení práce. Vzhledem k tomu, že všichni asistenti všech poslanců jsou zcela oficiálně placeni na "švarc systém" jako OSVČ, nikdo se nepohoršuje nad ničím.
    • Členství v dozorčích a správních radách - jiná varianta předchozího bodu.
    • Hradí některé náklady za stranu (koupí či půjčí automobily, hradí benzín, hradí telefonní účty, koupí notebooky, hradí dopravu na akce, náklady na výrobu propagačních materiálů ap.), které jsou anonymní a lze je jen stěží vystopovat kontrolou.
    • Krátí tržby v hotovosti (restaurace, hotely, ubytování, cestovní ruch). Peníze v hotovosti jsou spravovány pro stranické účely.
  • 2. Převod akcií či jiného majetku po cenou: Podnikatel udělá prostřednictvím několika osob záměrně ztrátový obchod, rozdíl ceny nákupu a prodeje akcií je příjmem stranického bosse. Používá se zejména pro operace s nemovitostmi či pozemky.
  • 3. Výhodný nákup akcií a další burzovní operace: větší měřítko předchozího bodu - někdy i s použitím inside tradingu
  • 4. Převod vlastnictví firmy: Podnikatel prodá celou, pro tento účel vyčleněnou firmu. Vtip je v tom, že na účtech firmy či v jejich aktivech je částka větší, než je prodejní cena. Po vybrání účtů či po prodeji aktiv se firma obloukem opět vrací pod kontrolu původního majitele, nebo se zlikviduje.
  • 5. Účast v managementu, správních a dozorčích radách státních nebo polostátních firem: Nejčastější a zároveň nejméně bezpečná forma spoluúčasti politiků. Proto se používá pro nepřímé financování nebo financování osob v utajení, jejichž povinností je v tu chvíli přispívat dodáváním státních zakázek spřáteleným firmám
  • 6. vítězství ve výběrových řízeních: nejčastěji medializovaná forma participace na stáních zakázkách, v některých případech lze takto vyvést ze státního rozpočtu stovky milionů i miliardy, o něž jsou zakázky předraženy.
  • 7. "solidární" pronájem majetku strany: rozdíl mezi cenou pronájmu a cenou "tržní" je mimořádným příspěvkem do stranické pokladny

To vše jsou postupy, které jsou v mezích zákona, pokud někdo neprokáže porušení pravidel (pletichy a manipulaci výběrovým řízením, inside trading).

Milota jako místopředseda pro ekonomiku se zabývá pronájmem stranických nemovitostí a jiného stranického majetku, zároveň se stará o minimalizaci ztrát z trvale či dlouhodobě ztrátových aktivit a.s. Futura (výstavní síň, nakladatelství, Haló noviny, Radio Futura, TV). Hledání sponzorů strany je tohoto titulu hlavní náplní jeho práce. Neschopnost prověřit obchodního partnera je v jeho případě neoddiskutovatelným diletantismem.

Dolejše Milota pozval pouze na poslední schůzku s provokatérem, neboť Benák chtěl konzultovat některé otázky kolem zákona o hernách. Milota nevěděl nic o kontextu projednávání zákona, o jehož podrobnosti se "sponzor" zajímal. Nikdo na schůzce redaktorovi nic přímo neslíbil. Nikde není uveden žádný závazek. Dolejš poskytl standardní informaci, kterou si mohl zjistit dotyčný i podrobným skenováním otevřených zdrojů (stanoviska stran k zákonu jsou ve stenoporotokolech, jako pozměňovací návrhy v projednávání předchozích verzí, hlasování o pozměňovacích návrzích je veřejné). Takových konzultací se v Parlamentu děje každý den několik desítek. Je bytostným zájmem podnikatelů v oboru znát podrobnosti připravované legislativy a stanoviska zákonodárců. Samozřejmě jdou za těmi, kteří mají jejich sympatie. V kuloárech jsou označeni jako "hosté", na rozdíl od "novinářů", asistentů nebo pracovníků kanceláře. Opět nic, co by vybočovalo ze standardního rámce chování osob, kteří jsou jako hosté jednotlivých poslanců protaženi vrátnicí sněmovny a poté přijímáni buď přímo v kancelářích poslanců, nebo v Síni státních aktů, kam normální novináři nemají v době jednání Sněmovny přístup.

Provokatér Mladé fronty Dnes ovšem propojil dvě časově ani tematicky nesouvisející věci:

  • příspěvek do stranické pokladny
  • získání podrobností o připravované legislativě

Prvním "oslím můstkem" je propojil, a získal tak tvrzení, s jehož dokazováním bude mít před soudem problém: vazbu poskytnutí informace o zákoně - či dokonce OVLIVNĚNÍ projednávání zákona - na poskytnuté, resp. slíbené peníze.

Druhým "oslím můstkem" ztotožnil chování Ladislava Šustra (Kalouskovo křídlo KDU-ČSL, později TOP09) a dua Milota&Dolejš. To, že je Šustr lobbista Sazky, se mediálně propíralo už několikrát a pro nikoho to není překvapením. Dolejšovy aktivity vůči hernímu zákonu byly doposud nulové, ačkoliv je ekonomický expert KSČM Dolejš členem rozpočtového výboru a místopředsedou stálé komise pro bankovnictví. Zabývá se finančním hospodařením územních samospráv a využíváním fondů Evropské unie. Není předkladatelem zákona o hernách, není ani zpravodajem tohoto zákona. Jako poslanec Dolejš poskytl informace. Neřekl nic, co by neobhájil a neslíbil nic, co by bylo proti zákonu.

3. 6. 2009, iDnes: Lidovci ztratí "stroj" na peníze, poslance Šustra ZDE

To, že místopředseda Milota neměl svého "sponzorského" partnera důkladně prověřeného a provokaci neodhalil ani při jedné ze tří schůzek, je diletantské. Nicméně ani on se nedopustil jednání, které by zákon trestal. Politicky a eticky nepřijatelná je až interpretace s oslími můstky redaktora MfD. Je zvláštní, že stejně otevřeně, jak redaktor zveřejnil svůj průzkum TOP09 a KSČM, nezveřejnil jako nesestříhaný video- nebo audiozáznam i to, s kým jednal v ODS a v ČSSD. Stručné výtažky či pouhý popis kontrastují s podrobnostmi v případě Šutra a Miloty. To zpochybňuje objektivitu redaktorova "odhalení". Nastává otázka, komu slouží takto selektivní hra: a nabízí se i odpověď. Pokud nebude v červnu lídrem kandidátky KSČM v Praze "moderní" Dolejš, bude jím představitelka ultrakonzervativního "ještěřího" křídla KSČM, Marta Semelová. Učitelka, která klade věnce ke hrobu Klementa Gottwalda. Pro pravici i sociální demokracii vynikající terč. Pro předsedu Vojtěcha Filipa ale noční můra.

Šustr se díky tomu, co řekl redaktorovi MfD, vzdal všech funkcí, mandátu i kandidatury. Odchází i z dozorčí rady Sazky. Jestli skončí i jeho angažmá pro křesťanskou tělovýchovnou organizaci Orel, pro kterou jako starosta pro Jižní Moravu vylobboval desítky milionů korun, je otázka. Povinný odvod z hazardu na "veřejně prospěšné účely" si nicméně určitě najde jiné křesťany. Šustr jako člen dozorčí rady Sazky a jeho tehdejší stranická kolegyně Michaela Šojdrová prosadili zákon, který dává loterijním společnostem daňové úlevy. Největší pračkou na peníze jsou ale kasina. Nejen tím, že se v nich dá vyhrát... Český zákon ukládá povinnost archivovat dokumenty o výhrách a prohrách maximálně tři měsíce. "Takže si stačí vzpomenout, kdy byla v kasinu poslední kontrola, a můžete vypisovat antidatované účty jak na běžícím pásu. Když jsou starší než tři měsíce, nemusíte je nikomu ukazovat. A údajné výhry tedy ani zavádět do účetnictví", konstatuje Jaroslav Spurný pro Respekt. Společné podnikání rodiny Vlastimila Tlustého s majitelem sázkařského impéria Synot Ivem Valentou už v médiích publikováno také bylo - a nikdo se nerozčiloval. Nikdo se nerozčiloval ani tehdy, když bývalá náměstkyně ministra kultury Jandáka, dnes předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kalistová přijímala desítky milionů od kasin pro nadaci Lvíče. Soužití politiky a hazardu je v české politice normální. Jsou ti, kteří dávají, a jsou ti, kteří berou.

Dolejš se rozhodl nařčení bránit soudně. Podal žalobu a nabídl dočasně do pravomocného rozhodnutí soudu svou funkci místopředsedy KSČM k dispozici. Vojtěchu Filipovi by to mělo nejspíše stačit. Komunisté by si totiž měli ujasnit, do jakých podrobností chtějí financování strany a činnost akciové společnosti Futura rozkrývat před veřejností. Jiří Dolejš je ve vedení KSČM už dost dlouho na to, aby věděl... Už klasikové z Francie říkají, že na každou revoluci nakonec nejvíce doplatí ti, kvůli kterým revoluce vznikla.

Vytisknout

Související články

KSČM je sebevražedně demokratickou stranou

27.2. 2014 / Radim Hreha

Tuzemská závisle nezávislá média, veřejnoprávní obzvlášť, poměrně nerada poskytují prostor poslancům či odborníkům KSČM, kteří se v projednávané problematice orientují a navíc přesvědčivě argumentují. Takoví komunisté se krom zákonem stanov...

Obsah vydání | Úterý 29.9. 2009